pouze ze tří set dvou neuronů,“ navázala Kira. „Tušíte, kolik neuronů má lidský mozek?“ „Nejspíš víc než tři sta dva,“ poznamenal Desh suše. „Sto miliard,“ řekla Kira procítěně. „Sto miliard! A mezi nimi je přibližně sto trilionů synapsí. Nemluvě o více než třech milionech kilometrů axonů. Po neuronových cestičkách bez přestávky sviští elektrické signály a vytvářejí myš lenky a vzpomínky. Počet neuronových cestiček, které lze v lidském mozku teoreticky vytvořit, je v podstatě nekonečný. Počítače používají jen dvojkovou soustavu. Obvod je u nich buďto uzavřený, nebo otevřený; jednička, nebo nula. Lidský mozek je rozlišený daleko jemněji. Množství potenciálních obvodů, které lze využít k počítání, přemýšlení nebo vynalézání, jasně překonává počet obvodů dostupný počítačům.“ „Fajn,“ řekl Desh, a jelikož měl ruce pořád ještě přivázané k čelu postele a neměl jak gestikulovat, pohodil ke Kiře hlavou. „Ať už je to ostatní pravda, nebo ne, musím uznat, že jako molekulární bioložka se opravdu vyznáte. Dobrá, takže mozek má ohromný potenciál.“ Odmlčel se a povytáhl obočí. „Jak se vám ale podařilo se na ten potenciál napojit a začít z něj čerpat?“ „Dobrá otázka,“ pochválila ho. „Kdybyste byl mnou, pustil byste se do studia rozdílů mezi tím, jak jsou vystavěny mozky géniů a středně těžce mentálně postižených.“ „Co znamená ‚středně těžce‘?“ „S IQ od čtyřiceti do pětapadesáti bodů. Tihle lidé zvládnou obsáhnout učivo maximálně druhé třídy základních škol. Lidská inteligence má pozoruhodný dynamický rozsah, od těžce mentálně handicapovaných s IQ nepřesahujícím pěta dvacet bodů až k oněm výjimečným případům s IQ nad dvě stovky. Příroda tvárnost lidského mozku a inteligence jasně ukázala dávno před tím, než jsem se k těmhle věcem nacho
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197182
mýtla já,“ poukázala Kira. „Kromě toho jsem si opatřila všechny informace o geniálních autistech, které byly k mání.“ „To je nějaký nový výraz pro ty, jimž se říkalo učení idioti?“ „Přesně. Pamatujete si na tu roli, kterou Dustin Hoffman hrál v Rain Manovi?“ Desh přikývl. „O tom onemocnění něco málo vím.“ „Výborně. Takže taky víte, že existují autisti s tak nesmírným matematickým nadáním, že se s tou vaší lacinou kal kulačkou můžou směle měřit. Dovedou násobit velká čísla, a dokonce bez váhání počítat druhé odmocniny. Někteří si dokážou zapamatovat celý telefonní seznam,“ dodala a luskla prsty. „Jakoby nic.“ Desh zamyšleně přimhouřil oči. Geniální autisté skutečně vrhali na potenciál lidského mozku nové světlo. „V určitých konkrétních oblastech jsou schopni vpravdě neuvěřitelných výkonů, mají ale velice nízkou emoční inteligenci a jejich chápání i soudnost jsou na dost mizerné úrovni. Proč? Protože jsou naprogramovaní jinak než vy nebo já,“ objasnila Kira. „Mým cílem bylo porozumět, jaký mají tyto odlišnosti v jejich nervových soustavách genetický základ; zmapovat rozdíly mezi geniálními autisty a normálními lidmi; přijít na metodu, jak dočasně přeprogramovat normální mozek; získat dovednosti geniálních autistů, ale jinak, úplněji a bez jejich nedostatků. Nechtěla jsem lidský mozek pouze lépe uzpůsobit pro matematiku a kousky s pamětí, nýbrž pro inteligenci a kreativitu a napojit se na jeho takřka neomezené, nevyužité schopnosti.“ „Pomocí genové terapie?“ „Správně,“ souhlasila Kira. „Uspořádání našeho mozku se stále proměňuje. Každá myšlenka, vzpomínka, každý smys lový vjem i zážitek ho hmatatelně přestaví, třebaže jen velice nepatrně. Zjistila jsem, že rozdíly mezi mozkem geniál ních autistů a normálních lidí jsou až překvapivě nenápadné.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197182
A jakmile zformujete malinkou část lidského mozku ve výkonnější optimalizovanou strukturu, spustíte řetězovou reakci, která reorganizuje zbytek. Existuje určité množství genů ve fetální DNA, které během prvotního rozvoje napomáhají vzniku nervové soustavy a po porodu jsou vypnuty. S použitím genové terapie jsem dovedla reaktivovat jakékoli geny, v libovolné sekvenci i míře exprese.“ Kira se na několik vteřin odmlčela, aby Deshovi umožnila vstřebat vše, co mu prozradila, a položit případné otázky. „Pokračujte,“ vybídl ji. „Začala jsem s pokusy na hlodavcích, k čemuž jsem používala zařízení NeuroCure; pozdě v noci, abych výzkum utajila.“ „Ale proč? Ten postup dává z intuitivního hlediska dokonalý smysl, dokonce i takovému tupému pěšákovi, jako jsem já.“ „Nastudovala jsem si vás příliš dobře, než abych vám toho tupého pěšáka spolkla, Davide.“ „Zeptám se tedy podruhé,“ nedal se Desh odbýt. „Proč jste se tomu nevěnovala otevřeně?“ „Kéž by to bylo možné,“ vzdychla Kira a zvedla prst. „Zaprvé, moji kolegové by si nepochybně mysleli, že se akorát ženu za přeludem a ani náhodou nemůžu uspět.“ Zvedla druhý prst. „A zadruhé, Úřad pro kontrolu potravin a léčiv sice vědcům dovoluje vystavovat lidské tělo neznámým biologickým procesům a chemikáliím, ale jenom pokud se je snaží vyléčit nebo zbavit závažných zdravotních obtíží. Zkoušet vylepšit někoho, s nímž není vůbec nic v nepořádku… ehm… na tohle se netváří zrovna nadšeně.“ „Protože to vypadá, jako že si hrajete na Boha?“ tipl si Desh. „Ano. A kromě toho to pokládají za zbytečný hazard. Něco takového by nikdy neschválili. A testovat tenhle postup na lidech je bez souhlasu úřadu nelegální.“
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197182