EBEN EMAEL
u
97
Kapitánu Kochovi je připínán rytířský kříž.
nění jejich mise dekoroval prestižním rytířským křížem a pak nejvyšší třídou železného kříže, udělovaného za výjimečnou chrabrost tváří v tvář nepříteli. Mužstvu byly uděleny železné kříže, které předal generál Albert Kesselring. K tomuto vyznamenání byl navíc každý z účastníků o jeden stupeň povýšen. Existovala jediná výjimka, a sice jeden člen Witzigovy jednotky, výsadkář Grechza, když se zjistilo, že si vzal s sebou do Eben Emaelu polní láhev plnou rumu. Za méně než devět měsíců od vypuknutí druhé světové války v Evropě tak Witzig a Koch vstoupili do řad nové a vybrané malé skupiny. Oba byli také vyznamenáni jak železným křížem I. třídy, tak železným křížem II. třídy. A vláda dokonce nechala vytisknout pohlednice, vhodné k udělování autogramů, s tvářemi nových nositelů rytířských křížů. Hrdiny od Eben Emaelu a Albertova kanálu si široká německá veřejnost považovala jako celebrit. V květnu, krátce po obdržení rytířského kříže, byl Witzig přidělen jako pobočník k říšskému maršálu Göringovi, Hitlerovu zástupci a vrchnímu veliteli luftwaffe. I když k němu byl šéf německého vojenského letectva vždy laskavý a Witzig ho pokládal za „dobrého muže rodinného typu“ a dokonce za „zajímavého,“ měl hrdina od Eben Emaelu za to, že říšský maršál je ve svých uniformách v kombinaci bílé a světle modré, které
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198306
98
u
HITLERŮV VÝSADKÁŘ
Adolf Hitler po dobytí belgické pevnosti a okolních mostů blahopřeje kapitánu Kochovi.
si sám navrhoval, „salónní voják.“ V důsledku toho si Witzig velmi přál vrátit ke svým výsadkářům. Jürgen Witzig autorovi této knihy prozradil, jak se to jeho otci podařilo. Jednoho dne, když Witzig vezl Göringa na nějaký hon poblíž Höxteru, vkročil najednou na vedlejší cestu velký jelen. Říšský maršál okamžitě sáhl po své pistoli a pokoušel se zvíře zastřelit, aniž vystoupil z auta. Ale Witzig, jenž lov neměl v oblibě, se „náhodou“ opřel o klakson a jelena vyplašil. Rozzuřený Göring, kterému nemohlo uniknout, že jeho pobočník touží vrátit se ke své jednotce, zařval: „Witzigu! Bude lepší, když se vrátíte!“ Mladý kapitán však neodešel s prázdnýma rukama. Göring se Witziga zeptal, jestli se mu líbí automobil, ve kterém jeli, dvousedadlový sportovní kabriolet BMW. Když Witzig připustil, že ten vůz obdivuje, Göring řekl: „Je váš!“ Podle Jürgena Witziga jeho otec v roce 1940 auto odvezl do Braunschweigu a platil si tam jeho garážování po dobu války. Když se po válce vrátil, aby se domohl svého majetku, našel město zcela zpustošené spojeneckými nálety. Jako zázrakem garáž, kde auto přechovával, i vůz sám nálety přežily! Witzig však o kabriolet brzy přišel, když na něj uplatnil nárok jeden britský důstojník „v rámci reparací“!86
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198306
EBEN EMAEL
u
99
Witzig zastával svou funkci u velitele luftwaffe pouhé tři měsíce, ale toto období bylo přesto plodné také v jiném smyslu. 16. srpna 1940 byl Witzig předčasně povýšen do hodnosti kapitána. Toho léta roku 1940 se Witzig zúčastnil plesu v Höxteru, pořádaného na počest vítězství německých výsadkářů v Eben Emaelu. Velký sál, v němž se ta událost odehrávala, byl vyzdoben padáky, a mladý pohledný kapitán Witzig tam byl čestným hostem. Gerda Remmersová, se kterou si byli během dospívání velmi blízcí, se však plesu nezúčastnila, protože byla v Münsteru a pilně se připravovala na zkoušky na lékařské fakultě. Když hrdina od Eben Emaelu vyzval její mladší sestru Hannu k tanci, byli dívka i její přátelé „užaslí.“ Po tanci si mladá žena koupila za 50 feniků pohlednici s Rudolfem Witzigem a nechala si ji od něj podepsat. Witzig tehdy s Hannou tancoval jen jednou. „On tancoval nerad,“ vzpomínala se smíchem o téměř pětašedesát let později. „Choval se jako malý kluk!“87 Znovu se s ním setkala až po téměř dvou letech.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198306