1915–1916 – MAPOVÝ NÁČRTEK III
◆
99
kulomety a jedno 3,7centimetrové dělo – dvě stě nepřátel z opevněného postavení, přičemž protivník ztratil 2 padlé Evropany a 70 zabitých askariů, 5 zajatých askariů a mnoho zraněných. Na naší straně přišli o život jeden Evropan a tři askariové, zraněni byli 4 Evropané, 5 askariů a jeden bojovník pomocné jednotky. 21. prosince zaútočil nepřítel znovu s 1000 domorodými vojáky, 2 kulomety a 8 děly, mezi nimiž byly 4 moderní 7centimetrové houfnice, na Kissenji. Na bojišti zůstalo 21 padlých askariů, 6 zraněných domorodých vojáků upadlo do zajetí a nepřítel transportoval četné zraněné. Naše jednotka, která měla 350 pušek, 4 kulomety a 2 děla, ztratila tři askarie, kteří našli smrt, jeden Evropan a jeden askari utrpěli těžká zranění. 12. ledna 1916 přepadl kapitán Wintgens severně od Kissenji belgickou kolonu, přičemž padlo 11 belgických domorodých vojáků. 27. ledna odrazil kapitán Klinghardt se 3 rotami útok belgických askariů vybavených ručními granáty a 12 děly na postavení v Kissenji. Nepřítel utrpěl těžké ztráty. Též oblast Russissi zažila mnohé boje. 10. a 13. října proběhly malé potyčky německých hlídek s konžskými jednotkami u Changuga, 21. a 22. října u Chiwietohe, 24. října u Kadjaggy, které vesměs skončily naším vítězstvím. 12. ledna 1915 zaútočil kapitán Schimmer na belgický tábor u Luwungi, nepodařilo se mu však zaskočit nepřítele. Kapitán Schimmer a 3 askari padli, 5 jich bylo zraněno. 16., 17. a 20. března 1915 pak došlo k malým srážkám mezi hlídkami a 20. května byla přepadena jedna belgická pozice. Takže stále probíhaly malé srážky, a to též během června a července. V srpnu se zdálo, že tam nepřítel zesiluje své pozice. Velení na Russissi nyní přešlo do rukou kapitána Schulze; naše tamější bojové síly se nyní skládaly ze 4 polních rot, části posádky Möwe a oddílu Urundi, který měl sílu asi jedné roty. Dále se tam nacházela dvě lehká děla. 27. září se po útoku kapitána Schulze na Luwungi zjistilo, že padli 4 Evropané a 54 askariů, kromě toho bylo napočítáno 71 zraněných domorodých vojáků. Ztráty protivníka tedy činily, ve shodě s pozdějšími sděleními domorodců, asi 200 mužů. V našich řadách padli 4 Evropané a 20 askariů, 8 Evropanů a 34 askariů bylo zraněno. Vzhledem k terénu a poměru sil na Russissi tam nedošlo k předpokládanému úspěchu. Zůstaly tam proto jen oddíl Urundi a jedna polní rota; dvě roty odtáhly 18. a 19. prosince
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198309
100
◆
BOJE VE VÝCHODNÍ AFRICE
1915 za kapitánem Wintgensem do Ruandy, 3 odešly k Střední dráze (Mittellandbahn). 19. října ztratil nepřítel při srážce se 14. záložní rotou přes svou dvojnásobnou přesilu 20 askariů; na naší straně padli tři askariové, 12 jich bylo zraněno. Přestože se blízko nacházel belgický hlavní tábor s 2000 askarii, jak příslušný počet udávaly věrohodné zprávy domorodců, přinesl vývoj snížení stavu našich jednotek na Russissi ve prospěch jiných míst, protože ani na jedné straně zřejmě neexistovaly příznivé podmínky pro ofenzívu. Na Russissi zůstal major von Langenn s oddílem Urundi a 14. rezervní rotou. Na jezeře Tanganjika měl kapitán Zimmer na začátku války pod sebou asi 100 mužů na Möwe a v Usumbuře shromáždil asi 100 askariů; kromě toho disponoval několika Evropany, kteří byli mobilizováni v Kigomě, a ještě asi 100 askarii ze stanovišť v Urundi a z Ruandy (Wintgens), vcelku tedy měl více než 400 pušek. Námořní nadporučík Horn z Möwe svedl 22. srpna 1914 se svým malým ozbrojeným parníkem Hedwig von Wissmann úspěšný boj proti belgickému parníku Delcommune. Později se však ukázalo, že Delcommune nebyl zcela vyřazen z provozu. Velitel