III/3
DESDEMONA
EMILIA CASSIO DESDEMONA CASSIO DESDEMONA
IAGO OTHELLO IAGO OTHELLO IAGO
OTHELLO DESDEMONA
OTHELLO DESDEMONA
Or breed itself so out of circumstance, That, I being absent and my place supplied, My general will forget my love and service. Do not doubt that; before Emilia here I give thee warrant of thy place: assure thee, If I do vow a friendship, I’ll perform it To the last article: my lord shall never rest; I’ll watch him tame and talk him out of patience; His bed shall seem a school, his board a shrift; I’ll intermingle every thing he does With Cassio’s suit: therefore be merry, Cassio; For thy solicitor shall rather die Than give thy cause away. Madam, here comes my lord. Madam, I’ll take my leave. Why, stay, and hear me speak. Madam, not now: I am very ill at ease, Unfit for mine own purposes. Well, do your discretion.
III/3
DESDEMONA 20
25
30
EMILIE CASSIO DESDEMONA CASSIO DESDEMONA
nebo ji okolnosti zvrátí v opak, a já když veliteli sejdu z očí, zanedlouho mu sejdu také z mysli. Ty mi snad nevěříš? Před Emilií ti přísahám, že muž ti funkci vrátí. A já když něco slíbím, do puntíku to dodržím. Můj muž tě bude mít teď na talíři pořád. Budu mu v posteli přednášet, u stolu kázat. Kam se hne, všude v patách bude mít Cassiův případ. Hlavu vzhůru. Věř, že tvoje obhájkyně radši zemře, než aby tuhle kauzu prohrála. Madam, už jde váš manžel. Radši se vzdálím. Ne, počkej tu, ať slyšíš, co mu řeknu. Ne, madam, teď ne. Cítil bych se trapně a mohl bych si jenom uškodit. Dělej, jak myslíš.
Exit Cassio.
Odejde Cassio.
Enter Othello and Iago.
Vystoupí Othello a Jago.
Ha! I like not that. What dost thou say? Nothing, my lord: or if – I know not what. Was not that Cassio parted from my wife? Cassio, my lord! No, sure, I cannot think it, That he would steal away so guilty-like, Seeing you coming. I do believe ’twas he. How now, my lord! I have been talking with a suitor here, A man that languishes in your displeasure. Who is’t you mean? Why, your lieutenant, Cassio. Good my lord, If I have any grace or power to move you, His present reconciliation take; For if he be not one that truly loves you, That errs in ignorance and not in cunning, I have no judgment in an honest face: I prithee, call him back. 96
35
JAGO OTHELLO JAGO OTHELLO JAGO
40
OTHELLO DESDEMONA
45
50
OTHELLO DESDEMONA
Hm! To se mi nelíbí. Říkal jsi něco? Ne. A jestli ano, už sám nevím co. Kdo to byl u mé ženy? Cassio? Cassio? Ne. Proč by se Cassio tak provinile odporoučel, jen co vás viděl? Jsem si jist, že to byl on. Můj drahý! Před chvíli jsem tu měla prosebníka, na kterého jsi velmi zanevřel. A kdo to byl? Tvůj náměstek Cassio. Manželi, jestli dáš aspoň trochu na mou prosbu, pak přijmeš jeho omluvu a lítost. Pochybil z hlouposti, ne úmyslně, a tebe zbožňuje. Jestli se mýlím, nepoznám poctivce. Pěkně tě prosím, zavolej ho.
20
25
30
35
40
45
50
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200753
III/3 OTHELLO Went he hence now? DESDEMONA Ay, sooth; so humbled That he hath left part of his grief with me, To suffer with him. Good love, call him back. OTHELLO Not now, sweet Desdemona; some other time. DESDEMONA But shall’t be shortly? OTHELLO The sooner, sweet, for you. DESDEMONA Shall’t be tonight at supper? OTHELLO No, not tonight. DESDEMONA Tomorrow dinner, then? OTHELLO I shall not dine at home; I meet the captains at the citadel. DESDEMONA Why, then, tomorrow night; or Tuesday morn; On Tuesday noon, or night; on Wednesday morn: I prithee, name the time, but let it not Exceed three days: in faith, he’s penitent; And yet his trespass, in our common reason – Save that, they say, the wars must make examples Out of their best – is not almost a fault To incur a private check. When shall he come? Tell me, Othello: I wonder in my soul, What you would ask me, that I should deny, Or stand so muttering on. What! Michael Cassio, That came a-wooing with you, and so many a time, When I have spoke of you dispraisingly, Hath ta’en your part; to have so much to do To bring him in! Trust me, I could do much – OTHELLO Prithee, no more: let him come when he will; I will deny thee nothing. DESDEMONA Why, this is not a boon; ’Tis as I should entreat you wear your gloves, Or feed on nourishing dishes, or keep you warm, Or sue to you to do a peculiar profit To your own person: nay, when I have a suit Wherein I mean to touch your love indeed, It shall be full of poise and difficult weight And fearful to be granted. OTHELLO I will deny thee nothing: Whereon, I do beseech thee, grant me this, To leave me but a little to myself.
