Miroslav Sehnal / Břetislav Uhlář ............................ Hodinu v pekle
sice zůstal na skobě, takže rám už nebylo za co pověsit, ale to byla drobnost, která nijak nekalila mé uspokojení. Otřel jsem Husáka vlhkou houbičkou, pečlivě jsem z něho smyl všechnu špínu. Vypadal jako znovuzrozený, mohl by zas úspěšně kandidovat ve volbách. Zabalil jsem ho do ručníku a schoval do skříňky pod výčep, nikomu na očích, ale pro každého snadno k nalezení. Nevím, proč jsem to udělal, nemám pro to žádné vysvětlení. Bylo to stejné, jako kdyby mi zakručelo v břiše, a musel bych se rychle najíst. Na stěně zůstal po Husákovi světlý obdélník, trčela nad ním skoba, která teď vypadala děsivě, připomínala prázdný hák v řeznictví z dob socialistické perestrojky. Přitahovala oči, vytvářela stín. Klikyhák, podobný otazníku, zapíchnutému do zdi jako Damoklův meč. Každý si všimne a všichni se budou ptát. Přelétl jsem pohledem vycpané opeřence a vzpomněl si na Andulu. Zůstala celou noc v autě, neměla vodu ani zob. Krmítko se jí vysypalo, když jsem prudce zabrzdil, abych si před kráskou v nesnázích zahrál na gentlemana. Půst určitě přežila, toho jsem 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197055
Miroslav Sehnal / Břetislav Uhlář ............................ Hodinu v pekle
se nebál. Občas se stávalo, že jsem na ni zapomněl i týden, neskolilo ji to, jen se pak zoufale vrhla ke krmítku a k prasknutí se naládovala. Do prázdného prostoru mezi vycpanými ptáky by se její klec hodila, zakryla by spolehlivě stopu po Husákovi. Místo trochu stresující, mezi preparáty by si mohla připadat jako na hřbitově… Nesmysl, společnost spíš uvítá, nevšimne si, že je vycpaná. Člověk vegetuje v byrokratickém panoptiku, a taky si zvykl! Přemýšliví jedinci končívají u psychiatra, pro obzvlášť nepřizpůsobivé zbloudilce slouží sociální a nápravné ústavy, kde jsou léčeny poruchy standardní ovladatelnosti. Zavěsil jsem klec na skobu po Husákovi, byla trochu vysoko, když budu chtít papouškovi doplnit krmítko, musím si pokaždé přistavit židli. Při mé lenosti mu hrozila smrt hladem, ale to jsem neřešil. Podstatné bylo, že se na zeď s vycpaninami jeho klec skvěle hodila. Husák zmizel, nic za tím nehledejte, sundal jsem ho, protože papoušek se mezi ptáky lépe vyjímá. I pro tak nevinný úkon, jako je odstranění celebrity dávno svrženého režimu, je dobré mít v záloze nějaké vysvětlení. Nerad bych narazil a byl za svůj čin jednoho dne souzen. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197055
Miroslav Sehnal / Břetislav Uhlář ............................ Hodinu v pekle
Vedle výčepu byl velký sál s pódiem, evidentně léta nevyužívaný, nejspíš tu naposledy schůzovali kolchozníci při sjednocování družstva. Suché bláto na parketách, které odpadlo z gumáků, by tomu nasvědčovalo. Chcípl tady pes, ale to se změní. Taneční zábavy a koncerty, lidi se rádi baví, brzy mi budou zobat z ruky. Mít hospodu znamená být NĚKDO. Možná vstoupím do politiky a stanu se tu starostou… Nepřekonatelný odpor. Marie bude litovat, ještě se mi za všechno omluví! Slastně jsem se protáhl a vyšel před hospodu. Vzduch byl čistý, příjemně prohřátý, slunce už stálo nad obzorem a cedilo paprsky přes listy vysokých bříz, rostoucích v přilehlé zahradě. