Vychova_zlom(4)
25.3.2013
15:25
Stránka 97
¤e‰ení bûÏn˘ch v˘chovn˘ch problémÛ
Jiná vûc ov‰em je, kdyÏ dítû ne‰Èastnû sedí nad zpola snûden˘m talífiem, nimrá se v jídle a v‰e nasvûdãuje tomu, Ïe nás ãeká nároãn˘ boj. Nejjednodu‰‰ím fie‰ením se jeví, Ïe talífi velmi rychle odneseme. Vhodnûj‰í fie‰ení spoãívá ãasto v tom, Ïe dítûti dáme málo (v lep‰ím pfiípadû polovinu plánované dávky, v tom nároãnûj‰ím jen tfietinu nebo ãtvrtinu). Vûfiím, Ïe uÏ jsme se zbavili pohledu na‰ich babiãek nebo prababiãek, pro které byl pln˘ talífi vrcholem péãe o dítû a nejen o nûj. RovnûÏ vûfiím, Ïe dnes neexistují rodiãe, které bychom podezírali, Ïe trápí své dítû hladem, ani rodiãe, ktefií si myslí, Ïe bûÏné dítû umfie hlady. JestliÏe dítû projeví o jídlo zájem, samozfiejmû mu pfiidáme. Souãasnû ho uãíme, aby realisticky odhadovalo mnoÏství jídla, které asi sní. Pokud nejí pfiibliÏnû podle na‰ich pfiedstav, tak mu mezi jídly nic nedáváme. Samozfiejmû nemohu zapomenout na pfiípady, kdy se jiÏ trochu vût‰í dûti vyh˘bají jídlu, protoÏe jinak by byly „moc tlusté“. U nich jsou uvedené postupy kontraindikovány. Problémy se spaním jsou rovnûÏ zdrojem nedorozumûní a trestání. Asi nejbûÏnûj‰í je, Ïe dítû veãer pozdû usíná, neustále chodí pít, ãurat, nûco ho svûdí a tlaãí. Lze tomu rozumût tak, Ïe zvídavé dítû nechce pfiijít o v‰echny ty zajímavé vûci, které se odehrávají v Ïivotû kolem nûho, nechce b˘t samo ve tmû, protoÏe se trochu bojí. KoneckoncÛ ani v noci nechce spát samo. Pokud to jen trochu jde, tak v souãasné ãeské spoleãnosti mají dûti svou postel, dokonce svou místnost a pfiedpokládá se, Ïe noc budou trávit mimo postel a loÏnici rodiãÛ. Nûkteré dítû se s tím srovná snadno, lehne si, vyslechne pohádku na dobrou noc, dostane pusu, otoãí se a spí. Hledáme v‰ak variantní fie‰ení pro dûti, u kter˘ch to takto hladce neprobíhá. Zkou‰íme malou lampiãku, necháme pootevfiené dvefie, jsme u nûj, neÏ usne. V pfiípadû, kdy se malé dítû nechce oblékat, protoÏe se pfii tom nemÛÏe volnû pohybovat, nechce mít ãepici a rukavice, nelíbí se mu tohle triãko, je rada následující: Pokud mu mÛÏeme vyjít vstfiíc, udûláme to. Brání-li se dál a souãasnû existují dÛvody pro na‰i variantu, pfiátelskou silou je oblékneme. Dítû se i pfies varování upatlá, pfievrhne hrnek, ‰lápne do louÏe, zakopne a spadne na zem. Pro malé dítû bûÏná situace. Jeho motorika a vizuomotorická koordinace se teprve postupnû vyvíjejí do dospûlej‰í podoby, takÏe se ãastûji za‰piní, polije, nûco rozlije. Nezvládá sledovat více podnûtÛ a provádût více ãinností souãasnû. Vyhodnotíme-li v‰ak, Ïe pfiestoupilo zákaz s pln˘m vûdomím, Ïe to udûlalo schválnû (neb˘vá to ãasto, ale urãitou míru testování dospûl˘ch ze strany dítûte musíme pfiipustit, nûkdy se mÛÏe jednat o impulzivní reakci na nበpfiíkaz, zákaz), tak ho mÛÏeme dovést k tomu, aby si obleãení vypralo, boty nebo koberec vyãistilo. Jedná se o pfiirozen˘ následek, nejedná se o trest. V té chvíli není nutné 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200319
Vychova_zlom(4)
25.3.2013
15:25
Stránka 98
V˘chova bez trestÛ
vyÏadovat perfektní kvalitu, dÛleÏitá je práce a námaha, kterou dítû do nápravy investuje. Samozfiejmû mu musíme intenzivnû pomoci a moÏná oãistu provedeme spí‰e sami. „Vyãi‰tûné“ obleãení pak mÛÏeme dát na vyprání k bûÏnému prádlu. Dítû potfiebuje na vlastní kÛÏi zaÏít, Ïe udûlat mÛÏe cokoli, ale dopadnou na nûj následky jeho ãinu.
