mí soupeři minimálně krváceli a cítili bolest. Střílel jsem jako magor na americké střední škole. Co bylo nepochopitelné, šamanka byla v takovém transu, že si toho vůbec nevšimla. Dál zpívala a tancovala. Konečně jsem zranil posledního černocha. Bylo to natěsno. Kulka mu prošla kolenem, když byl sotva metr ode mě. Nejspíš mě chtěl uškrtit vlastníma rukama. „Anansi! Anansi! Anansi!“ řval jsem a pavoučí bůh si vybral svého koně. * * * Ucítil jsem v sobě spalující žár a vztek. Anansi pochopil, že člověk, do kterého vstoupil, na to není připravený, není to ten pravý. „Prohrál jsi, Anansi, prohrál jsi. Dhambou nesplnila svůj slib. Nedala ti to správné tělo. Moc, kterou jsi jí dal, byla promrhána,“ tentokrát jsem křičel v duchu. Musel jsem, abych přehlušil všechny ty obrazy, všechny ty myšlenky a slova, která mi nepatřila a Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201034
objevovala se v mé mysli. Ocitl jsem se na pokraji šílenství. „Obelhal jsem tě, králi lhářů. Má lest byla větší než tvá. Naletěl jsi Dhambou i mně, prohrál jsi!“ křičel jsem a pak ucítil mohutnou erekci. Bylo to neuvěřitelné. Nešlo jen o tu erekci, při níž jsem měl pocit, že mi praskne penis, ale do mé mysli vstoupilo ještě jedno vědomí. Stejně staré a stejně silné jako to Anansiho. Bakulga. * * * Padl jsem na zem a zmítal se v epileptickém záchvatu. Všechny mé končetiny se třásly, z pusy mi tekla pěna a pak najednou všechno přestalo. Ležel jsem na zemi a vnímal kolem sebe ticho. Žádný zpěv, žádná střelba, žádné hlasy v mé hlavě. Pros tě jen já, Afrika a mé vlastní myšlenky. * * * Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201034
„Slušná erekce,“ uslyšel jsem kousek od sebe Hortův hlas. Otevřel jsem oči a uviděl ho, jak se celý zpocený opírá o kulomet. Pak jsem se podíval do rozkroku. Můj penis stále vypadal, že se brzy rozletí, jak byl nateklý. „Bakulga,“ pokrčil jsem rameny na vysvětlenou. „Snad to přejde,“ usmál se Hort a podal mi ruku, abych vstal. Přitom jsem s úlevou cítil, že se erekce skutečně vytrácí. Rozhlédl jsem se okolo a uviděl sedm mužů. Leželi na zemi a strachem se snažili neúpět. Všichni vypadali, že svá zranění přežijí. Kdo už ale nežil, byla Anna Dhambou. Její tělo bylo spálené až na kostru. Anansi vzal ve vzteku svou dohodu s ní zpět. * * * Afriku jsme opustili o čtyřiadvacet hodin později. Gibson, oba francouzští vojáci i jejich český kolega byli naprosto v pořádku a vůbec nic si ze Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201034