v přímé souvislosti s nejrůznějšími dopravními prostředky, respektive motorovými vozidly; např. … składa się na nią droga wijąca się obrzeżami jeziora, pierwszy zakręt, potem drugi, rozszerzenie w inną drogę, trochę ważniejszą, gdzie więcej samochodów… – … tvoří ji silnice vinoucí se podél břehů jezera, první zatáčka, potom druhá, za níž se rozšiřuje v jinou silnici, trochu důležitější, kde je víc aut…). Zajímavý překladatelský problém vzniká v situaci, kdy se setkáme se slovy, jež jsou v obou jazycích (výchozím i cílovém) mnohovýznamová, shodují se však pouze v jednom či dvou významech (tzv. křížení významů). Další významy daných slov jsou pak odlišné. Pokud si za příklad vezmeme výraz kościół (který se v polském originále vyskytl ve spojení dziesięciokrotnie większe od kościołów), zjistíme, že polský a český výraz se významově shodují jakožto sakrální stavba (česky kostel), naopak pro druhý polský význam (náboženská obec) musíme volit překlad pomocí jiného výrazu (církev). Adekvátním překladem uvedeného spojení je tak alespoň desetkrát větší než kostely.
Cvičení 8: Uveďte alespoň dva příklady užití uvedených polských víceznačných výrazů a přeložte je do češtiny. a) bilet b) pilot c) paluszek d) bałwan e) smoczek f) kucyk g) orka h) pączek
F. Ustálená předložková spojení Specifickým problémem bývají ustálená polská předložková spojení, která nelze ve všech případech přeložit do češtiny pomocí analogického užití předložky. Klasickým příkladem může být spojení talerz do zupy. V polštině se předložka do vyskytuje především (pomineme-li v tuto chvíli konstrukce s významem „směrem k“) ve spojení s neživotnými podstatnými jmény (pro vyjádření účelu, „určení k něčemu“): krem do rąk (krém na ruce), kde bývá mnohdy – 98 – Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198550
chybně nahrazována spojkou dla. Zmíněný příklad se vztahuje i na další možnost užití předložky do, a to ve spojení s názvy těla (podobně např. maseczka do twarzy – pleťová maska). Časté je rovněž spojení se substantivy odvozenými od sloves: proszek do prania (prací prášek/prášek na praní). Za zmínku stojí i názvy některých funkcí, respektive zaměstnání či institucí, např. Pełnomocnik rządu do spraw osób niepełnosprawnych. V tomto případě je při překladu adekvátní volit českou předložku pro (viz analogické české názvy typu komisař pro evropské záležitosti). Vrátíme-li se k námi zmíněnému spojení talerz do zupy (jež patří do téže kategorie jako spojení krem do rąk), je na obou těchto spojeních zřejmé, že v některých případech nelze překlad pomocí české předložkové vazby vůbec uplatnit (chybný překlad ruční krém), zatímco v jiných jsou možné oba způsoby překladu (talíř na polévku – polévkový talíř) a při práci na konkrétním textu je třeba volit adekvátní variantu s ohledem na charakter překládaného textu a jeho styl. V případě textu Izabely Filipiak se nakonec studenti rozhodli pro variantu talíř na polévku.
Cvičení 9: Přeložte uvedené výrazy z češtiny do polštiny (A) a naopak (B). (A) a) otvírák b) nádoba na led c) čisticí prášek d) psací stroj e) prádelní šňůra f) kypřicí prášek g) žehlicí prkno h) holicí strojek (B) a) pełnomocnik do spraw kobiet b) klej do tapet c) przyczepa do (transportu) bydła d) lakier do paznokci e) pasta do butów f) ścierka do podłogi g) ekspres do kawy h) płyn do mycia naczyń – 99 – Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198550
G. Názvy států a jména státních příslušníků V povídce Izabely Filipiak jsme narazili i na některé geografické názvy (tzv. toponyma). Už samotný „popolštěný” název Nowy Jork může studenty při překladu zarazit. Ještě komplikovanější jsou pak geografické názvy, které se v polštině výrazněji liší od českých ekvivalentů (např. Monachium – Mnichov, Wenecja – Benátky). V povídce častý výraz Marsjanin (Marťan) nás při diskusi v rámci seminářů přivedl i ke specifičtější otázce překladu názvů států a jejich obyvatel. Rozdíly jsou dány například odlišným původem názvů v obou jazycích (Maďarsko – Węgry) nebo odlišným rodovým zařazením daného toponyma (např. Rosja, tedy rod ženský – Rusko, rod střední). Při tvorbě jmen státních příslušníků či obyvatel určitého území (tedy tzv. jmen obyvatelských) je pak třeba dávat pozor na odlišné sufixy, s jejichž pomocí se tato jména tvoří. Zatímco v češtině jsou nejfrekventovanější nulový sufix (Řek) a sufixy -an (Australan) či -ec (Japonec), v polštině převládá vedle nulového sufixu (Grek) sufix -czyk či jeho rozšířené varianty (Australijczyk).
Cvičení 10: Přeložte názvy uvedených států do polštiny a od polského názvu utvořte jména obyvatel těchto států (v mužském i ženském rodě). a) Španělsko b) Libanon c) Lotyšsko d) Malajsie e) Seychely f) Turecko g) Rakousko h) Tunisko ch) Thajsko i) Dánsko
– 100 – Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198550