4.3 Dítû se vzteká Jde o v‰eobecnû známé situace: Dítû nûco nechce a ve chvíli, kdy narazí na nበodpor, pouÏije nûkterou z moÏn˘ch a jemu dostupn˘ch technik sebeprosazení. Zaãne usilovnû a hlasitû plakat (nûkdy se slzami, jindy bez nich), ztuhne a odmítá se pohnout, prohne se jako luk, válí se po zemi, kdyÏ je star‰í, tak kfiiãí, nadává... Nûkdy se ov‰em zaãne vztekat, aniÏ bychom vnímali sebemen‰í moÏn˘ dÛvod. Îádné vztekání nevykládám souvislostí s nûkter˘m obdobím vzdoru. Pfiipou‰tím, Ïe jsou období ve v˘voji, ve kter˘ch se vehementní sebeprosazení dítûte nebo stejnû v˘razná opozice zejména vÛãi rozhodnutí rodiãÛ vyskytují v˘raznû ãastûji. I kdyby v‰ak taková nevyhnutelná v˘vojová období existovala, je potfieba tento stav fie‰it. Jak se tedy v takové situaci chovat? Pokud nerozumíme situaci, urãitû není chyba zeptat se dítûte, v ãem je problém. Ve ‰Èastnûj‰ím pfiípadû porozumíme, mÛÏeme vyhovût a zabráníme dal‰ímu vztekání. Vût‰inou v‰ak nemusíme porozumût vÛbec niãemu. Nûkteré situace jsou v‰ak evidentní. Chceme jít domÛ z houpaãek a dítû sebou pra‰tí na zem, protoÏe se chce je‰tû houpat. Chce lízátko bez ohledu na to, Ïe za ãtvrt hodiny bude obûd. Doporuãuji alespoÀ nepatrnû vysvûtlovat, pfiesvûdãovat. Ze zku‰eností vím, Ïe úspû‰nost b˘vá vût‰inou minimální. Pokud to jen trochu jde, tak upozorÀujeme dítû dopfiedu, Ïe se je‰tû dvakrát pofiádnû pohoupá a pak uÏ opravdu pÛjdeme domÛ. Nic se nestane, kdyÏ se pohoupáme je‰tû potfietí, ale silnû zvy‰ujeme na dítû nátlak. Zabrat mÛÏe, pokud jej upozorníme na nûco lákavého, co nás ãeká doma. V pfiípadû, kdy dítû zoufale pláãe, protoÏe chce ãokoládu, kterou mu odmítáme dát, mu mÛÏeme nabídnout pribináãka, kterého mu stejnû chceme dát a kter˘ je vlastnû také z ãokolády. V pfiípadû touhy po lízátku nezb˘vá neÏ dítû ujistit, Ïe ho urãitû dostane, ale opravdu aÏ po obûdû. Nûkdy se v literatufie doporuãuje nechat dítû b˘t a nev‰ímat si ho. To v‰ak není moÏné vÏdy. Jsou situace, kdy by válením po zemi naru‰ovalo provoz zafiízení, nepfiimûfienû se umazalo ãi kfiikem ru‰ilo druhé lidi. V takové 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200319
Vychova_zlom(4)
25.3.2013
15:25
Stránka 99
¤e‰ení bûÏn˘ch v˘chovn˘ch problémÛ
