sMUtný konec Mezinárodně politická situace se na konci léta 1938 začala vyostřovat a skončila podpisem potupné mnichovské dohody. Prozatím. I četníků z pátracích stanic se dotkly služby v období odsunu obyvatel z odstoupených území. Rudolf Votruba se ani při výkonu náročné funkce zástupce velitele pátrací stanice nepřestal věnovat své chovné stanici čistokrevných německých ovčáků. Lupka mu několikrát do roka přivedla na svět Altovy potomky. S mláďaty byla spousta práce, na které se podílela i paní Votrubová. Po odstavení byl vždy zahájen jejich výcvik, aby z nich byli vychováni vzorní služební psi. Další rána přišla v polovině března 1939, kdy po vzniku Slovenského štátu byl štábní strážmistr Votruba vzhledem k tomu, že neměl slovenskou státní příslušnost, propuštěn ze služeb četnictva na Slovensku. Přestože bylo v závěru propouštěcího dekretu uvedeno, že proti rozhodnutí není žádného opravného prostředku, podal si odvolání.To bylo
98
Vnitřek.indd 98
24.7.2009 11:03:15 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200632
z pochopitelných důvodů zamítnuto. Následovalo stěhování do Čech, do rodné obce Hořelice u Kladna, kde měl Rudolf Votruba domovské právo před nástupem do služeb v četnickém sboru. Před stěhováním rozprodal svoji chovnou stanici a do Čech vezl pouze Lupku se dvěmi nejlepšími dospělejšími mláďaty. Několik štěňat rozdal dobrým známým
99
Vnitřek.indd 99
24.7.2009 11:03:17 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200632
a svého favorita Alta musel nechat vzhledem k jeho stále se zhoršujícímu stavu u svého tchána v Nitře. Stěhovací výlohy ve výši 365 Kč 70 hal. později uhradilo zemské velitelství poukázkou Poštovní spořitelny. Štábní strážmistr Votruba požádal vzhledem ke své české národnosti o zařazení v rámci zemského četnického velitelství v Praze. Podmínečně byl přijat rozhodnutím zemského velitele, kterým se stal po působení v téže funkci na Slovensku, generál Josef Ježek. Nastoupil coby výpomocný četník na četnické stanici Dušníky v okrese Kladno. Obec Hořelice totiž spadala právě do obvodu četnické stanice Dušníky. Po měsíci byl přemístěn na četnickou stanici Úhonice, rovněž v kladenském okrese. Aniž by o to požádal, byl v srpnu 1939 odkomandován jako pomocný cvičitel do pyšelského Ústavu pro chov a výcvik služebních psů četnictva. Později se dozvěděl, že si jej vyžádal tamní velitel, jemu dobře známý vrchní strážmistr Adolf Horák. Od příjezdu do Pyšel, při spatření služebních psů, se mu začalo stýskat po Altovi. Mnohdy mu i zvlhly oči, když si vzpomenul, co vše s Altem prožili. Alto ho více než pět let věrně doprovázel při výkonu služby,
100
Vnitřek.indd 100
24.7.2009 11:03:17 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200632