6
Kardiologie pro obor ošetřovatelství Ke stanovení diagnózy je důležitá anamnéza. Základní vyšetřovací metodou je EKG, které provádíme v klidu, při potížích, při námaze (ergometrie). Na EKG v klidu nemusí být žádné diagnostické změny, někdy nacházíme obraz horizontálních depresí ST-úseku nebo jizvu po IM. Při bolestech se objevují horizontální nebo sestupné deprese ST-úseku, někdy se objeví negativní vlna T (hrotnatá, symetrická). K zobrazení koronárních tepen používáme koronarografické vy šetření.
6.5.1.2 Léčba Základem léčby je snaha o zlepšení prognózy pacienta a zmírnění jeho potíží. • Antianginózní léčba (betablokátory, nitráty, blokátory kalciového kanálu). • Antiagregační léčba (kys. acetylsalicylová, klopidogrel, tiklopidin). • Léčba rizikových faktorů (antihypertenziva, antidiabetika, hypolipidemika). • Intervenční léčba (PCI, stent). • Operační léčba.
6.5.2
Němá ischemie
6.5.2.1 Klinický obraz a diagnostika Němá ischemie je relativně častá u pacientů zcela asymptomatických nebo i u pacientů se známou anginou pectoris nebo po infarktu myokardu. Tyto pacienty můžeme odhalit náhodně pomocí EKG vyšetření, cíleně pomocí zátěžových testů u rizikové populace nebo pomocí Holterovy monitorace EKG. Nepřítomnost stenokardií neznamená lepší prognózu pacienta, na opak pacient může zemřít náhlou smrtí. Proto je důležité u vysoce rizikových pacientů cíleně pátrat po němé ischemii.
6.5.2.2 Léčba Léčba je stejná jako u anginy pectoris. Není ale jasné, zda cílená terapie zlepšuje prognózu pacientů. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201789
Ischemická choroba srdeční
6.5.3
6
Vazospastická angina pectoris
6.5.3.1 Klinický obraz a diagnostika Tato klinická jednotka je charakterizována spazmy většinou epikardiální části velkých koronárních cév. Původně popsaná variantní angina pectoris (Prinzmetalova angina) byla definována jako spazmus epikardiální cévy s normálním koronarografickým nálezem, který vedl ke vzniku elevace ST-úseku na EKG. Spazmus se většinou objevuje v klidu a v ranních hodinách. Nyní se sem zahrnují i spazmy u tepen postižených aterosklerózou, které mohou mít obraz depresí ST-úseku. Tito pacienti jsou ohroženi vznikem závažných arytmií a náhlou smrtí. Příčina spazmu není známa, jsou popisovány nejrůznější příčiny, jako je kouření, porucha metabolizmu magnezia nebo endoteliální dysfunkce. Diagnózu stanovíme pomocí zátěžových testů (echokardiografie, nukleární metody, koronarografie spojené s provokací spazmu ergonovinem, acetylcholinem, hyperventilací nebo chladem).
6.5.3.2 Léčba Základem léčby vazospastické AP jsou nitráty a blokátory kalciového kanálu. Betablokátory se nedoporučují vzhledem k možnosti zhoršení spazmu. Podávání antiagregace při negativním koronarografickém nálezu je sporné. Při opakovaném významném spazmu je možno použít PCI se stentem v oblasti spazmu.
6.5.4
Syndrom X
6.5.4.1 Klinický obraz a diagnostika Do syndromu X zahrnujeme pacienty s normálním koronarografickým nálezem a průkazem ischemie při zátěži (ergometrie, nukleární metody). Příčinou syndromu může být porucha drobných arteriol (mikrovaskulární angina pectoris).
6.5.4.2 Léčba V léčbě lze zkusit nitráty a kalciové antagonisty. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201789
6
Kardiologie pro obor ošetřovatelství
6.6 Akutní formy ICHS 6.6.1
Nestabilní angina pectoris
6.6.1.1 Klinický obraz a diagnostika Nestabilní angina pectoris je definována jako nově vzniklá klidová nebo námahová angina pectoris do 4 týdnů od vzniku, zhoršení již existující anginy (vyšší frekvence potíží, vyšší intenzita bolestí nebo prodloužení bolestí) nebo klidová stenokardie. Etiologie a patogeneze je většinou vysvětlována (v 80 %) vznikem ruptury a fisury aterosklerotického plátu, kdy se obnaží endotel a na tento endotel adherují trombocyty a rozvíjí se koagulační kaskáda, tak vzniká nasedající trombus. Uvolněné vazoaktivní substance mohou vyvolávat spazmus. Dochází k ischemii myokardu (nestabilní AP) nebo k ischemii a následné nekróze (akutní IM). Ke spontánní trombolýze dochází u 30 % uzávěrů do 12 hodin. Diagnóza se stanoví často na základě anamnézy. Fyzikální nález může být bez patologie. Na EKG jsou charakteristické deprese ST-úseku, které jsou horizontální nebo sestupné, může dojít k inverzi T-vlny. Někdy se objeví i elevace ST-úseku. U indikovaných pacientů provádíme koronarografii (obrázek 21) k objasnění nálezu na koronárním řečišti.
Obr. 21 Koronarografie – obraz stenózy 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201789