Pamatujte na Alamo
Urrea disponoval na začátku operací zřejmě osmi sty až tisíci muži. Jeho kolona překonala prudký tok řeky Rio Bravo 17. února pozdě večer a pomalu postupovala ke svému cíli. Celý sbor trpěl silným nedostatkem proviantu, jeho část pak ještě navíc nezvyklým klimatem se studeným větrem. Urreovi yucatanští infanteristé trá vili většinu svého života ve zcela jiných klimatických podmínkách, sice také ve vlhku, ale přitom za vysokých teplot. Velitel generálo vých dragounů vysílal během pochodu kupředu menší průzkumné jednotky, pátrající po přítomnosti Texasanů. Několikrát skuteč ně zastihly malé skupinky nepřátel, které buďto donutily k útě ku, nebo zlikvidovaly. K nejtěžšímu střetnutí došlo 27. února, kdy stovka kavaleristů zaútočila v půl druhé v noci a za silného deště na 40 Texasanů v osadě San Patricio. Zabila šestnáct nepřátel hájí cích své postavení na statku Juliána de la Garzy, dalších čtyřiadva cet mužů zajala a pak dostala rozkaz provést průzkum už přímo v okolí Goliadu. Podle Urreových zpráv zde měl mít Fannin 600 mužů a de vatenáct děl. Kromě toho přinesli zvědové Urreovi zprávu, že se k San Patriciu blíží další oddíl Texasanů o síle asi padesáti střelců. Generál mu vyrazil naproti a připravil u Agua Dulce léčku. Dne 2. března přijeli někdy po desáté hodině ranní nic netušící Texa sané do těsné blízkosti číhajících Mexičanů a během krátké chvíle je smetl zničující palebný přepad. Vítězové napočítali čtyřicet mrt vých těl a odvedli zpátky do San Patricia šest zajatců. Urrea pak če kal v osadě na příchod odřadu, jejž poslal během postupu na San Patricio oklikou k Matamoros, a připravoval pochod na Goliad. V Goliadu obdržel generál 10. března poněkud neaktuální zprá vu od svých informátorů. Fannin podle ní hodlal se čtyřmi sty muži odejít k Alamu. Dne 13. března opustili Mexičané San Patri cio a za drobných srážek postupovali ke Goliadu. Postup zdržovali zajatci a Urrea čelil požadavku svých důstojníků respektovat Santa Anův příkaz střílet všechny zajaté. Nechal popravit jen část, ostat ní označil za „kolonisty“ a „Mexičany“ a propustil je. Šestnáctého března dorazil ke sboru kurýr se zprávou o posilách, jež přichá zely od San Antonia. Plukovník Juan Morales přivede asi pět set mužů regimentů Jimenéz a San Luis a oddíl dělostřelců se třemi kanóny. Urrea pronásledovaly – jak napsal ve svém deníku – obavy
98
Alamo_tisk.indd 98
6. 8. 2014 13:40:15 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS199253
Goliad
z Fanninova „útěku“, takže stavěl, navzdory neustálému dešti a stu denému větru, silné jezdecké hlídky, aby zjišťovaly každý pohyb nepřítele. Dne 19. března Fannin podle Urreových kavaleristů sku tečně Fort Defiance opustil a mířil směrem na Guadalupe Victoria. Generál vyhlásil pohotovost čtyřem stovkám svých infanteristů i jezdců, a když se mu dostalo potvrzení původní informace, za velel k pronásledování. Plukovník Francisco Garay přitom dostal rozkaz střežit se silnou jednotkou trén s několika děly a zjistit, zda Goliad opustili všichni Texasané. Urrea dohonil Fanninovu kolonu krátce po poledni a poslal své kavaleristy, aby odřízli Texasanům možnost uniknout do hustého lesa. „Když viděli, že budou muset bojovat, udělali, co nejlepšího mohli a zaujali obranné postavení s děly uprostřed. Moje o ddíly,“ pokračoval Urrea ve svém deníku, „třebaže je vyčerpal rychlý po chod, byly naplněny při spatření nepřítele nadšením, protože čekaly, že je jistě přemůžeme a porazíme.