Analýza rámců Ervinga Goffmana
Goffman [1974, s. 511] také zmiňuje takzvaný model černé skříňky. Jedná se o schopnost jedince účastnit se komunikace, rozeznávat rozkazy, dotazy, žádosti a tvrzení, schopnost odpovídat, reagovat. Goffman však s tímto modelem nesouhlasí, jedinec je podle něj něco víc než jen pouhý stroj na reakce – černá skříňka. V rozhovoru například často dochází k tajné komunikaci – ironie, sarkasmus, narážky. Aby interakce dávala smysl, musí být správně spojeny činy a jejich zdroje. K tomu slouží spojovací prostředky. Jak prostředky sloužící ke spojování činů a jejich zdrojů, tak zdroje činů mohou být transformovány (zejména šifrovány). Goffman v konverzaci rozlišuje funkci původce (tvůrce), animátora, postavy a stratéga, přičemž jedinec může, ale nemusí zastávat všechny čtyři funkce najednou. Původce (tvůrce) je ten, kdo je za promluvu zodpovědný. Animátor je ten, který promlouvá (nejenom hlasem, ale i gesty, pohyby, určitým tónem). Postava je to, co mluvčí hraje. Goffman rozlišuje několik druhů postav – postavy přirozené (tedy lidé v běžném životě), divadelní, literární, citované či napodobované za účelem zesměšnění. Stratég je ten, který vyhodnocuje situaci a podle toho činí rozhodnutí, jak jednat.
Závěrem Goffman se ve svém bádání snaží proniknout do organizace lidské zkušenosti. Zkoumá, jak lidé přistupují ke každodennímu dění kolem sebe, jak interpretují události, které prožívají nebo kterým přihlížejí. Zamýšlí se nad lidskou schopností používat konkrétní aktivity pro transformace za účelem humoru, oklamání, experimentu, nácviku, snění, fantazie, ri-tuálu či předvedení na jevišti. Věnuje se ale i činnostem, které se nacházejí vně rámce (tedy takovým, které existují vedle aktivit, jimiž se jedinci právě zabývají). Analyzuje proto i různé případy, kdy jedinec vystoupí z rámce, tzn. přeruší činnost, kterou se zabývá, nebo kdy rámec poruší, protože ztratí kontrolu sám nad sebou a prožívá „negativní zkušenost“ (zažívá pocit dezorientace a dezorganizace, neví, co se kolem děje, jak situaci správně interpretovat). Autor nezapomíná ani na chyby, které jedinec při interpretaci dané situace může udělat, a na okamžiky, kdy podléhá různým iluzím, klamům či sebeklamům. Zamýšlí se také podrobněji nad způsobem lidské konverzace. V souladu se svým dramaturgickým přístupem činí paralelu mezi divadlem a kon/98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201602
verzací – jednotlivci se snaží svým jednáním vyvolat v recipientech určitý dojem a přitom využívají různé postupy – včetně změn výrazu, modulace hlasu, gestikulace apod. Jejich promluvy (ať už formální či neformální) jsou vždy zasazovány do okolního světa, jak říká Goffman: ukotvovány tím, že se účastníci slyší, vidí, používají navzájem srozumitelný jazyk, dodržují normy pro daný způsob interakce (jako např. délka a frekvence jednotlivých replik, změna mluvčího, témata, která jsou tabu atd.). Věnuje se rovněž problematice kontextu a kulturní kompetence jako důležitým faktorům pro správnou interpretaci a vzájemné porozumění. Goffmanova práce výrazně přispívá k porozumění organizaci lidské zkušenosti, k odhalení nuancí každodenního života, které si člověk běžně ani neuvědomuje. Čtivou formou přibližuje problematiku lidského života z pohledu interpretace každodenní skutečnosti za použití tzv. rámců. Autor se však neomezuje jen na strohý popis, ale doplňuje své teorie i řadou vhodně volených příkladů ze života, které ilustrují uváděná tvrzení. Ve své teorii rámců neopomíná ani problematické situace, kdy dochází například k mylné interpretaci rámce, vystoupení z rámce a podobně, čímž vytváří protiklad zdůrazňující komplexnost zmiňované problematiky. V podstatě nahlíží na každodenní život hledáčkem kamery: někdy je obraz jasný, ale někdy se kamera dívá špatným směrem, omylem nebo schválně, protože to kameraman či režisér tak chtějí, někdy má kamera i ušpiněnou čočku a obraz je rozmazaný a někdy třeba nejde proud…
