„Zůstaň se mnou, spát můžeš, až se odsud dostaneme,“ řekla Vallence silným hlasem a Jakub se donutil oči zase otevřít. Hodila si kolem krku jeho paži a nadzvedla ho z krví nasáklého sněhu. Jak se větev v ráně pohnula, Jakub myslel, že se zblázní bolestí. Neměl už ale ani sílu křičet. Sotva se narovnali, viděli, že kolem nich stojí v půlkruhu šest vlků. Jakub slyšel, jak Vallence zadržela dech. Potom ho pomalu znovu položila do sněhu, nespouštěje z vlků oči. Jeden z nich se proměnil v mladého muže v uniformě. „Zdravím tě, Val,“ pousmál se. „Rád tě vidím, i když ne tam, kde stojíš. Bráníš mi vykonat moji práci.“ „Copak vás Charles poslal, abyste přivedli tohohle kluka?“ zeptala se Vallence konverzačně. „Jsme tu kvůli Dominikovi, jak dobře víš. Ale Dominik se ho snažil ochránit. Charles bude chtít vědět proč.“ „Ten kluk byl jenom ve špatný čas na špatném místě. Nech ho být, ani ti nestojí za námahu.“ Muž se pousmál. „Val, známe se od dětství. Přijela jsi sem kvůli Dominikovi a teď chráníš jeho – vážně mám věřit, že není důležitý? Vezmu ho s sebou do Icailu. A ty s námi půjdeš taky. Budu rád, když budeš spolupracovat. Nechci s tebou bojovat.“ Někteří při poslední větě nesouhlasně zavrčeli. Vallence se ale nehnula z místa. „Když mě tak dobře znáš, tak taky víš, že takhle to nepůjde,“ odpověděla rozhodně. „To je mi líto,“ řek muž upřímně a pak v jediném nepostřehnutelném okamžiku tasil meč. Vallence ale v tu samou chvíli prudce udeřila dlaní do země a ta se zachvěla tak, že muž ztratil rovnováhu a spadl. Potom Vallence stále s dlaní přitisknutou do sněhu na okamžik zavřela oči. V tu chvíli kolem ní a Jakuba vystřelilo ze země těsně vedle sebe mnoho silných jasně zelných šlahounů a vytvořilo kolem dokola neproniknutelný dva metry vysoký plot.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197752
Vallence se k Jakubovi znovu rychle sehnula, zatímco se vlkodlaci snažili meči překonat její bariéru. Chytila ho za paži a pokusila se ho zvednout. „No tak, pomož mi trochu!“ Její hlas zněl naléhavě, ale jakoby z dálky. Jakub k ní zvedl unavené oči a viděl tu zvláštní žlutozelenou barvu v jejích panenkách kolem vertikální zornice… Zapřel se nohama o zem a s Vallencinou pomocí se postavil. Potom ucítil známý závan a objevila se před nimi Brána. Oba jí více méně propadli, protože to už Jakub ztratil poslední zbytek síly, podlomily se mu nohy a hodil na Vallence celou svoji váhu. Zhroutili se na podlahu Wächterovy předsíně a Jakub ztratil vědomí.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197752
NEČEKANÁ PŘÍLEŽITOST Dragan seděl v kuchyni vedle talíře s rozjedenou pizzou a kouřil doutník. Naproti němu listoval Thomas Wächter v novinách. Oba mlčeli. Draganova zranění už byla zahojená, jen na kořeni nosu měl ještě nafialovělou linku. Zápěstí, na kterém stále nedobrovolně nosil vlkodlačí náramek, měl rozedřené do krve, jak se snažil ho za každou cenu sundat. Ale pokaždé, když už měl dojem, že se mu daří ruku vyvlíknout, jako by se náramek kolem jeho zápěstí stáhnul ještě těsněji. V Revoně od té doby nebyl. Poslední dva dny trávil tím, že se prohrabával Thomasovou knihovou nebo bez cíle bloudil po Praze, aby nakonec skončil v nějaké hospůdce a vrátil se domů po půlnoci a ve značně podnapilém stavu. Wächter z toho zjevně nadšený nebyl, ale s ohledem na okolnosti neřekl nic. Dragan propadal depresi. Připadal si neschopný, bezcenný. Bez možnosti odcházet do Revony a sbírat informace od svých agentů neměl v podstatě co dělat. Znervózňovala ho myšlenka, co všechno se asi v Revoně může dít, o čem nemají ani ponětí. Navíc jeho agenti teď byli vydáni napospas Karasovi. Jak dlouho k němu můžou zůstat loajální, když nebudou v kontaktu? Když ani neví, co se vlastně stalo… Co jim Karas napovídá? Uvěří, že je opustil, a přejdou na Karasovu stranu? Thomasův tým by tak přišel o jeden z nejcennějších zdrojů informací. Čím déle od nich byl Dragan odříznutý, tím hůře. Ale k jeho zklamání Wächter zatím nenašel žádný způsob, jak náramek sundat a jeho děsila myšlenka, že se to možná nepodaří nikdy. Co by s ním bylo pak? Začal by pracovat jako sekuriťák v supermarketu? Jeho náladě nepomáhala ani skutečnost, že Vallence i Tiessa teď byly nepřetržitě v Revoně – Vallence sledovala Dominika a Tiessa odjela za matkou – takže jejich domácnost poměrně ztichla. Jedinou výhodou toho, že teď v bytě zůstali Dragan s Wächterem o samotě, byla možnost zapálit si doutník v kuchyni, což by před Vallence nikdy neprošlo.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197752