Shana Galen
ne? Winnovi by to zřejmě nevadilo. On ji nechce. Elinor není jen matka, nýbrž také žena. Stále touží po lásce a rozkoši. „A co sir Henry?“ navrhla Mary a ukazováčkem si ťukala na špičatou bradu. „Je hezký.“ Elinor se podívala na opačnou stranu sálu na dotyčného gentlemana. „Mary, sir Henry je ještě dítě! Nemůžu s ním tančit,“ opáčila. Dopila šampaňské a vzala si další skleničku od lokaje, který předvídavě zůstat stál poblíž. Mary se zamračila. „Je mu dvaadvacet. Kromě toho, drahá, by možná ocenil vše, co může starší žena nabídnout.“ „Ne. Připadala bych si, že tančím se synovcem. A co…“ Elinor se odmlčela a pohledem pátrala v davu na druhé straně, jestli nenajde někoho neškodného, někoho, kdo nevypadá tak rozzlobeně a nebezpečně jako muž, který k ní kráčí. „Je tady!“ vyhrkla a stiskla Mary paži. „Kde?“ zeptala se Mary a rozhlédla se. „Neslyšela jsem, že by majordomus Trollopa ohlásil.“ „Nemyslím Ra… pana Trollopa,“ vykoktala ze sebe Elinor. Winn skutečně kráčí k ní. „Můj manžel.“ Mary ustoupila o krok dozadu, což bylo znamení, že barona Keatinga také zpozorovala. „Co se mu stalo?“ zašeptala. Elinor zavrtěla hlavou. „Netuším. Je poněkud… neupravený.“ To slovo nebylo výstižné. Winn měl pomačkané oblečení a rozcuchané vlasy a vypadal dosti hrozivě. Světle hnědé vlasy, které nosil vždy pečlivě učesané, spadaly přes čelo téměř až na límec. Zelené oči mu planuly a na tváři měl šmouhu. Nákrčník někde ztratil a knoflíčky v horní části košile byly rozepnuté. Elinor se rozbušilo srdce a náhle se jí hůře dýchalo. „Vypadá dost dobře, řekla bych, že je k nakousnutí,“ poznamenala Mary a postrčila Elinor dopředu. „Doufám, že máš hlad.“ Pak zmizela v davu hostů. Když se Elinor obrátila, aby ji následovala, Winn ji chytil za ruku a otočil k sobě. Nemýlila se. Je rozhněvaný. „Překvapuje mě, že jsi tady.“ — 98 —
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS199264
PRAVDIVÉ LŽI
Winn ji přejel pohledem od hlavy k patě. Tělem se jí opět šířila vlna horka, ale tentokrát neměla nic společného s rozpaky. Probudil v ní touhu. „Zapomněla sis obléknout zbývající díl šatů?“ zeptal se. Elinor přimhouřila oči. „Nic jiného mi neřekneš?“ opáčila bez rozmýšlení. Během čtrnáctiletého manželství nikdy s Win nem nehovořila rozzlobeným tónem. Nikdy se ho nevyptávala. Bývala strašpytel. „Neomluvíš se, že jsi nedodržel slib?“ pokračovala s narůstající sebedůvěrou. „Nevysvětlíš, proč ses tady zničehonic objevil nebo proč máš ve vlasech list?“ Winn si s nepatrně udiveným výrazem sáhl do vlasů a lupen zmačkal. „Po všech svých dnešních prohřešcích máš tu drzost kritizovat moje šaty?“ Winn přistoupil blíž. Takhle rozčileného ho viděla jen zřídkakdy. „Lze tento model ještě nazývat šatami? Napadlo by mě, že je to druh spodního prádla.“ „Jak bys to mohl vědět? Moje spodní prádlo jsi naposledy viděl před mnoha lety,“ namítla Elinor a zavrtěla hlavou. Touhu vystřídala zlost. Kdo si Winn myslí, že je? „Na mých šatech není nic nepatřičného. Nejsou o nic víc pohoršující než modely, které nosí většina dam, jež známe. Nejsi zvyklý vidět mě jako ženu. Právě teď je pro tebe nemožné ignorovat skutečnost, že jsem žena,“ pokračovala rozhořčeně. Winn na ni zíral a jeho výraz byl směsicí údivu a vzteku. Elinor nepovažovala za rozumné čekat na jeho odpověď. Poslední poznámkou zašla příliš daleko. Rázně se začala vzdalovat, ale pak zpomalila. Proč by ona měla odsud odejít? Proč by měl Winslow Keating opět zvítězit? Orchestr dohrál čtverylku a ozvaly se první tóny valčíku. Elinor se otočila. Winn ji následoval s vražedným pohledem. Honem sevřela paži prvnímu muži, který se před ní objevil. Byl to sir Henry. „Slíbila jsem vám další tanec, že, sire Henry?“ — 99 —
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS199264
Shana Galen
Mladík zmateně zamrkal velkýma modrýma očima. „Já… Ano, madam.“ Elinor ho odvedla doprostřed tanečního parketu. Sir Henry uchopil její ruku, objal ji v pase a vzápětí se vznášeli na parketu, obklopeni dalšími páry. „Omlouvám se, ale zapomněl jsem vaše jméno.“ Elinor se podívala přes jeho rameno, jestli neuvidí Winna. Určitě sem za ní nepřijde, protože nechce vyvolat scénu. „Jsem lady Keatingová. O tanec jste mě nepožádal,“ pravila. Kde je Winn? Někam zmizel, což ji zneklidnilo. Blíží se k ní z druhé strany? „Jenom jsem se potřebovala někoho zbavit.“ „Ach tak.“ Elinor pohlédla na sira Henryho. „Ach tak?“ zopakovala. „Ano. Kdybych požádal o tanec tak krásnou ženu, jako jste vy, nezapomněl bych na to.“ Elinor se zapýřila. Milý gentleman. Lichotivá slova samozřejmě nemyslel vážně, ale bylo příjemné je slyšet. Usmála se a na okamžik zapomněla na Winna, dcery a domácí povinnosti. Winn by rád zůstal chvilku o samotě s mladíčkem, který tančil s jeho ženou. Ten hejsek ji hltal pohledem, jako by byla kandovaná fialka na jídelním stole. Ale který muž by na Elinor vilně nezíral? Jemu trvalo pět minut, než ji poznal. Nikdy ji v červených šatech neviděl. Ani výrazně nalíčenou s přitažlivým účesem. Vlastně jednou nebo dvakrát takhle vypadala, ale to už je hodně dávno. Jakmile ji před chvilkou spatřil, zmocnil se ho chtíč. Než se mohl začít cítit provinile, že touží po cizí ženě, uvědomil si, že je to Elinor. A touhu rychle vystřídal vztek. Jak se opovážila přijít na ples k Ramsgatovým s téměř odhaleným poprsím? Koho se snaží svádět? Jeho očividně ne. Patrně předpokládala, že on sem nedorazí. Když ji doprovázel do společnosti, nikdy si tak odvážný model neoblékla. Obvykle si vzala… Nevzpomíná si, co nosila, jelikož už dlouho spolu na žádnou akci nezavítali. Určitě to však byly střízlivější modely. — 100 —
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS199264