Zmizel směrem k hlavní budově. Ať už tam chtěl cokoli. Kamarádky se po sobě ohromeně podívaly. To bylo tedy představení! Judith vůbec nic nechápala. „Vy se znáte?“ obrátila se bezradně na Caroline. „Já nevím. Ne. Vlastně ne. Aspoň si to myslím,“ vykoktala Caroline. Všichni si jí vždycky vážili kvůli její skvělé paměti a jasnému úsudku. Ovšem od té doby, kdy vůbec nezaznamenala, že její kamarádka Judith má poměr s jejím manželem, tedy bývalým manželem, ztrácela čím dál tím víc půdu pod nohama. Může vůbec ještě důvěřovat vlastnímu pozorování a svým vzpomínkám? Dokonce i Estella si všimla, že Steiner říkal podivné věci. „Odkdy jsi skautská matka?“ zeptala se. „Vincent byl kdysi u skautů. Před dvaceti lety,“ odpověděla Caroline. „Možná se znáte odtud,“ vytušila Judith. „Anebo to byl jen vtip,“ prohodila Estella. Celá ta situa ce se jí nezdála nikterak špatná a Steiner jí nepřipadal ani trochu nebezpečný. „Proč si toho zálesáka nenajmeme?“ navrhla. „Určitě by nám dokázal ugrilovat divoké prase. Jestli nebudeme mít elektřinu ani večer.“ Caroline byla nebetyčně naštvaná, že si před Steinerem připadá tak bezmocně. A ještě víc ji zlobilo, že má vybitý telefon. Při běhání viděla vesnici ponořenou do tmy a vyvodila si z toho chybné závěry. Samozřejmě že místní obyvatelé a sedláci nespali déle než ona. Jenomže na výpadek elektřiny nepomyslela. Místo aby se zbývající kapacitou baterie svého telefonu zacházela úsporně, poslouchala horoskopy. Jejich texty pravděpodobně píše 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198593
nějaká pilná, ale špatně placená dobrovolnice, která si svou frustraci léčí každé ráno na jiném znamení. Takže Caroline si telefon vybila z naprosto nesmyslného důvodu. Nemůže ani zavolat do kanceláře, aby na Steinera nasadila svou důvtipnou koncipientku Noru. Nora byla dítětem své doby. Nepřekonatelná expertka na vyhledávač Google. Určitě by během chvíle dokázala zjistit, zda je možné, že se Carolinina a Steinerova životní cesta už někdy někde zkřížily. Vlastní noční pátrání ve statistikách dovedlo Caroline toliko ke zjištění, že v Německu žije 28 493 lidí jménem Steiner. Většina z nich na jihu. V domnění, že bude mít ráno dost času, už podrobněji nezkoumala 148 000 odkazů, které jí po zadání jména Thomase Steinera nabídl Google. „Je divný on, nebo já?“ povzdechla si Caroline. „Asi se budeš muset zeptat Kiki,“ navrhla Estella. „Já netuším, co je to za lidi, kteří jsou ochotni tady dobrovolně trávit dovolenou.“ Caroline byla zmatená. Jestli na ni má Steiner skutečně spadeno, co mělo znamenat to podivné představení? Chová se snad jako kočka, která si s ulovenou myší nej prve trochu pohraje, než jí zasadí smrtelnou ránu?
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198593
20 Eva tomu nemohla uvěřit. To musí být on. Nebo ne? To je přece ten muž, který je včera vytáhl z bláta. Z terasy, kam ji Úterní ženy dočasně odložily na lehátko, sledovala, jak Steiner pomáhal kamarádkám postavit gril a jak potom stejně rychle, jako se objevil, opět zmizel. „Co se děje? Co tady dělá?“ volala dolů. Vítr jí odnášel slova od úst. Pozornost jí krátce věnovaly pouze sousedovy krávy kráčející na pastvu. Eva si připadala jako pacientka v plicním sanatoriu, kde lidé přikrytí tlustými dekami leží na vzduchu a jejich jediným úkolem je zhluboka dýchat. Zatímco přítelkyně zkoumaly místo i přilehlé okolí, ona sledovala Kikiny slepice při zobání. Dobrodružství vypadá úplně jinak. Dokonce i putování bylo pestřejší než dvě hodiny slepičí televize. Nemohla ani zavolat domů. Během dopoledne se u většiny přístrojů vybily baterie. Eva doufala, že se Frido s dětmi dozví ze zpráv, že za její odmlčení nemůže nechuť, ale vyšší moc. I když pochybovala, že to bude někoho zajímat. Když volala včera večer, aby jim oznámila, že v pořádku dojely na místo, žádné z dětí nebylo doma a Frido byl podivně úsečný. Teď byl telefon vybitý. A její vnitřní baterky také. Byla vděčná, když ji Kiki vytrhla z pochmurných myš lenek. Po jejím boku stál vysoký muž, s tváří ošlehanou větrem a sněhobílými vlasy. Vláčel s sebou rozměrný kufr. „Nemáte ponětí, co se děje v Birkowě,“ řekl muž, kterého Kiki představila jako Ole Jensena. „Celá vesnice uklízí. Bruno a jeho řemeslníci se ještě nezastavili a snaží se odstranit všechny škody.“ 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198593