vystavět Nový hrádek. Po smrti krále zdědil Kunratice jeho bratr Zikmund, od něho je dostal Jan z Rabí a pak již přecházely z jedněch šlechtických rukou do druhých. V době rané gotiky tu byl vystavěn kostelík neznámého zasvěcení, který pak přetrval všechny změny majitelů a stál tu až do prvních let 18. století. V té době byli vlastníky Kunratic Goltzové, německý rod, jehož jedna větev se v 17. století usídlila v Čechách. Hrabě Jan Arnošt von Goltz se rozhodl postavit místo prastarého sešlého kunratického kostelíka kostel nový. Vybral si k tomu stavitele Tomáše Haffeneckera, který se účastnil různých pražských staveb a roku 1729 se stal hradním stavitelem. Haffenecker starý kostelík nezbořil, vyboural jen valnou část jeho lodi, jejíž východní část proměnil v presbytář nového kostela; původní starý presbytář pak přestavěl na sakristii. Celá stavba byla provedena v letech 1730 až 1736. Nový kostel dostal tvar centrály kryté kopulí; k této okrouhlé lodi je na východní straně připojen lehce obdélný presbytář. Za presbytářem je nevelká sakristie, upravená z kněžiště původního kostela, na západní straně se k okrouhlé lodi připojuje obdélná kruchta. Velice malebnému exteriéru barokního kostela odpovídá i bohatě zdobený interiér. Autor freskové výzdoby není znám. Rovněž se nedochovalo jméno toho, kdo nejpozději do poloviny 18. století vytvořil pro kostel množství soch; muselo jít o nějakého venkovského řezbářského mistra, snad z okolí. Vstoupíme-li do kostela, je naším prvním dojmem překvapení, kolik výzdoby je možno stěsnat do plochou nevelké svatyně. Klenbu kopule pokrývá freska znázorňující boj křesťanů pod ochranou sv. Jakuba s Maury, na klenbě presbytáře je namalováno Nanebevzetí. Hlavní oltář vyplňuje beze zbytku presbytář v celé šíři i výšce a v jeho centru je umístěna skříň s figurou sv. Jana Římského, která skrývá světcovy ostatky. Oltář je až přezdoben složitou kompozicí plastik – je tu dvanáct apoštolů, andělé i nejsvětější Trojice; je až s podivem, jak úspěšně dokázal autor vše na oltář vtěsnat a nevzbudit přitom dojem přeplácanosti. Podobně jsou zdobeny i Čtyři oltáře boční. Hledíme-li k hlavnímu oltáři, je napravo od kněžiště oltář sv. Jana Nepomuckého se Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198280
světcovou sochou uprostřed a čtyřmi dalšími, zobrazujícími české patrony – odleva sv. Prokop, Ludmila, Václav a Vojtěch. Sochy na oltáři nalevo od kněžiště představují sv. Josefa, Jáchyma, Annu a Jana Křtitele. Napravo od kruchty je další oltář, Zvěstování P. Marie, s četnými soškami andělů, nalevo pak oltář Čtrnácti pomocníků s jejich sochami a Kristem ve středu oltáře. Dílem téhož neznámého mistra je i kazatelna, zpovědnice, lavice a dřevěné záclony na čele kruchty. Řešení kruchty je neobvyklé. Je totiž patrová, přičemž první patro je skutečnou kruchtou, na jejímž stropě jsou vymalováni muzicírující andělíčci. Druhé patro sloužilo jako panská oratoř pro Goltze a další, po nich přišlé majitele panství. Neumělá malba na jejím stropě představuje stětí světce, možná sv. Jakuba. Z lodi se kostel až do vrcholu kopule nejeví zvlášť vysokým, jeho značná výška překvapí teprve při pohledu z oratoře. V sakristii, původním presbytáři gotického kostelíka, jsou velmi dobře Zachovalé rozsáhlé zbytky gotických nástěnných maleb ze 14. století. Za více než dvě století existence, především však od doby druhé světové války, stavba – jako tolik jiných památek – velice zpustla; v posledních letech byl však kostel restaurován.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198280
SV. JAKUB STARŠÍ – PETROVICE, Betlova ul.
Petrovický kostel sv. Jakuba stojí na návrší uprostřed obce (první zmínka r. 1352) za zdí bývalého hřbitova. Je to zcela jednoduchá, obdélníková, původně gotická jednolodní stavba, patrně ze 13. století. V 18. století byl kostel barokně upraven, v roce 1887 regotizován a v roce 1910 znovu upraven, tehdy byla přistavěna i věž. Loď i presbytář jsou plochostropé, kruchta dřevěná. Na původní stav upomíná dnes jen gotický jižní portál a v interiéru zbytky nástěnných maleb z počátku 15. století, představující P. Marii s postavami donátorů a Stětí světice; v presbytáři ktornu přistupuje ještě zbytek gotického sedile. Oltář sv. Jakuba je iluzivní malbou na zdi s obrazem světce z 2. čtvrti 18. století. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198280