bouchat do moktaku a zpíval: „Já mám rád já, můj, mně! Já mám rád já, můj, mně! Já mám rád já, můj, mně!“ Nesouhlasil.
Názory Student: Když odložíme své názory, dokážeme pak ještě rozlišovat mezi dobrou a špatnou karmou? Zenový mistr Wu Bong: Ano. Když doopravdy necháte své „já, můj, mně“ odejít, veškeré názory zmizí a objeví se správný názor – názor bódhisattvy. Jinak řečeno: nebýt připoutaný k žádnému názoru. Zůstává jen – jak mohu pomoci druhým? Takže mít nějaký názor je v pořádku. Ale nedržte se ho. Je to jako mysl opravdového vědce. Vědec třeba přijde na nějakou teorii. Na papíře to vypadá skvěle a vědec věří, že je to dobré a správné vysvětlení nějakého jevu. Pak ale udělá experiment a ten podle této teorie nevyjde. Například před několika lety byli v Anglii nějací vědci, kteří (jak se později zjistilo) upravovali své experimenty tak, aby potvrzovaly jejich teorie. Jiní vědci pak prováděli tytéž experimenty a došli samozřejmě k jiným výsledkům, a tak se zjistilo, že pokusy těch prvních vědců byly trochu překroucené. Pravý vědec ovšem není připoutaný ke své myšlence. Když mu pokus nevyjde, v pořádku, žádný problém. Vyhodí celou teorii do koše. Tento přístup je správný, ať už jej zastává kdokoli – lékař, byznysmen, člověk v jakékoli profesi či životní situaci. Když někomu něco pomáhá, super, proč to nepoužít. A když ne, i kdyby to bylo sebelepší či vznešenější, prostě to vezměte a vyhoďte.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200177
Jednání Student: Dilema zní – musíme jednat, nebo nemusíme? Jsme lidské bytosti. Máme dvě ruce, což nám umožňuje jednat. Ale musíme o tom předtím přemýšlet? Zenový mistr Wu Bong: Jednání je nejednání. I nejednání může být někdy velmi důležitým jednáním. To musíš pochopit. Kdysi dávno se někdo zeptal Buddhy: „Co je podstatou tvého učení?“ Buddha mlčel. To je nejednání. Pak byl ten člověk, který se ho ptal, velmi šťastný. „Mnohokrát ti děkuji. Zachránil jsi mě.“ Viděl to Buddhův žák Ánanda a říkal si: „Co se to tady děje?“ Zeptal se Buddhy: „Ty jsi nic neudělal, a přece ti ten člověk děkoval – za co?“ Buddha odpověděl: „Je jako velmi rychlý kůň. Jenom uvidí stín biče a už běží. Proto rozumí tomuto nejednání.“ Takže někdy i nejednání může být jednáním. A jindy zase jednání nejednáním. Pokud však uděláte ještě jeden krok, pak nejednání je nejednáním a jednání je jednáním – zen totiž není nic zvláštního. Tedy: v jaké situaci se nacházím právě teď? A jaký je můj správný vztah k této situaci? Co je v ní tím správným jednáním? Udržujete-li tuto správnou situaci, správný vztah a správné jednání, budete s touto situací v jednotě. Potom se objeví i správné jednání. Jednání někdy znamená „jednat slovy“. Jindy to znamená něco udělat. A někdy jenom mlčet. To je naše výzva, náš úkol: v každém okamžiku se projasnit. Potom se projasní i všechno ostatní.
Rozhodnutí je na tobě Student: Jak zjistit, jestli mám nějaký směr? Zenový mistr Wu Bong: Můžeš se rozhodnout. A pak to udělat. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200177
Zenový mistr Seung Sahn, když byl před lety v Americe, každému říkal: „Musíš pochopit smysl svého života.“ Pravděpodobně se tu větu naučil od svého učitele angličtiny, a tak si to procvičoval. Kdykoli se naskytla příležitost: „Musíš pochopit smysl svého života.“ Někdo se ho proto zeptal: „Jaký je smysl vašeho života?“ Zenový mistr Seung Sahn odpověděl: „Smyslem mého života je pochopit smysl mého života.“ Teď už umí anglicky líp, takže by možná odpověděl jinak. Ale ty máš možnost se rozhodnout. Co chceš? Možná se chceš stát nejbohatším člověkem na světě, nebo nejmocnějším, nebo nejsvatějším. Co chceš? Rozhodni se a pak to udělej. Ale když něco chceš, nejenže můžeš něco získat, ale také něco ztratíš. To je univerzální zákon. Existují dva druhy chtění: „Chci něco pro sebe.“ Tomu se říká touha. Jestliže máte mysl touhy, dostane se vám utrpení. Pokud však pro vás utrpení není problém, můžete takhle žít. Pak ani touha není žádný problém. Druhým typem chtění je: „Ne pro mě, ale pro druhé.“ Tomu říkáme aspirace. Nebo také velká touha či touha bódhisattvy. Co z toho si vybereš, je na tobě.
Společné konání a moudrost Student: Často mluvíte o společném konání. Můžete říct, co se tím myslí? Zenový mistr Wu Bong: Když za tebou přijde někdo, kdo má hlad, co uděláš? Student: Dám mu něco k jídlu. ZMWB: To je společné konání. Když jsem se seznámil se zenovým mistrem Seung Sahnem, jeli jsme spolu jednou do Polska. Na jednom malém místě jsme uspořádali ústraní. Přišla spousta lidí. Ústraní je Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200177