a mohl nastoupit za Nagelované primadony, kde byl do konce sezóny z Animuksporu na hostování. To bylo radosti… Bruno se vrátil do Prahy jako naprosto pokorný člověk s nejlepšími úmysly. Bude si vážit toho, že může hrát českou ligu, a už nebude chtít nikam do zahraničí. Bude si vážit toho, že ho trénuje takový benevolentní kouč, jakým je Luboš Strmý. Bude si vážit toho, že může být s Helenou, a už jí nebude zahýbat. Bude zase dělat spíš ty samorosty… Když potom přišel na první trénink a znovu se setkal s kluky a s trenérem Strmým, byl šťastný až dojatý. A když večer přišel domů a Helena už měla skoro hotovou večeři, byl šťastný až dojatý. Otevřeli lahev vína a velmi romanticky se milovali. Jindy by to Bruna k smrti nudilo, ale teď ležel s bradou na Helenině bříšku a byl šťastný až dojatý. Stejně šťastný až dojatý byl taky před prvním zápasem, když zjistil, že se nic nezměnilo. Cyril Vyryl vyrazil za rozhodčími, trenér Strmý hráčům doporučil, aby s FC Bezruč Ostrava po první půlce prohrávali 1:0, aby byli diváci napnutí až do konce, na komentátorském stanovišti se opět otravoval Broňa Mazlavý, dole na ploše pobíhal s mikrofonem Břéťa Cecík a ve studiu čmáral elektronickou tužkou Kamil Trpík, který už měl zas obě zlatý ručičky v rychtyku. Bruno se dohodl s trenérem, že pro začátek naskočí až někdy v druhé půli. A tak seděl na lavičce, a když obrana Nagelovaných primadon nechala ostravského útočníka dát gól, jenom na Strmého, nervózně popocházejícího ve vymezeném území ve vytahaných teplákách s hřebínkem v zadní kapse, spiklenecky mrknul, protože věděl, že všechno je v nejlepším pořádku. Říkal si sice taky, že teď teprve vidí, že oproti tureckému fotbalu je ta česká liga opravdu pomalá, ale nijak ho to nevzrušovalo. A v 70. minutě, už za stavu 2:1, se šel svléknout
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS199910
a rozcvičit. A nakonec stihnul dát po rohu ještě třetí gól, když se k němu odrazil balon a on ho placírkou uklidil k tyči. Po zápase si ho k reklamnímu panelu vyžádal Břéťa Cecík. „Tak, Bruno, gratulace k povedenému návratu. Pouhých patnáct minut, a hned gól…“ „Tak určitě, říkám, byl to gól, balon se ke mně nějak odrazil a já už sem to jenom plackou uklízel k tyči…“ „A co se vlastně stalo, že jste se v Turecku tak rychle poroučel? Byly v tom nějaké osobní spory, nebo snad nedostatečná fotbalová kvalita?“ „Tak určitě, říkám, měl sem vobrovskou smůlu, že sem šel do týmu, kde je trenér strašně mstivej diktátor, kerej nikomu nic nedopřeje, a hlavně nikomu nic nevodpouští. Takže prostě smůla, krok do prázdna…“ „Vyčítáte si tedy zpětně, že jste to zkusil?“ „Tak určitě, říkám, kdybych bejval věděl, jak to dopadne, tak bych do Animuksporu rozhodně nechodil. Teď sem rád, že sem zpátky, a jak to bude dál, uvidíme…“ „Poslední otázka: Myslíte, že Nagelované primadony ještě doženou ztrátu, kterou mají na PranÍčko Plzeň, a poperou se o titul?“ „Tak určitě, říkám, to byla další věc, proč sem se do Nagelovaných primadon vracel.“ Když Bruno šel od reklamního panelu do tunelu, najednou na něj nějaký chlapík v kšiltovce a černých brýlí vychrstnul celé pivo z kelímku… Nejdřív nad tím Bruno mávnul rukou, stejně byl zpocený, ale pak mu něco řeklo, ať zvedne ještě jednou hlavu, a teprve tehdy mu došlo, že to je trenér Střevlík. Tak už ho pustili… Po zápase Bruno zajel taky konečně za strejdou Čeňkem k Vystydlé plotně. A i z tohohle setkání byl Bruno šťastný až dojatý. Strejda mu ohřál plněnou papriku, v které se před
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS199910
lety jenom ponimral Lech Wałęsa, a pak už Bruno zase spěchal za spoluhráči na diskotéku Štěrbin ráj, protože Helena byla zrovna s Druhou republikou na zájezdě – ten den hráli v Bruntále a další zas v Poličce. „Dobrý den,“ řekl úlisně soused Packa přes plot, když Bruno vyšel po poledni na předzahrádku, za sebou brunetku Báru, která se zasekla na tom, že tramvají ani taxíkem nepojede, že ji musí Bruno dovézt aspoň domů. „Dobrý den,“ přeladil Packa na Báru a úplně se rozzářil. „Vy ste čim dál mladší, slečno… A máte zas novej účes, koukám…“ Bára se překvapeně usmála, ale to už se Packův stařecký obličej zas obrátil na Bruna: „To ste jim to včera nandali… I když ve Zdravým duchu je článek s názvem Konec turecké dovolené, jako že to nebude snadný, abyste se zas propracoval do základní sestavy, že už vám mladší šlapou na paty. A v Blátíčku sou fotky s váma a tady se slečnou z nějaký tančírny s titulkem Když Helena dělá umění, Bruno dělá do jiné… Moc vám se ženou fandíme, pane Bruno, tak se držte. Na shledanou… Pěknej den vinšuju, slečno…“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS199910