98
III/3
55
60
65
70
75
80
85
OTHELLO To byl on, co šel pryč? DESDEMONA Ano. Byl usoužený tak, že na mě část svého žalu přenesl, a já teď trpím za něj. Zavolej ho, prosím. OTHELLO Teď ne, drahoušku, jindy, později. DESDEMONA Ale brzy? OTHELLO Když si to přeješ, brzy. DESDEMONA Dnes po večeři? OTHELLO Ne, dnes večer ne. DESDEMONA Co zítra po obědě? OTHELLO Zítra budu obědvat s důstojníky v kasárnách. DESDEMONA Pak zítra večer, nebo v úterý ráno, v poledne, večer, ve středu. Řekni, kdy chceš, jen prosím, ať to je tak do tří dnů. Opravdu ho to mrzí. Vždyť, koneckonců, to, co provedl – já vím, že vojáci by měli jít ostatním příkladem –, snad nezaslouží tak přísný trest. Kdy může přijít? Pověz. Nevím, oč mě bys musel prosit, abych to odmítla anebo takhle stála a mručela. Vždyť je to Cassio. S ním přišels na námluvy. Když jsem si mu na tebe někdy stěžovala, vždy se tě zastával! A ty teď nejsi s to mu odpustit! Věř mi, kdybych se mohla – OTHELLO Prosím tě, dost. Ať přijde kdykoli. Tobě nic neodepřu. DESDEMONA To mi děláš milost? Žádám tě, abys dobře jedl, teple se oblékal a nosil rukavice, dbal o své vlastní dobro? To, oč prosím, je stejné. Až svou prosbou budu chtít prověřit, jak mě miluješ, pak teprv se budeš muset zapřít, ohnout, zlomit, abys ji splnil. OTHELLO Nic ti neodepřu. A teď tě prosím, lásko, abys mě nechala malou chvíli o samotě.
55
60
65
70
75
80
85
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200753
III/3 OTHELLO Went he hence now? DESDEMONA Ay, sooth; so humbled That he hath left part of his grief with me, To suffer with him. Good love, call him back. OTHELLO Not now, sweet Desdemona; some other time. DESDEMONA But shall’t be shortly? OTHELLO The sooner, sweet, for you. DESDEMONA Shall’t be tonight at supper? OTHELLO No, not tonight. DESDEMONA Tomorrow dinner, then? OTHELLO I shall not dine at home; I meet the captains at the citadel. DESDEMONA Why, then, tomorrow night; or Tuesday morn; On Tuesday noon, or night; on Wednesday morn: I prithee, name the time, but let it not Exceed three days: in faith, he’s penitent; And yet his trespass, in our common reason – Save that, they say, the wars must make examples Out of their best – is not almost a fault To incur a private check. When shall he come? Tell me, Othello: I wonder in my soul, What you would ask me, that I should deny, Or stand so muttering on. What! Michael Cassio, That came a-wooing with you, and so many a time, When I have spoke of you dispraisingly, Hath ta’en your part; to have so much to do To bring him in! Trust me, I could do much – OTHELLO Prithee, no more: let him come when he will; I will deny thee nothing. DESDEMONA Why, this is not a boon; ’Tis as I should entreat you wear your gloves, Or feed on nourishing dishes, or keep you warm, Or sue to you to do a peculiar profit To your own person: nay, when I have a suit Wherein I mean to touch your love indeed, It shall be full of poise and difficult weight And fearful to be granted. OTHELLO I will deny thee nothing: Whereon, I do beseech thee, grant me this, To leave me but a little to myself.
98
III/3
55
60
65
70
75
80
85
OTHELLO To byl on, co šel pryč? DESDEMONA Ano. Byl usoužený tak, že na mě část svého žalu přenesl, a já teď trpím za něj. Zavolej ho, prosím. OTHELLO Teď ne, drahoušku, jindy, později. DESDEMONA Ale brzy? OTHELLO Když si to přeješ, brzy. DESDEMONA Dnes po večeři? OTHELLO Ne, dnes večer ne. DESDEMONA Co zítra po obědě? OTHELLO Zítra budu obědvat s důstojníky v kasárnách. DESDEMONA Pak zítra večer, nebo v úterý ráno, v poledne, večer, ve středu. Řekni, kdy chceš, jen prosím, ať to je tak do tří dnů. Opravdu ho to mrzí. Vždyť, koneckonců, to, co provedl – já vím, že vojáci by měli jít ostatním příkladem –, snad nezaslouží tak přísný trest. Kdy může přijít? Pověz. Nevím, oč mě bys musel prosit, abych to odmítla anebo takhle stála a mručela. Vždyť je to Cassio. S ním přišels na námluvy. Když jsem si mu na tebe někdy stěžovala, vždy se tě zastával! A ty teď nejsi s to mu odpustit! Věř mi, kdybych se mohla – OTHELLO Prosím tě, dost. Ať přijde kdykoli. Tobě nic neodepřu. DESDEMONA To mi děláš milost? Žádám tě, abys dobře jedl, teple se oblékal a nosil rukavice, dbal o své vlastní dobro? To, oč prosím, je stejné. Až svou prosbou budu chtít prověřit, jak mě miluješ, pak teprv se budeš muset zapřít, ohnout, zlomit, abys ji splnil. OTHELLO Nic ti neodepřu. A teď tě prosím, lásko, abys mě nechala malou chvíli o samotě.
55
60
65
70
75
80
85
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200753