napojenou rovnou na démona, nebo jsou ty osoby očarovány prostřednictvím kouzelníků, mágů, čarodějů. Velmi často se kouzlo praktikuje pomocí nápojů nebo jídla podaných člověku. 3. První příčinou, za kterou si člověk může sám, je praktikování okultismu. Mágové, čarodějové, kartářky, satanistické sekty, obětování satanovi, dobrovolný okultismus apod. vždy otevírají démonovi dveře. 4. U proutkařů a senzibilů vnímajících skrytá záření, proudy a energie záleží na tom, jestli je jejich schopnost přirozená a nepochází od zlého, ale i oni by si měli všeobecně dávat pozor, jelikož by se u nich mohly projevovat nějaké problémy fyzického charakteru. Je nezbytné si stále uvědomovat, že Bůh nás stvořil, abychom se dostali do ráje, a dává nám mnoho možností k vykoupení. Kdo si vybere peklo, tak tam jde sám a uhýbá z vyznačené cesty. Ještě ke zpovědím – někdo ji doporučuje jednou za měsíc, někdo jednou týdně… Já ji doporučuji alespoň jednou za měsíc, a jestli je to nutné, i častěji. Když naši duši důkladně prozkoumáme, vždy najdeme něco, co není úplně přesně v souladu s Kristovým učením. I když se snažíme žít dobrým životem, vloudí se momenty netrpělivosti a roztrpčení, někdy se nám třeba do modlitby nechce. Je nutné litovat i těchto běžných věcí a snažit se o nápravu. Zpověď neslouží jen k odpuštění hříchů – také nám pomáhá dosáhnout svatosti (srov. Sk 26,18), Musíme usilovat o to, abychom dosáhli svatosti, kterou nám určil Ježíš. Já pořád tvrdím, že Pán nám stanovil cestu, po které musíme kráčet, ale dostat se až do cíle je prakticky nemožné, jelikož nejsme nikdy sami se sebou spokojeni. Blahoslavený otec Jakub Alberione, zakladatel mé kongregace Společnosti svatého Pavla, se posledních 10–15 let 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197444
svého života každý večer zpovídal. To proto, aby obdržel milost této svátosti a požádal o odpuštění nedostatků toho dne. Je také psáno „Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane“ (Př 24,16) – a co si my myslíme? Že jsme za celý týden nezhřešili? Že nemáme nic, z čeho bychom se zpovídali? Problém je ten, že málokdo ví, co je hřích a co od nás Bůh vyžaduje. Být tiší a pokorní (srov. Mt 11,29) a umět odpustit srdcem (srov. Mt 18,21-22). Kolikrát se rozzlobíme, a pak na to rychle zapomeneme. Abychom byli svatí jako náš nebeský Otec (srov. Mt 15,48, 1 Petr 1,15, Kol 4,12), znamená, že si musíme uvědomit, že cesta, po níž kráčíme, je daleko širší než to, co děláme. Jak je to s kletbami? Předpokládá se, že budou mít dlouhodobý účinek, protože vzešly z něčí vůle? Často se stává, že kdo začal škodit, v tom chce i pokračovat, a tak kouzlo či kletbu obnovuje, aby stále působily. Znám jednoho člověka, který za mnou po deset let každý týden dochází, abych jej exorcizoval. Každý týden však musíme začít úplně od začátku. Můj učitel, otec Candido, mi říkával: „Pokaždé se to alespoň malinko zlepší, je nutné vytrvat a mít trpělivost praktikovat exorcismus, protože pokaždé dojde alespoň k nepatrnému zlepšení.“ Osvobození může být kvůli obnovení kletby opožděno, ale nemůže mu být zabráněno. To znamená, že ani opakované kletby nejsou po nějaké době tak účinné. Na základě vaší zkušenosti jsou kouzly postiženi lidé, či místa bydliště, anebo obojí? Někdy se domníváme, že jsou prokleta obydlí, a i přes mnohá žehnání a mše sloužené v těchto domech se je ne vždy podaří osvobodit. Ptám se tedy toho člověka, co se děje, když je v práci nebo když odjede na dovolenou. Pokud tyto symptomy přetrvávají, znamená to, že je problém spojen s člověkem, 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197444
a ne s domem. Pokud se změní prostředí a symptomy zmizí, znamená to, že je nutné osvobodit místo bydliště. Někdy se to podaří, jindy ne, a je tedy zapotřebí se přestěhovat. Jednou se mi stalo, že po přestěhování se situace zlepšila, ale za čas se objevily stejné problémy jako ve starém domě. Velmi často jsou kouzlem současně postiženi jak lidé, tak i jejich majetek, všechno je možné. Co by se mělo udělat, pokud za zlým kouzlem nebo kletbou stojí někdo z rodinných příslušníků? Odpustit, modlit se, odpustit, modlit se, odpustit, modlit se…! Kletba, která má původ v rodině, je nejhorší. Ve své první knize jsem vyprávěl o zkušenostech s otcem Candidem a tento případ jsem tam také uvedl. Dva obyčejní lidé měli dceru, která vystudovala vysokou školu. Ta dívka se zamilovala do dělníka, o čemž její rodiče nechtěli ani slyšet, měli s ní totiž jiné plány. Když viděli, že jí to nijak nerozmluví, předstírali, že se s tímto faktem smířili, avšak ve skutečnosti si počínali velmi proradně až ďábelsky, rozhodli se ji totiž zničit. V den svatby během hostiny požádal otec dceru, aby s ním šla stranou a strašným způsobem proklel ji, jejího manžela a celou její rodinu. Nedošlo k praktikám satanismu ani se neobrátili na mágy, ale tato ubohá žena po všech stránkách trpěla. Ani prostřednictvím exorcismu se nám nepodařilo ji úplně osvobodit. I přes to všechno ona ani její manžel neztratili víru, modlili se, odpustili rodičům a své utrpení obětovali Pánu. Pán má totiž své plány, a i když se některé věci zdají nepochopitelné, mají velkou hodnotu, a až se s Ježíšem jednou setkáme, za tato utrpení mu poděkujeme. Prokletí mezi rodinnými příslušníky jsou však strašná. Existuje celá problematika genealogického stromu, kterou se teď zabývám a studuji ji. Otec Candido tomu nevěřil, ale já se občas setkávám s případy, kdy se zlé vlivy nebo kletby dědí z rodičů či prarodičů. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197444