“ V těchto chvílích měli ovšem Texasané jak početní, tak palebnou převahu a Urrea proto pouze bránil nepříteli v pohybu a čekal na posily, zejména dělo střelce s jejich zbraněmi. Obranný čtverec Texasanů vybudovaný z povozů a pytlů se zásobami potom sice odrazil zejména díky pal bě z kanónů útoky mexické kavalerie a pěchoty, trvale však nemohl na pláni vzdorovat. Fannin dokázal držet obrannou linii až do ve čera také proto, že Urreovi došlo střelivo dříve než Texasanům. Po slal sice pro nový prach a kule, oddíl, který je měl přinést, ovšem ve tmě zabloudil a dorazil na místo až následující den. Během noci zpevnili obránci svoje pozice tradičními prostředky hraničářů, vy kopali zákopy, navršili valy z vykopané zeminy a jako bariéry pou žili i mrtvol koní a volských přípřeží. V půl sedmé ráno pak po dělostřelecké přípravě znovu zaúto čili mexičtí pěšáci i jezdci. Místo očekávané odpovědi z hlavní te xaských kanónů ovšem uviděli nad hlavami obránců bílý prapor. Urrea nařídil zastavit palbu a poslal svého pobočníka José de la Luz Gonzáleze, podplukovníka Juana Moralese a kapitána Juana José Holzingera jednat s Fanninem. Morales pak během chvíle přine sl vítanou informaci, Fannin je ochoten kapitulovat a chce jednat o podmínkách přímo s Urreou. Podplukovník potom doprovodil generála do Fanninova obranného perimetru, ovšem jen proto, aby
99
Alamo_tisk.indd 99
6. 8. 2014 13:40:15 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS199253
Pamatujte na Alamo
tu ve společnosti dalších mexických důstojníků vyslechl jeho od pověď Fanninovi, v níž jakékoli jednání o podmínkách důrazně za vrhoval: „Pokud se chcete vzdát bezpodmínečně, je celá záležitost u konce, v každém jiném případě se vrátím do svého tábora a ob novíme útok.“ Fannin si vyžádal čas na poradu se svými důstoj níky a po chvíli oznámil společné rozhodnutí – přijmout Urreův požadavek. Potom začali Texasané opouštět beze zbraní své zákopy a řadit se k pochodu zpět do Goliadu. Ponechali na místě devět děl a víc než tisíc pušek, pistole, střelivo a chladné zbraně. Ze čtyř set zajatců utrpěla skoro stovka nějaké zranění, mezi nimi i Fannin. Některým znemožňovala zranění chůzi a do Goliadu je dopravili vítězové na povozech, jež ukořistili v táboře. Urrea zpět do Goliadu neodjel. Našel totiž ve Fanninově tábo ře dokumenty, podle nichž se měly další síly Texasanů sejít v osa dě Victoria Guadalupe. Generál jim chtěl připravit překvapení a skupinky, které sem budou přicházet, jednu po druhé likvidovat. Do Goliadu poslal jen zajatce se silnou eskortou a napsal pokyn pro svého zástupce plukovníka Garaye. Pověřil ho úkolem zpra vit o výsledku bitvy Santa Anu a zajistit důkladné střežení zajatců, jejichž počet v osadě měl dosáhnout téměř početního stavu me xických vojáků. Zajatce přitom nechtěli Mexičané nechat zahálet. Fannin totiž poručil při odchodu z Goliadu osadu zapálit a teď tedy čekala žháře alespoň částečná náprava škod. Sám Urrea pak o svém pochodu k Victoria Guadalupe napsal: „S větší částí pěšáků, jedním dělem a veškerým dostupným jezdec tvem jsem vyrazil k Victorii ve snaze dorazit tam dřív, než tak učiní nepřítel. Noc jsme strávili na ranči Coleto, asi deset mil od cíle ces ty.“ Za svítání následujícího dne (21. března) vyrazil Urrea s nej rychlejšími kavaleristy regimentu na cestu a v půl osmé už dosáhl cíle. Na místě ho čekalo šest zajatců. Místní obyvatelé, podle Urre ových slov „Mexičané, Francouzi a Irové“, zadrželi sami „šest ne přátel“; dvě hodiny po příjezdu kavaleristů pak objevily hlídky níže na řece asi dvacetičlennou skupinu Texasanů. Urreovi jezdci jim odřízli ústupovou cestu do lesa a potom na ně zaútočili. „Všichni byli zabiti nebo zajati.“ O několik hodin později objevili Mexiča né další velkou skupinu Texasanů, jíž se však podařilo uniknout. Zkušenosti posledních dní a hodin ukázaly Urreovi vysoký počet
100
Alamo_tisk.indd 100
6. 8. 2014 13:40:15 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS199253