snaze pozvat ho do sebe hlouběji. Gregor dlouze zasténal a najednou byly jeho pohyby prudší a méně ohleduplné. Vzápětí něco zamumlal proti jejímu hrdlu – znělo to jako omluva –, ale Alana tomu nevěnovala pozornost. Měla pocit, jako by její tělo mělo něčeho dosáhnout, ale netušila čeho. A náhle ucítila, jak se vnitřní napětí uvolňuje a celým tělem jí probíhá sladký oheň. Vykřikla Gregorovo jméno, protože si přála, aby zážitek sdílel s ní. Stalo se to o vteřinu později. Ochraptělým hlasem také vykřikl její jméno a pak ji uvnitř zalil teplý proud. Alana se ke Gregorovi přitiskla. Svírala ho hluboko v sobě a zcela se oddala slasti. Gregor na ni nalehl, ale většinu své váhy držel na předloktích. Byl překvapený a zároveň na sebe hrdý. Splnil svůj slib a přinesl jí obrovské potěšení, ale udivilo ho, jak hodně ho poskytla ona jemu. Ještě se žádnou ženou necítil takovou vášeň a celkové uspokojení. Cítil radost z uvolnění v celém těle. Byl slabý, ale věděl, že se mu síla brzy vrátí. Přesně tohle hledal v pažích mnoha žen. Nakonec se hledání vzdal a řekl si, že se raději soustředí na to, aby manželstvím získal půdu a peníze. Avšak s Alanou objevil bohatost těch citů, jež učinily Ewana a Sigimora šťastnými. Chtěl to, co měli oni, a zamýšlel to získat. V hlavě mu vířilo plno slov, ale raději je polkl. Zatím neměl právo hovořit o budoucnosti. Uvědomil si, že poté, co se skoro zasnoubil s nesprávnou ženou, váhá nabídnout slib jiné. Musí si být absolutně jistý. Alana je určitě ta pravá, ale mohla to být vášeň, co mu zamlžilo rozum. Tentokrát bude opatrný. A navíc – kdyby dal Alaně slib, nechtěl by, aby zjistila, že měl v úmyslu oženit se s Mavis. Určitě by si pak myslela, že jeho sliby nic neznamenají. Pomalu se vysvobodil z jejího objetí, obrátil se na bok a přitiskl ji pevně k sobě. Tváře měla ještě zarudlé vášní a hnědé oči jí zářily štěstím. Políbila ho na hruď a on ucítil, jak se jeho touha obnovuje. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201726
„Bolelo to, lásko?“ zeptal se a lehce ji pohladil po boku. „Ne, jen to trochu píchlo a, no… jsem trochu lepkavá.“ Gregor se zasmál a vstal. Nevšímal si toho, že se červená, když si ji prohlíží. Na prsou měla červené škrábance způsobené jeho vousy a na stehnech stopy krve. Zvedl ji k sobě, vzal do náruče a kráčel s ní k řece. Voda byla hodně studená, ale v tak teplém dni nebyl vstup do studené vody nepříjemný. Gregor postavil Alanu na nohy, omyl jí celé tělo a nevěnoval pozornost jejím protestům. „Nemáš žádnou úctu k mé stydlivosti,“ stěžovala si, když ji vyvedl z vody a sušil do své košile. „Ani trochu,“ řekl Gregor vesele a přehodil jí košili přes hlavu. Alana se dívala, jak si Gregor obléká pléd, a vzdychla. Milování bylo takové, jak doufala, ale teď následovalo zklamání. Gregor ji tiskl k sobě a něžně ji hladil, ale nepronesl žádná láskyplná slova. Přísně se napomenula, že by to bylo moc brzy, protože mužům trvá déle, než poznají rozdíl mezi city, touhou a chtíčem. Ale příliš tomu nevěřila. „Tváříš se vážně, Alano,“ řekl Gregor tiše a postavil se před ni. „Lituješ?“ „Ne,“ odpověděla. „Dobře.“ Objal ji kolem ramen a políbil na tvář. „Měli bychom jít, než nám Karel Veliký sežere ryby.“ Alana se ohlédla a viděla, jak se kocour blíží k úlovku. Rychle se rozběhla, otevřela sak a ryby do něj naházela. Posbírala si zbytek šatů a vydala se s Gregorem do tábora. Ačkoli ji trápilo, že od něho neslyšela žádná hezká slova, díky jeho nenucenému chování se vedle něho cítila dobře navzdory tomu, co mezi nimi právě proběhlo. Na břehu řeky a v plném denním světle. Zavrtěla hlavou udivena vlastní nevázaností. Zatímco rozdělala oheň, Gregor očistil ryby. Sedla si a pozorovala, jak se opékají, a Gregor odešel do lesa pro dřevo. Všechno bylo tak normální, až z toho byla poněkud zmatená. Málem nemohla uvěřit, že jen před krátkou chvílí ztratila na břehu řeky pa100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201726
nenství. Jen mírná bolest mezi nohama jí připomínala, že to všechno nebyl sen. Ptala se sama sebe, jestli se takto chovají všichni milenci, je-li jejich život tak běžný, kromě krátkých a závratných momentů vášně. Ne, řekla si, musí v tom být něco víc. Pochybovala, že by Gregor sedm dní v týdnu spal s pannou. Když nic jiného, měl by následovat nějaký kompliment. Alaně připadalo, jako by Gregor záměrně mluvil co nejméně, ale nedovedla pochopit, proč to dělá. Měla v úmyslu zeptat se ho, jak se cítí, ale nechtěla zaútočit tak přímo, protože se bála odpovědi. Vždyť mu také nic neřekla, připomněla si. Měla na jazyku mnoho slov, ale protože vycházela z jejího srdce nebyla přesvědčená, že je Gregor připravený je slyšet. Oddala se mu proto, že ho milovala, ale věděla, že muže nevedou k milostným hrám vždy hluboké city. Gregor po ní toužil, o tom nepochybovala, ale ona potřebovala od muže mnohem víc. Z toho, co jí pověděly ženy z rodiny, věděla, že získat od muže víc trvá déle. Doufala, že vydrží být trpělivá. Když se pustili do ryb, Gregor s námahou udržoval rozhovor. Dost povrchní, než aby byl zajímavý. Gregor věděl, že se chová, jako by se u řeky nic zvláštního nestalo, byl však příliš zmatený a nevěřil, že by o sblížení dokázal mluvit. Z Alanina pohledu vyčetl, že ji jeho chování trápí, ale potřeboval čas, aby si našel bezpečnou střední cestu. Nechtěl jí sice nabídnout slib lásky, ale také nechtěl, aby si myslela, že ho vývoj situace nezasáhl. Když ulehli a zakryli se pokrývkami, vycítil její chlad a věděl, že musí něco udělat. Objal ji oběma pažemi a políbil. Když mu polibek vrátila, spadl mu kámen ze srdce. Pohladil ji po štíhlém stehně, políbil na ucho a zaznamenal, že se zachvěla. „Alano, dokážeš muže rozechvět až ke konečkům prstů,“ zamumlal a políbil ji na hrdlo. „Nevypadáš příliš rozechvěle,“ odpověděla stroze. „A tobě se to nezdálo zvláštní? No tak, copak si myslíš, že běžně připravuji dívky o panenství?“ 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201726