INFORMACE proč se o samostatné povaze této vědy tak málo ví a hovoří, je posunování významu používaných symbolů. Slova symboly a význam naznačovala, že rozhodně nemluví jen o matematice. Stroj „může pracovat i s jinými hodnotami než čísly“. Babbage sice označil tisíce kotoučů svého stroje číslicemi, ale jejich činnost mohla být znázorněna i abstraktnějšími symboly. Stroj byl schopen zpracovávat jakékoli smysluplné vazby – třeba zacházet s jazykem nebo tvořit hudbu: „Kdyby se například základní vztahy mezi tóny v nauce o harmonii a hudební skladbě daly takto vyjádřit a přizpůsobit, stroj by mohl skládat promyšlená a umně vyvedená hudební díla, jakkoli dlouhá a složitá.“ Dříve to byl stroj s čísly, nyní se z něho stal stroj s informacemi. A. A. L. vnímala tuto skutečnost jasněji a nápaditěji než sám Babbage. Popisovala jeho potenciální, teoretický, myšlený výtvor, jako by již existoval: Analytický stroj neznamená pouhý „počítací stroj“. Je zcela specifický… vyvíjí se nový, rozsáhlý a působivý jazyk… kterým by se mohly řídit tyto pravdy, aby se jim dostalo rychlejší a přesnější praktické aplikace v zájmech lidstva, než umožňovaly naše dosavadní prostředky. Takto ve světě matematiky dochází k bližšímu a účinnějšímu vzájemnému styku nejen mezi duševní a hmotnou stránkou, ale i mezi teorií a praxí… Výstižně se dá říci, že stejně jako Jacquardův tkalcovský stav tká květy a lístečky, Analytický stroj tká algebraické vzory.84 Za tento rozlet fantazie přijala plnou zodpovědnost: „To, zda měl vynálezce při sestavování stroje na mysli takové představy nebo je přijal později, opravdu nevíme. Nám se ovšem do mysli přímo vnutily.“ Ada pak přešla od poetického vyjadřování k praktickému výkladu. Vydala se na jedinečnou procházku pomyslným programem, kterým by tento pomyslný stroj mohl počítat dobře známou a významnou nekonečnou posloupnost, Bernoulliho čísla. Tato čísla se vynořují při sčítání čísel od 1 do n umocněných na celočíselný exponent a v různých podobách se objevují napříč celou teorií čísel. Dají se sice počítat i přímo, s výhodou je však lze generovat expandováním různých formulí a sledováním exponentů příslušných mocnin. Nyní začala uvádět příklady: nejjednodušší je expandovat formuli e
98
Gleick_tisk_1_400.indd 98
14.8.2013 9:09:41 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201770
4. JAK SILOU MYŠLENEK POHÁNĚT KOLA zatímco jiný postup by vypadal takto:
Ona se však vydala náročnější cestou. Vysvětlila to poznámkou: „Naším cílem není jednoduchost… ale znázornění možností tohoto stroje.“ Navrhla proces, pravidla a posloupnost operací. V dalším století by se tomu říkalo algoritmus a ještě později počítačový program. Nyní však tento koncept vyžadoval pečlivé vysvětlení. Nejošidnější byla rekurzivita algoritmu – pohyboval se ve smyčce, výsledek jedné iterace se stal potravou pro další. Babbage o tomto postupu řekl, že „stroj pojídá vlastní ocas“.85 A. A. L. to vysvětlila takto: „Jelikož každá následující funkce je součástí řady, kde se vše řídí stejným zákonem, snadno zjistíme, že se objevuje cyklus uvnitř cyklu uvnitř dalšího cyklu atd… Otázka je tak neobyčejně složitá, že ji zřejmě pochopí jen nemnoho lidí… Přesto se jedná o velmi důležitou věc, pokud jde o stroj. Dává podnět k specifickým vlastním představám, které je politováníhodné přejít bez povšimnutí.