4. Vztah Čechů k národním dějinám
Za významnou součást historického vědomí obyvatel České republiky lze považovat jejich vztah k národním dějinám. Při přípravě bloku výzkumných otázek, které jsou analyzovány v této kapitole, jsme vycházeli především z poznatků, které byly získány v roce 2009 prostřednictvím focus groups a předběžného dotazníkového šetření Aktér 2009. Navíc jsme se mohli do určité míry opřít i o výsledky některých starších průzkumů veřejného mínění a – v případě problematiky národní identity – také o dotazy z mezinárodního výzkumu ISSP. Některá zjištění (například hodnocení jednotlivých období národní historie či historických postav) potvrzují to, co ukázala nebo naznačila již dříve realizovaná zkoumání, jiné otázky však jdou za rámec toho, co bylo až doposud sledováno, a pokoušejí se problém vztahu Čechů k národním dějinám zasadit do nových souvislostí (např. rodinných a generačních). Jako součást této tematiky je zde vnímán mj. i postoj k nejnovějším dějinám a „sametové revoluci“. Vedle toho jsou ale sledovány i aspekty týkající se národní identity, hrdosti a našeho místa v Evropě.
4.1. Hodnocení českých národních dějin Stanislav Hampl, Jiří Šubrt, Martin Vávra, Jiří Vinopal První část kapitoly o vztahu Čechů k jejich národním dějinám se bude týkat zejména hodnocení. Zaměříme se v ní na to, jak příslušníci české společnosti vnímají vlastní historii z hlediska množství výher a proher, která období dějin vyzvedávají jako ta, v nichž země zažívala rozkvět, a která naopak v jejich očích představují období úpadku; a zmíníme se
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197912
99
také o dalších dimenzích, z nichž mohou být jednotlivá období nahlížena. Následně se podíváme na to, jak jsou z podobných hledisek hodnoceny konkrétní postavy české historie a také na to, jak je vnímána provázanost konkrétních míst a památek s českými dějinami.
4.1.1 Poznatky z dosavadních výzkumů Koncepce historického vědomí předpokládá, že pohled lidí na dějiny nemá statickou povahu, nýbrž se historicky a generačně proměňuje. Děje se tak přitom jednak v důsledku toho, jak se historická období nebo události postupně přesouvají ze sféry osobní zkušenosti do oblasti zkušenosti zprostředkované, jednak v návaznosti na změny sociálně-kulturního kontextu celé společnosti, který pohled na minulost do značné míry předurčuje. Předpoklad tohoto typu lze v omezeném rozsahu ověřit i pro českou společnost, neboť jednoduché otázky na vnímání minulosti jsou zde pokládány již od zahájení průzkumů veřejného mínění v roce 1946. Díky tomu se můžeme podívat na hodnocení českých národních dějin v poněkud širší perspektivě.52 První sondu do této problematiky provedl v prosinci roku 1946 Československý ústav pro výzkum veřejného mínění při Ministerstvu informací ČSR.53 Druhý výzkum na toto téma realizoval Ústav pro výzkum veřejného mínění při ČSAV v roce 1968 (Vztah... 1968). Další poznatky se pak objevují teprve až ve výzkumech provedených v roce 1989 a v letech následujících (Pohled… 1992), zejména se jedná o výzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. (Červenka 2006, Dimitrová 2007). Co soudí veřejnost o českých dějinách, bylo poprvé zjišťováno ve výzkumu, který byl proveden v prosinci roku 1946 Československým ústa52 Podrobný přehled poznatků z výzkumů realizovaných v letech 1946 a 1968 přináší článek Veřejné mínění o problematice českých dějin (Pfeiferová, Šubrt 2009: 16–19). 53 Poznatky z výzkumu z roku 1946 lze dohledat v několika pramenech. Prvním jsou dokumenty Ústavu pro výzkum veřejného mínění dostupné v Národním úložišti šedé literatury při Národní technické knihovně (jsou dostupné na adrese http://invenio.nusl.cz/record/71128/files/ nusl-71128_1.pdf). Druhým je 8. číslo časopisu Veřejné mínění z roku 1947, s. 13–15. Třetím pak publikace, která vyšla v roce 1951 v USA; editorem rozsáhlého knižního díla přinášejícího přehled základních zjištění z výzkumů veřejného mínění realizovaných v letech 1935–1946 byl Hadley Cantril. V práci jsou publikovány převážně výsledky výzkumů provedených v USA, lze tu však nalézt také informace z jiných zemí, mj. právě údaje z šetření Československého ústavu pro výzkum veřejného mínění při Ministerstvu informací ČSR. Konečně čtvrtým pramenem je publikace Vztah Čechů a Slováků k dějinám (zpracoval ji Č. Adamec a kolektiv), která byla vydána Ústavem pro výzkum veřejného mínění ČSAV v říjnu 1968.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197912
100
vem pro výzkum veřejného mínění při Ministerstvu informací ČSR54 (Adamec 1996), a to na 1045 dotázaných z Čech a Moravy (na Slovensku dotazování neprobíhalo). Jedna z klíčových otázek položených ve výzkumu z roku 1946 zněla: „Které období českých dějin pokládáte za největší?“. Respondenti vybírali odpověď z nabídnutých kategorií, které spolu s procentuálním zastoupením uvádí následující tabulka. Tabulka 8. Které období českých dějin pokládáte za největší? (údaje v %) prosinec 1946 Husitské války
19
Doba Karla IV.
17
Tehdejší doba (tzn. 1945–46)
16
Doba sv. Václava
8
První Československá republika
8
Doba Jiřího z Poděbrad
7
Národní obrození
3
Barokní doba
0
Nevím
22
Pramen: Vztah… 1968: 8, 49; Cantril 1951: 155.
Nejčastěji byly v roce 1946 za největší období českých dějin pokládány husitské války, doba Karla IV. a tehdejší poválečná doba (zhruba 1/5 dotázaných odpověděla „nevím“). Na otázku, v které době byl český národ v největším úpadku, byl nejčastější odpovědí protektorát 1939– 1945 (54 %), dále třicetiletá válka 1618–1648 (26 %), doba Braniborů v Čechách 1278–1283 (4 %) a druhá republika 1938–1939 (3 %); nevím odpovědělo 13 % dotázaných (Vztah 1968: 49). I když interpretovat retrospektivně tyto poznatky bez další opory je riskantní,55 zdá se, že generacím poznamenaným traumatem mnichovské dohody, kapitulace a šestileté nacistické poroby imponovalo především to historické období, v němž český národ osvědčil svoji bojovnost a sílu. Husitská doba byla vyzvednuta již v období národního obrození v 19. století. V padesátých letech dvacátého století se k ní přihlásila i komunistická ideologie, která ji interpretovala jako předobraz revolučního hnutí. Třetí nejfrekventovanější odpověď – poukazující na dobu, v níž 54 Výzkum byl proveden ve spolupráci s Historickým seminářem Filozofické fakulty UK. 55 Primární data bohužel nejsou k dispozici, a jsme proto nuceni vycházet pouze z již zpracovaných statistik.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197912