Jak zklidnit splašenou mysl
Tady a teď Když vnitřní hluk utichne, ponoříme se více do současného okamžiku sami od sebe. Naše mysl žije v minulosti nebo v přítomnosti, ale ani jedno v podstatě neexistuje, jak jsme již viděli. Proto je náš život fádní a prázdný, když se příliš zabýváme myšlenkami na zítřek nebo včerejšek. Být tady a teď znamená prostě vnímat, co právě je. Vnějšími smysly vnímáme hluky, obrazy a pachy a svým vnitřním vědomím vnímáme své pocity, nálady a impulsy. Jakmile vědomě vnímáme všemi smysly, jsme v přítomnosti. Rámusící stroj se vypne a najednou slyšíme cvrlikat ptáčky. Všechno kolem nás nám připadá mnohem intenzivnější, živější, svěžejší a jasnější. To, co jsme dosud možná vůbec neregistrovali, v nás náhle vyvolává malá zemětřesení: vánek na tváři, sluneční paprsek prosvítající korunami stromů, zelenkavé rašící bukové lístky. Už nemusíme chodit do pětihvězdičkových restaurací, neboť jahoda nebo kousek melounu k snídani jsou největšími lahůdkami, které si umíme představit. Rozdílnou intenzitu vnímání s oblibou srovnávám s rozdílem mezi černobílým televizorem ze 70. let minulého století a současnou moderní technikou. Dokud sedíme v hlučné tovární hale, je naše vnímání jako zrnitý černobílý obraz bez zvuku. Ale jakmile jsme v přítomnosti, rozzáří se realita jako na barevné obrazovce s vysokým rozlišením. Všechny příjemné, ale i nepříjemné pocity pak vnímáme mnohem intenzivněji. Můžete si to hned vyzkoušet. Udělejte si čas, abyste vnímali, jak právě cítíte své tělo. Vnímejte své tělo zevnitř, uvědomujte si chodidla a dlaně. Jak jste je cítili, když na ně soustředíte pozornost, a jak jste je cítili předtím? Vnímejte prostor, ve kterém se právě nacházíte. Jaké předměty vidíte vlevo a jaké vpravo? Jaký je vzduch, který vás obklopuje? Teplý, studený, čerstvý, vydýchaný? Zjistíte, že si všechny
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201628
Když hluk poleví
tyto vjemy buď teprve teď uvědomíte, nebo že budou náhle působit mnohem intenzivněji.
*** Naše touha po životě v přítomném okamžiku je velmi silná. Jsou o tom napsány stovky knih. Dnes toto téma nechybí v žádné příručce pro spokojený život. Život „teď“ je momentálně velmi in. Nedávno jsem viděl reklamní slogan jednoho mobilního operátora: „Žij teď, surfuj hned.“ Ale spousta knih a reklamních sloganů jen dokazuje, jak daleko jsme v dnešní době od přítomnosti vzdáleni, možná tolik jako v lidských dějinách ještě nikdy. Pokud totiž surfuju na internetu, tak nežiju tady a teď, ale zabývám se informacemi o minulých nebo budoucích událostech a opět promeškávám přítomný okamžik. Čím více v nějaké kultuře dominuje rozum, tím více jsou v ní lidé vzdáleni od přítomnosti. Opravdu vnímat přítomnost a být v ní je schopnost, kterou se můžeme naučit od dětí. Miminka a malé děti se prostě zabývají jen tím, co právě je. I děti na základních školách jsou často ještě velmi ponořeny do přítomného okamžiku, třeba když jsou zabrány do hry. Jak rostou, tak se však přítomnost v přítomnosti stále vytrácí. Vzpomeňte si na situaci ze svého dětství, v níž jste byli přítomní v daném okamžiku. Třeba jak vám maminka v pěti letech právě oblékla kostým indiána a nalíčila obličej? Nebo jak vám babička namazala chleba s pažitkou nebo vás tatínek v parném létě postříkal na zahradě hadicí? Kolik vám bylo v situaci, která vás právě napadá? Můžete na chvilku zavřít oči, abyste dokázali lépe vnímat, jaké to tenkrát bylo, když existoval právě tento okamžik, tento bdělý, svěží moment, který působí jako věčnost a v němž není žádný prostor pro myšlenky.
*** 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201628
Jak zklidnit splašenou mysl
V přítomném okamžiku žijí z velké části nejen miminka a malé děti, ale také zvířata. Možná znáte Eckharta Tolleho, který se po celém světě proslavil knihou Moc přítomného okamžiku. Chceme-li se naučit žít v přítomném okamžiku, doporučuje, abychom pozorovali kočku před myší dírou. Představuji si kočku od sousedů. Každý chlup, každá její buňka jsou tady a teď. Její pohled je maximálně soustředěný, je v něm absolutní bdělost. Kočka dokáže vyčkávat před myší dírou celou věčnost, aniž by se nudila nebo ztratila kontakt s přítomností. Představte si opak. Kočka sedí před myší dírou, duchem nepřítomná, roztěkaná, nervózní a nesoustředěná. Dívá se zbrkle tu na jednu, hned na druhou stranu. Občas odběhne, ale hned se vrátí a přešlapuje z jedné tlapky na druhou. Začíná být netrpělivá, z jejího výrazu je znát vztek a tu a tam neklidně pohlédne na mobil. Takovou kočku bychom patrně považovali za nenormální, ale přesně tak prožíváme většinu svého života my. To, co bychom nepřáli žádné kočce na světě, je pro nás běžné!
Mysl začátečníka Mít mysl začátečníka znamená dokázat vidět situaci, jiného člověka nebo i sami sebe svěžím, novým a nezatíženým pohledem, jako kdyby to bylo poprvé. Někdo kdysi řekl, že je to něco jako „pocit věčné čerstvosti života“. V mysli začátečníka jsou skutečnými přeborníky děti. Stačí, když jdete s malým dítětem v přírodě, a už se učíte, co znamená vidět věci skutečně otevřeně a nově. V pravidelných intervalech děti objeví nějakou maličkost. Jsou fascinované modročerným lesklým broučkem na kraji cesty, mravenčí cestičkou i žlutou květinou, ke které cestička vede. Žlutá kytička okamžitě neskončí v šuplíku: „To je kytka X, připomíná mi kytku Y, kterou jsem nedávno
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201628