“86 Ústřední myšlenkou byla entita, které Ada a Babbage říkali proměnná. Po materiální stránce byly proměnnými sloupce složené z kotoučů stroje. Byly tam však i „proměnné štítky“. V řeči programování se jednalo o jistou schránku či obálku, která dokáže zastupovat (či uchovávat) hodnoty s mnoha desítkovými číslicemi. (Babbage napsal: „Co vám řekne jméno? Je to jen prázdná věc, dokud do něj něco nevložíte.“) Proměnné byly pro stroj jednotkami informace. To byl oproti algebraické proměnné velký rozdíl. A. A. L. poznamenala: „Základ pro toto označení se nachází ve skutečnosti, že hodnoty sloupců se musí obměňovat všemi způsoby, které si lze představit.“ Čísla vlastně cestovala od proměnných štítků k proměnným, od proměnných k mlýnu (za účelem provedení operací) a od mlýna k úložišti. K vyřešení problému výpočtu Bernoulliho čísel navrhla choreografii složitého tance. Pracovala celé dny a občas i noci, posílala Babbageovi vzkazy a potýkala se s nemocí i hrozivými bolestmi, ale její mysl se vznášela ve výšinách: 99
Gleick_tisk_1_400.indd 99
14.8.2013 9:09:41 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201770
INFORMACE Můj mozek je víc než pouhou smrtelnou věcí. To ukáže čas (kdyby se tak můj dech a podobné náležitosti vzdálily smrtelnosti, místo aby se k ní rychle přibližovaly). Než uběhne desetiletí, byl by v tom čert, abych nevysála něco z životodárné krve záhad vesmíru – způsobem, jakým to smrtelné rty či mozek nesvedou. Nikdo nemá ponětí o takřka strašlivé síle a energii, která leží ještě neprobuzená v mém malém systému plném drátů. Říkám strašlivé, neboť si jistě dokážete představit, čím se za určitých okolností může stát… Zarputile se deru vpřed a zkoumám vše až k jádru věci, všechny způsoby odvození Bernoulliho čísel. Zápasím s tímto tématem a spojuji ho s jinými.87 Stala se programátorkou Stroje. Jelikož stroj reálně neexistoval, programovala ve své mysli. Spletité problémy, s nimiž se setkala jako první člověk, připadají programátorům z dalšího století důvěrně známé. Jak různorodé a propletené je uvažování, které si fungování stroje vyžaduje. Často se současně objevují celé řady různých účinků, které jsou na sobě nezávislé, a přesto se více či méně vzájemně ovlivňují. Přizpůsobit je sobě navzájem a dokonce je byť jen vnímat a přesně vysledovat – to s sebou přináší obtíže, jejichž povaha se částečně podobá potížím každé otázky, která v sobě zahrnuje četné a spletité podmínky.88 Svěřila se se svými pocity Babbageovi: „Jsem zdrcena tím, do jak obrovské a velmi nepříjemné šlamastyky jsem se dostala.“89 Za devět dní uvedla: „Zjišťuji, že mé plány a představy se vyjasňují a z mlhavého obrazu nabývají stále více podoby křišťálu.“90 Věděla, že dosáhla něčeho zcela nového. Když se za dalších deset dní potýkala s revizí, kterou prováděla tiskárna Mr Taylors Printing Office ve Fleet Street, prohlásila: „Nedomnívám se, že vlastníte byť jen polovinu mé prozíravosti a schopnosti předvídat všechny možné situace (pravděpodobné i nepravděpodobné)… Nevěřím, že můj otec byl (či vůbec mohl být) takovým básníkem, jakým já budu analytikem (a metafyzikem); pro mě jsou tyto dvě oblasti nerozlučně spojeny.“91 Kdo by měl tento stroj používat? Jistě ne úředníci a prodavači, podotkl o mnoho let později Babbageův syn. Úkolem stroje nikdy nebyla obyčejná aritmetika: „Připomínalo by to louskání ořechu parním bucharem.“92 Parafrázoval Leibnize: „Není to určeno prodavačům zeleniny a rybiček, ale badatelnám či soukromým pokojům počtářů i všem dalším lidem, kteří potřebují hodně 100
Gleick_tisk_1_400.indd 100
14.8.2013 9:09:41 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201770