situaci odvedeme dítû silou mimo pozornost ostatních, urychlenû ukonãíme akci a jdeme pryã. VÛbec bychom nemûli podceÀovat odvedení pozornosti dítûte od vztekání. MoÏná je dobré poãkat malou chvilku pfies nejsilnûj‰í vlnu vztekání a nabídnout alternativní podnût ve chvíli, kdy uÏ se nám zdá, Ïe by dítû mohlo ochabovat, a pfiijme tak tento nov˘ podnût jako pfiíhodn˘ ústup ze situace. Naopak nedoporuãuje se slibovat cokoli, kdyÏ toho dítû nechá („KdyÏ teì hned pfiestane‰ vyvádût, pÛjdeme potom do cukrárny.“). Dítû pak vyuÏívá podobné zpÛsoby k vydírání – ví, Ïe kdyÏ se bude hodnû snaÏit, tak rodiãe nakonec podlehnou a nûco slíbí. Osobnû bych tento striktní zákaz nepatrnû zmírnil. Obãas (v˘jimeãnû) se nestane nic hrozného, kdyÏ slib pouÏijeme a následnû splníme. MoÏná je‰tû vhodnûj‰í je, pokud v takové situaci fiíkáme „pro sebe“, Ïe „bychom je‰tû mohli zajít do cukrárny“, aniÏ bychom zmiÀovali pfiímou souvislost s pfieru‰ením vzteku. Samozfiejmû musíme poãítat s tím, Ïe slib nemusí zabrat a dítû stejnû bude pfií‰tû o nûco vytrvalej‰í v prosazení vlastní vÛle. Podobnû není nijak vhodné na nûj kfiiãet (pak nûkdy kfiiãí obû strany), bít ho (uãí se, Ïe problémy fie‰í dospûlé vzory bitím) ãi v pfiípadû moÏnosti sprchovat studenou vodou. Nûkdy je situace natolik komplikovaná, Ïe nemÛÏeme pouÏít Ïádn˘ z v˘‰e uveden˘ch postupÛ. Rodiãe vyhroÏují, co v‰echno nepfiíjemného se stane, kdyÏ se dítû bude vztekat dál. V silném afektu dítûte není úãinné skoro nic. KaÏdopádnû bychom si mûli dÛkladnû rozmyslet, zda jsme ochotni v˘hrÛÏku splnit, aby nebyla proti na‰im zájmÛm („Jestli se bude‰ vztekat a nebude‰ se oblékat, do Ïádného divad˘lka nepÛjdeme.“). V tomto pfiípadû uÏ v‰ak máme koupené lístky za tfii stovky a bylo by nám líto, kdybychom o pfiedstavení pfii‰li. Souãasnû je ideální, kdyÏ se nám podafií, aby v˘hrÛÏka byla propojená s problémem („Jestli se bude‰ courat, ujede nám autobus a pÛjdeme pû‰ky.“). Vhodné je podle okolností rozhodn˘m, jednoznaãn˘m a souãasnû chápajícím, laskav˘m zpÛsobem chytit vztekající se dítû za ruku a odvést ho pryã (pokud jsou k dispozici dvû osoby, je situace jednodu‰‰í). KdyÏ je men‰í, lze ho jednodu‰e odnést, chytit vzadu za obleãení a vyzdvihnout. Nûkdy k uklidnûní postaãí, kdyÏ pfiestane b˘t k dispozici lákav˘ podnût. Za jednoznaãnû vhodné pokládám obejmutí a více ãi ménû pevné sevfiení, pfiípadnû zvednutí. Znovu v této souvislosti pfiipomínám, Ïe toto opatfiení má b˘t provázeno spí‰e chlácholením a konej‰ením, vyjádfiením pochopení, nikoli nadáváním a vyhroÏováním. Ov‰em pouÏití síly a omezení dítûte je bez diskuze. Rozhodnû se také nejedná o nûkde propagovanou terapii pevn˘m objetím. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200319