Probouzení zranitelnosti
Když se otevřeme něčemu novému, je přirozené, že do toho vkládáme dětské nadšení a nevinnou důvěru. Ale pokud do toho nevložíme svoji vlastní inteligenci, ztratíme se v tom – budeme si druhého idealizovat a nikdy se nenaučíme rozvíjet svoji vlastní intuici a své zdroje. Když k někomu vzhlížíme, můžeme snadno upadnout do stavu závislosti a bezmoci, který nás neustále obírá o sebehodnotu. Navíc, když se držíme pohádkových snů a nadějí, nenaučíme se vypořádat se s bolestnou životní realitou. Nenaučíme se poradit si se situací, ve které se cítíme nespokojeni či zklamáni, ani se nenaučíme přijímat život takový, jaký je, namísto toho, jaký chceme, aby byl. Proces, ve kterém se učíme čelit realitě, v nás vybuduje obrovskou vnitřní sílu. V několika dalších kapitolách se budu podrobněji věnovat tomu, jak se dětské vědomí projevuje ve vztazích. Dokud v tomto stavu nevědomě setrváváme, může řídit náš život a způsobit katastrofu. Když jej pozvedneme do vědomí, můžeme jej použít jako zdroj růstu a sebeuvědomění.
102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200796
Část 2. – Dětské vědomí a jak nám řídí život
KAPITOLA 7. Očekávání – motor našich reakcí a požadavků Když jsme ve stavu dětského vědomí, jsme strojem na očekávání. A když se podíváme blíž, uvidíme, že právě naše očekávání nás pudí k tomu, abychom si dělali nároky. Očekávání vycházejí přímo ze stavu vědomí dítěte. Když dozráváme a máme od dětského vědomí trochu odstup, vidíme, že očekávání nemají nic společného s realitou. Život je takový, jaký je, a i lidé jsou takoví, jací jsou. Můžeme očekávat podle libosti, ale ani život, ani lidé nebudou tancovat podle našich představ. Očekávání jsou vlastní dětskému způsobu myšlení. Všichni něco od druhých očekáváme, ale je důležité, abychom si byli vědomi toho, o co se jedná – a sice o stav dětského vědomí. Jinak do svého života přivoláváme utrpení a ničíme veškerou harmonii a intimitu, kterou bychom si přáli vytvořit. Očekávání mění život nebo druhého člověka v předmět naší touhy. Spolehlivě zabrání tomu, aby se mohl prohloubit vnitřní prostor důvěry, ve kterém by byl dostatek místa pro vděčnost za růst. Než abychom si přiznali svůj strach, raději se staneme dítětem, které má požadavky a cítí se jako oběť situací a života.
Jaká jsou naše očekávání Dostat se do kontaktu se svými očekáváními není vždy snadné. Jednak si nechceme přiznat, že nějaká máme. Alespoň já jsme to tak měl. Jsem přece tak duchovní. Rozumem jsem chápal, že jsem sám. Když mě ale někdo zklamal, byl jsem schopen zabít. Takže zde končilo mé „pochopení“. Jsem plný očekávání. Očekávám, že mi lidé budou dávat tolik, 103
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200796
Probouzení zranitelnosti
kolik dávám já jim. Očekávám, že se mnou budou jednat vždy čestně, obzvláště mí dobří přátelé. Očekávám, že mí blízcí mi budou věrní, budou spolehliví a chápaví. Seznam by mohl pokračovat. Jak rozpoznáme svá očekávání? Jednak se můžeme zaměřit na situace, kdy se cítíme zklamaní a reagujeme. Kdy cítíme zklamání, obviňujeme, zlobíme se nebo se „odpojíme“ a upadáme do rezignace. Zlost a rezignace jsou dvě strany téže mince nenaplněných očekávání. Záleží na našem temperamentu, zda všechen svůj hněv a zklamání, které pociťujeme k druhému člověku za to, že nenaplnil naše potřeby, hodíme na něj, nebo si je uložíme do sebe a tam se v nich „podusíme“ – buď vybuchneme, nebo se zhroutíme. Je nám trapně, když vidíme, jak moc toho očekáváme. Proto se na to nechceme podívat. Kdykoli cítíme zklamání nebo zlobu, je to proto, že nebylo naplněno nějaké naše očekávání. Jaké to bylo očekávání? Další možností, jak odkrýt svá očekávání, je prozkoumat, co leží v pozadí našich soudů. Často se stává, že soud jen zakrývá něco, co od druhého chceme nebo očekáváme. Tento způsob odhalování byl pro mě velmi přínosný. Často jsem ve svých soudech až křečovitě spravedlivý, takže nejdu dost hluboko a nemusím se dívat na to, jaké mé zranění bylo aktivováno. Třetím způsobem, který nám pomůže odhalit naše očekávání, je podívat se na místa, kde obviňujeme a stěžujeme si. Za každým obviňováním nebo stěžováním je ukryto očekávání, které nebylo naplněno. Stěžujeme si na to, jak se někdo chová, a čekáme, že své chování změní; stěžujeme si na počasí, politiku, přátele, autority – a vždy se skrytým očekáváním, že by se něco mělo změnit. A konečně se můžeme podívat na různé oblasti svého života. Například jaká máme očekávání týkající se sexu? Po jakém milování toužíme? Po jakém doteku? Jak často? Jak by k nám měl náš partner přistupovat? Jaký prožitek bychom při milování chtěli vyvolat u druhého člověka? A u sebe samých? Jak by nám měl náš partner projevovat city? Jaký chceme, aby 104
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200796