L i t er a t ur a Barnhart, A. D.: E. Goffman: The Presentation of Self in Everyday Life [online, cit. 12. 11. 2006]. Dostupné z: <http://www.hewett.norfolk.sch.uk/CURRIC/ soc/goffman.htm> Blackwood, D.: Erving Goffman [online, cit. 20. 11. 2006]. Dostupné z: <http://www.blackwood.org/Erving.htm> Giddens, A., 1999: Sociologie. Praha, Argo. Goffman, E., 1956: The Presentation of Self in Everyday Life. Edinburgh, University of Edinburgh, Social Sciences Research Centre, Monograph no. 2; revidované a rozšířené vydání 1959, New York, Anchor Books. Goffman, E., 1961a: Asylums: Essays on the Social Situation of Mental Patients and Other Inmates. New York, Anchor Books. /99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201602
Analýza rámců Ervinga Goffmana
Goffman, E., 1961b: Encounters: Two Studies in the Sociology of Interaction. Indianopolis, Bobbs-Merrill. Goffman, E., 1963a: Behavior in Public Places: Notes on the Social Organization of Gatherings. Glencoe, The Free Press. Goffman, E., 1963b: Stigma: Notes on the Management of Spoiled Identity. Englewood Cliffs, New Persey, Prentice-Hall. Goffman, E., 1967: Interaction Ritual: Essays on Face-to-Face Behavior. New York, Doubleday. Goffman, E., 1969: Strategic Interaction. Philadelphia, University of Pennsylvania Press. Goffman, E., 1971: Relations in Public: Micro-Studies of the Public Order. New York, Basic Books. Goffman, E., 1974: Frame Analysis: An Essay on the Organization of Experience. New York, Harper & Row. Goffman, E., 1979: Gender Advertisements. New York, Harper. Goffman, E., 1981: Forms of Talk. Philadelphia, University of Pennsylvania Press. Goffman, E., 1999: Všichni hrajeme divadlo: Sebeprezentace v každodenním životě. Praha, Nakladatelství Studia Ypsilon. Goffman, E., 2003: Stigma: Poznámky o způsobech zvládání narušené identity. Praha, Sociologické nakladatelství. Kabele, J., 1998: Přerody: Principy sociálního konstruování. Praha, Karolinum. Keller, J., 1999: Úvod do sociologie. Praha, Sociologické nakladatelství. Kol. autorů, 1994: Sociologické školy, směry, paradigmata. Praha, Sociologické nakladatelství. Kol. autorů, 1996: Velký sociologický slovník I, II. Praha, Karolinum. Manning, P., 1997: Erving Goffman and Modern Sociology, Reviewing Sociology, Volume 10, No. 1, 1997, [online, cit. 20. 11. 2006]. Dostupné z: <http://www.rdg.ac.uk/AcaDepts/lw/Reviewing_Sociology/archive/ volume10/number1/10-1e.htm> Manning, P.: Goffman Biography, [online, cit. 12. 11. 2006]. Dostupné z: <http:// venus.soci.niu.edu/~archives/SSSITALK/summer97/0226.html> Pospíšilová, T., 2006: „Odpovědnost pod tlakem: veřejná vykazatelnost bě-hem přistupování České republiky k Evropské unii v letech 1998–2000“. In: Sociologický časopis 42, č. 2, s. 307–327. Kol. autorů: Major Theorists of Symbolic Interactionism: Erving Goffman, [online, cit. 12. 11. 2006]. Dostupné z: <http://socsci.colorado.edu/SOC/SI/ si-goffman-bio.htm> /100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201602