Tabulka 7: Dokončení Název přípravku Účinná látka Podmínky podání a léková forma
Ochranné lhůty
TETRA – DELTA novobiocin, laktace susp. neomycin, prokain benzylpenicilin, DH-streptomycin, prednisolon
mléko 72 hodin, maso 7 dní
VETRAMYCIN ung. prokain laktace benzylpenicilin, DH-streptomycin, retinol, pantotenan vápenatý
mléko 5 dnů, maso 6 dnů
* přípravky s indikačním omezením DH-streptomycin, dihydrostreptomycin
4.2 Zánět sliznice děložní (endometritis) Endometritida vyvolaná poporodní bakteriální infekcí je nejčastější příčinou neplodnosti krav, onemocnění tak významně přispívá ke vzniku ekonomických ztrát. V důsledku prodlužování intervalu od porodu do říje a do zabřeznutí se snižuje produkce mléka, klesá počet narozených telat, zvyšují se náklady na inseminaci a dochází k předčasnému vyřazování krav z chovu (brakaci). Endometritida postihuje i další druhy hospodářských zvířat a zvířat zájmových chovů. Děloha (uterus, metra) je dutý svalový orgán uložený převážně v dutině břišní, fixován je širokými děložními vazy (mesometrium) ke stropu dutiny břišní a pánevní. Stěna děložní je tvořena na povrchu tenkou vrstvou pobřišnice (perimetrium). Střední svalová vrstva děložní stěny (myo metrium) je tvořena hladkou svalovinou. Vnitřní část dělohy vystýlá žláznatá sliznice (endometrium). 4.2.1 Etiopatogeneze
Endometritida je polyfaktoriální onemocnění. Predispozičně se uplatňuje těžký asistovaný porod (dystokie), zadržení plodových obalů (retence sekundin), porod dvojčat, narození mrtvého plodu a metabolické poruchy (poporodní paréza). – 98 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200944
Hlavními patogeny uplatňujícími se při endometritidě jsou Arcanobac terium (Actinomyces) pyogenes, Fusobacterium necrophorum, Bactero ides spp. a Escherichia coli. 4.2.2 Symptomatologie
Akutní poporodní endometritida Objevuje se obvykle do 14 dnů po porodu, nejčastěji 2.–4. den. Jedná se o závažnou toxemii spojenou s vydatným, hnilobně zapáchajícím vý tokem z dělohy. Onemocnění je provázeno horečkou, sníženým příjmem krmiva a nižší produkcí mléka. Subakutní a chronická endometritida Vyskytuje se od 14. dne po porodu. Celkový zdravotní stav zůstává často nezměněn. Podle charakteru a intenzity tvorby zánětlivého výpotku se rozlišuje: Endometritida I. stupně (katarální endometritida) má subklinický průběh. Říjový cyklus je pravidelný, zjišťujeme pouze výtok poněkud většího množství mírně zakaleného hlenu. Endometritida II. stupně (mukopurulentní endometritida) je provázena výraznějšími klinickými příznaky. Pohlavní cyklus bývá zachován, pozorujeme zřetelně větší sekreci zakaleného hlenu s obsahem vloček hnisu. Endometritidy I. a II. stupně se mohou vyléčit spontánně, neboť se půso bením estrogenů při říji aktivizují samočisticí obranné mechanismy dělohy. Endometritida III. stupně (purulentní endometritida) je charakterizována výtokem menšího nebo většího množství žlutobíle zbarveného, smetanově hustého exsudátu (hnisu). Onemocnění je často provázeno funkčními poruchami cyklu. Pyometra je zvláštní formou chronické hnisavé endometritidy, pro kterou je charakteristické nahromadění a zadržení hnisu v děloze. Na vaječníku je často přítomno perzistující žluté tělísko, příznaky říje chybí, zvířata mohou být považována za březí. Při dlouhotrvajícím onemocnění je nebezpečí vzniku pyémie. 4.2.3 Terapie
Cílem léčby endometritidy je odstranění patologického obsahu dělohy, eliminace přítomných patogenů, obnovení pohlavního cyklu a funkční schopnosti endometria. – 99 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200944
Názory na léčbu akutní puerperální endometritidy nejsou jednotné. Lokální aplikace antimikrobiálních přípravků do dělohy často nemá patřičný léčebný efekt. Je proto doporučována celková léčba antibiotiky s krátkými ochrannými lhůtami (např. ceftiofur – bez ochranných lhůt pro mléko). Při léčbě nekomplikovaných případů subakutní a chronické endometritidy je lokální intrauterinní terapie metodou volby, protože je dosahováno vyšších hladin antibiotika v endometriu. Nevýhodou celkové léčby je větší množství antibiotika potřebné pro dosažení koncentrací obdobných jako při lokální intrauterinní aplikaci a tím i obvykle delší ochranná lhůta. Nitroděložní aplikace antibiotik je účinná za předpokladu, že spektrum účinnosti zahrnuje nejběžnější původce endometritid, že je dosaženo dostatečně vysoké koncentrace léčiva v místě zánětu a že antibiotikum neovlivňuje nepříznivě přirozený obranný mechanismus dělohy. Hormony Jednou z možných metod léčby endometritidy u zvířat s funkčním žlutým tělískem je aplikace analogů prostaglandinu F2α. Luteolýza navozená aplikací analogů snižuje progesteronem navozenou inhibici obranného mechanismu dělohy. Produkce estrogenu, která následuje po luteolýze, stimuluje děložní obranný mechanismus. Prostaglandin F2α stimuluje kontrakce myometria a tím napomáhá vypuzení patologického obsahu dělohy. Aplikace analogů GnRH za účelem léčby anestrie (navozují krátkodobě výrazné zvýšení hladiny LH) se uplatňuje kolem 7. dne po porodu, kdy se obnovuje schopnost odezvy hypofýzy na podání GnRH. Uterotonika Oxytocin (v možné kombinace s estradiolem), jeho analog karbetocin a námelový alkaloid ergometrin jsou indikovány pro podporu vypuzení patologického obsahu z dělohy. Antiseptika a uterodesinficiencia Názory na účelnost použití antiseptik při léčbě endometritid nejsou jednotné. Poukazuje se na nedostatečnou účinnost antiseptik a jejich negativní vliv na plodnost. Zejména výplach dělohy v první fázi léčby endometritidy se nedoporučuje, poněvadž může zvýšit resorpci toxinů z dělohy a zapříčinit celkovou intoxikaci zvířete. Je možné ho využít až na závěr léčby k dočištění dělohy. Indikován je 10% roztok jodidu polyvinylpyrrolidonu (PVP-jodid), který má kromě antimikrobiálních účinků i účinky uterotonické. – 100 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200944