98 / Emoční inteligence pro ženy
přes palubu, na to je příliš těžká. I když je budete neustále odhánět, vždycky se vrátí zpět. Ale toho jste si už asi všimly. Ačkoli to podvědomě pořád zkoušíme, nelze bojovat proti něčemu, co je nedílnou součástí naší povahy. Funguje to vždy jen chvíli a vyžaduje velmi tvrdou disciplínu. Boj je zkrátka boj. K tomu, abychom se svým vnitřním „stíracím“ komandem byly schopné nějakým způsobem vyjít, je zapotřebí trocha emoční inteligence: • Vědomě si hlídejte své vnitřní monology. • Kdykoli zaznamenáte nějaké negativní vyjádření, cíleně ho ignorujte. Bude se to opakovat přibližně jednou až dvakrát za minutu. • Nezalekněte se množství negativních myšlenek, které se vám honí hlavou. A nedělejte si kvůli tomu výčitky, neboť ty jsou pro vaše sebevědomí také nebezpečné. • Nesnažte se vnitřní kritiku potlačit – to by vaše vnitřní hlasy ještě více popudilo. • Naopak, za každou informaci jim hezky poděkujte. • Oceňte jejich skrytý záměr – ve většině případů vás chtějí ochránit před zklamáním. „Jsi úplně neschopná!“ říká vnitřní kritička. Co tím myslí? „Bojím se, že někoho zklameš.“ • Pak si položte otázku: Dobře, vnitřní kritička sleduje vznešené cíle – je ale nutné, aby se vyjadřovala takto nevybíravým způsobem? Chci se k sobě opravdu chovat takhle? Jak by mi to mohla říct lépe? Poté se pokuste vnitřní kritiku zformulovat v přátelštějším duchu. • Zeptejte se: Je vůbec to, co si teď o sobě myslím, pravda? Co je na tom fakticky správně? Většinou to zdaleka nebývá tak špatné…
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201007
Nejlepší ze všech pocitů / 99
Nesnažte se s vnitřní kritičkou bojovat – spolupracujte s ní.
Marie si například po prezentaci řekne: „Mohlo to být mnohem lepší. Prodala jsem se pod cenou. Kruci!“ Jindy by se z podobného výpadu vnitřní kritičky vzpamatovávala celý den, přičemž by si natolik nalomila sebevědomí, že by si toho všimli kolegové i zákazníci, a navíc by se to projevilo na jejím pracovním výkonu. Od té doby, co se dozvěděla, že by se svou vnitřní kritičkou měla kooperovat, je to jiné. Pomyslí si: „Děkuji, Hedviko (tak se její kritička jmenuje), za zpětnou vazbu. Souhlasím s tebou, spousta věcí šla udělat lépe. Takže mohly bychom si o tom promluvit, aby se to už příště neopakovalo?“ (Hedvika přestane rýpat a začne vyjmenovávat.) Vnitřní kritička (poraženkyně, poháněčka, …) v zásadě není zlá holka – je jen šíleně citlivá, starostlivá, úzkostlivá. Když se šéf zamračí, okamžitě ji napadají myšlenky o konci světa. Nemůže za to. Ale kdo nás nutí, abychom její škarohlídské názory přejímaly?
Nejsi dost dobrá! Pravděpodobně největším zabijákem sebeúcty u žen je sžíravý pocit, že nejsou dost dobré, dost atraktivní, schopné, pracovité, milé atd. To je také důvodem, proč dáváme za pravdu i těm nejnesmyslnějším výpadům vůči naší osobě. Proto se snažíme být dokonalou matkou, zaměstnankyní i partnerkou v jednom. Proto se ploužíme do práce, i když bychom měly raději ležet v posteli a pít horký lipový čaj. Tento strach (kterým mimochodem trpí i muži, jen o tom většinou nevědí) všechny velmi dobře známe. Hloupé na tom je, že se
Proč máme potřebu být dokonalé
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201007
100 / Emoční inteligence pro ženy
můžeme namáhat a snažit, jak chceme, ale stejně to nestačí! Strach se nás pořád drží jako klíště. Myslíme si, že když ještě více zabereme, nadpracujeme si další hodiny, budeme se zodpovědněji starat o partnera i děti, obavy konečně pominou. To je asi největší iluze ženského života – ta úzkost totiž nikdy nezmizí, ba co hůře, čím větší nároky na sebe budeme klást, tím větší bude strach. Strachu z nedostatečnosti se může zbavit jedině člověk, který je sám se sebou spokojený. Tato věta na seminářích zpravidla vyvolá vlnu bouřlivého nesouhlasu: „Jak se sebou můžu být spokojená, když jsem tak tlustá (hloupá, neúspěšná, nešťastná, nemocná, nešikovná, neatraktivní, špatná matka, jen bezvýznamná úřednice, ještě pořád single, …)?“ cvičení
Jaké jsou důvody, které vám nedovolují, abyste sama sebe vnímala jako plnohodnotného, kvalitního a schopného člověka? Chcete-li, sepište si seznam. Připojte k němu větu: „Dostatečně dobrá budu, teprve až…“ …………………………………………………………… …………………………………………………………… ……………………………………………………………
Co s těmito pohnutkami uděláte? S největší pravděpodobností se je pokusíte sprovodit ze světa. Jedním z nejvyhledávanějších způsobů, jak toho docílit, jsou plastické
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201007