Möwe, korvetní kapitán Zimmer, odjel po zničení své lodi, vyhozené do vzduchu v srpnu 1914, se svým mužstvem do Kigomy. Poté byly vyzbrojeny parník Kingani, který byl z Dáresalámu rovněž transportován drahou, a různá menší plavidla na jezeře Tanganjika a postaveny pod velení kapitána Zimmera. Zimmer též dal umístit 9centimetrové lodní dělo na vor a ostřeloval celou řadu belgických pobřežních stanic. Samotnou Kigomu silně opevnil a vybudoval ji jako základnu pro vedení války na jezeře Tanganjika. Oddíl Bismarckburg o síle poloviční roty pak zahnal ve spolupráci s vyzbrojenými malými parníky Hedwig von Wissmann a Kingani 20. listopadu 1914 v zálivu západně od Bismarckburgu jednu belgickou rotu, ukořistil 4 11milimetrové kulomety a 150 km telegrafního drátu, který posloužil při prodloužení linie Kilossa – Iringa k Neu-Langenburgu, které bylo naléhavě nutné z vojenských důvodů. Pokusy zcela zničit belgický parník Delcommune, který ležel u Baraky na konžské straně, nevedly na počátku října k úspěchu. Poté co jej znovu ostřeloval 23. října, pokládal kapitán Zimmer záležitost Delcommune za vyřízenou. Posádka lodi
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198309
1914–1915 – MAPOVÝ NÁČRTEK I A III
◆
101
Hedwig von Wissmann zaskočila 27. února 1915 belgickou hlídku u Tembwe a ukořistila její kulomet. Přitom padli jeden belgický důstojník a deset askariů, do zajetí upadli jeden těžce zraněný belgický důstojník a jeden Angličan. Na naší straně padl jeden askari, jeden Evropan utrpěl smrtelné a jeden askari těžké zranění. V březnu 1915 přikročili Belgičané v Ubwari, jehož obyvatelé dali najevo příchylnost k Němcům, k masovému zatýkání a oběsili větší počet lidí. Podle zachycených rádiových depeší Belgičané dostavěli v červnu na Tanganjickém jezeře několik velrybářských člunů. Pracovalo se též na novém belgickém parníku s názvem Baron Dhanis. Naše strana dokončila 9. června 1915 stavbu parníku Götzen, jejž předala vojsku. Götzen prokázal cenné služby při přesunech vojska po jezeře Tanganjika. U Bismarckburgu přešla ke koloniálnímu vojsku tamější policejní jednotka, které velel zdatný správce kraje, poručík v záloze Haun. Došlo k menším potyčkám na nepřátelském území a i zde se podařilo v podstatě zabránit nepříteli v postupu. Teprve na začátku února 1915 vtáhlo několik set protivníkových askariů do Abercornu. Některé jeho oddíly pronikly až do oblasti misie Mwasye, pak však zase odtáhly. V polovině března pak anglobelgický oddíl přepadl na hoře Kito naši jednotku pod velením poručíka v záloze Hauna. Těžce zraněný poručík Haun se dostal do zajetí. Padlo několik askariů. Kapitán Falkenstein, velitel 5. polní roty (Langenburg), vydělil nadporučíka Aumanna s oddílem, který se později zformoval jako rota a kryl v oblasti Mbozi německou hranici. Tak pronikly několikrát v únoru 1915 oddíly o síle několika set mužů na německé území; na konci března byla hlášena v Karonze přítomnost blíže neurčeného počtu Evropanů, ve Fife a v jiných pohraničních místech bylo asi 800 protivníkových mužů. Zdálo se, že nepřítel připravuje útok. Jeho hlídky pronikaly až do oblasti Itaky a na počátku dubna došlo hlášení, že Belgičané opevnili Kitutu na jižním konci jezera Tanganjika. Major von Langenn, který byl činný na Russissi poté, co se zotavil z těžkého zranění – přišel o oko – dostal rozkaz k vedení operací v oblasti Bismarckburg – Langenburg, kterou dobře znal. Kromě jeho někdejší 5. roty, která stála u Ipyany a v oblasti Mbozi, mu byly podřízeny pro tento účel Bismarckburský oddíl, který měl sílu asi jedné roty a tři roty přivedené z Kigomy
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198309