Příroda a lidská duše
Podobně je tomu s Pojmenováváním a Pubertou. Další dva přechody, Konfirmace a Iniciace duše, jsou však ty, při nichž potřebujeme největší pomoc s uskutečněním přesunu, i jsme-li jinak připraveni. Přechodové rituály při těchto dvou změnách uplatňují významné kulturní síly, aby vytvořily energii, jež je schopna posunout mladého člověka skrz dlouhou, riskantní a mnohotvárnou odyseu do dospělosti. Není pravděpodobně shodou náhod, že tyto dva přechody jsou spojeny se zlověstným západním kvadrantem Kola – Konfirmace nás zavádí poprvé na Západ a při Iniciaci duše se noříme ještě hlouběji. Po Iniciaci duše se přechodové rituály stávají méně významnými faktory v napomáhání lidem s vývojovými změnami. Ale každý životní přechod je hojně podpořen, vyznačen a oslaven, je-li doprovázen zachováním nějakého rituálu, a to je dostatečný důvod nějaký mít.
Přechodové rituály jsou jen těmi nejnápadnějšími aspekty mnohem delšího, komplexnějšího a celistvého vývoje od narození ke smrti. To, co leží mezi přechody, byť méně dramatické, je podstatně důležitější než přechody nebo rituály, jež je vyznačují. V posledních desetiletích znovu objevujeme přechodové rituály, přehlíželi jsme však dosud zásadní, dovedně směřovaný, postupný osobní vývoj, jímž je nutné každodenně procházet. Je to, jako bychom si mysleli, že selhání ve výchově dětí a celá škála kulturních patologií může být vyřešena nebo vymazána jedinou kouzelnou pilulkou. Zdravý vývoj je závislý na pokroku, který učiníme při plnění úkolů každého jednotlivého stadia. Ani ty nejmocnější rituály nedokážou kompenzovat mezery a selhání v psychospirituálním vývoji. Rovněž pouze začínáme znovu objevovat, že v životě je několik dalších významných přechodů, než se většina současných lidí domnívá. Například mezi dětstvím a dospělostí jsme uvažovali pouze o jednom přechodu (a žádných mezistadiích). Kolo oproti tomu naznačuje tři přechody a celá dvě životní stadia mezi koncem dětství a začátkem dospělosti.
102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS199639
Přehled Kola života
Francouzský antropolog Arnold van Gennep předpokládal, že přechodové rituály nacházející se ve všech kulturách bývaly obvykle strukturované do tří hlavních fází nebo činů. První je oddělení od starého stadia nebo statutu, pak přichází fáze přechodu, kdy jedinec nemá žádný, nebo má neurčitý status, a nakonec následuje fáze začlenění, kdy je mu udělován respektive jím přijímán status nový. Joseph Campbell rozebral putování hrdiny na tytéž tři fáze, nazval je však odchod, iniciace a návrat.21 O každé z devíti přechodových událostí Kola můžeme uvažovat tak, že má tyto tři stejné fáze – oddělení, přechod a návrat – ať už je jejich součástí nějaký přechodový rituál, či nikoli. Každý životní přechod, každá vývojová změna s sebou nese jistý druh loučení, opouštění méně významného domova pro domov větší, významnější. Každá vývojová změna začíná koncem, smrtí starého, a končí začátkem, zrozením nového. Uprostřed dochází k tomuto dynamickému, riskantnímu přesunu těžiště. Obzvlášť jedna životní změna – Iniciace duše – je tak náročná a obtížná, že o celém stadiu, jež jí předchází (Kokon), je možné uvažovat jako o dlouhém přípravném období oddělování, zatímco stadium, jež následuje (Pramen), je možné si představovat jako rozsáhlé období začleňování.
Název stadia Část o názvu stadia v následujících osmi kapitolách představuje jeho jméno (Hnízdo, Zahrada, Oáza atd.) a přináší vysvětlení, jak toto jméno evokuje ústřední kvality a příležitosti tohoto období. V souladu s ekocentricitou Kola všechny názvy stadií odkazují k přírodním místům – ekologickým stanovištím nebo prostředím. Každé jméno se vztahuje k nějakému místu a připomíná nám tím, že každé stadium života je určitou scénou, stejně jako procesem. Každé má jistou atmosféru, jisté prostředí a podmínky. Teprve poté, co jsem vybral názvy pro jednotlivá stadia podle jejich psychospirituálních kvalit, jsem si povšiml neobvyklého vztahu mezi 103
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS199639
Příroda a lidská duše
těmito názvy a hlavními směry. Tento objev pro mě byl jako ohromující potvrzení. Ukazuje se, že stadia na východu, spojovaná s vycházejícím sluncem, jsou místy ve výšce či na vrcholu. Jména stadií na jihu odkazují na místa, jež jsou pohodlná, vřelá, ohraničená a kultivovaná, jak naznačují vlastnosti jihu. Jména stadií na západě jsou místa temná nebo taková, jež se vynořují z hlubin. Jména severní jsou místa produktivní či zralá. Podíváte-li se na obrázek 3-3, uvidíte i určité zajímavé vztahy mezi názvy stadií, jež stojí na Kole proti sobě, možná naznačující (nebo potvrzující) přirozenou blízkost mezi lidmi, kteří jsou od sebe půl života vzdálení. Tato mnohostranná rezonance ilustruje mnoho momentů štěstěnou řízených potvrzení, jež se objevila v průběhu koncipování Kola.
Archetypy stadií a kvadrantů Každé stadium je spojeno se dvěma lidskými archetypy – jedním konkrétním pro dané stadium a dalším, jenž charakterizuje celý kvadrant. Na obrázku 3-3 jsou znázorněny archetypy jednotlivých stadií a obrázek 3-4 (str. 105) ukazuje archetypy jak pro stadia, tak pro kvadranty. Archetypy ilustrují další vlastnosti stadia a Kola celkově. Kvadrantové archetypy pracují na tajuplnější úrovni než archetypy stadií. Odhalují víc z hlubinné struktury Kola, na první pohled se zdají hádankovité, možná dokonce nesprávné. Například se můžete podivovat nad tím, jak může být archetypem druhého a třetího stadia (jih) Sirotek, když se zrovna jedná o tak rodinně orientované fáze života. Dobrá otázka. Abychom se dobrali odpovědi (a domnívám se, že kapitola o druhém stadiu nabízí dobrou odpověď!), je třeba zalovit hlouběji v přirozenosti lidské psychiky. Kvadrantové archetypy musí obsáhnout širší rozsah významů než archetypy jednotlivých stadií. Musí v sobě zahrnovat polovinu jednoho životního období (například dětství) a polovinu toho následujícího. Aby toho dosáhly, musí fungovat abstraktnějším a méně předmětným způsobem. Například k rozpoznání archetypu, jenž zahrnuje jak Tovaryše, tak Mistra, musíme sestoupit na tajemnější rovinu, tedy Bojovníka-Mučedníka. 104
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS199639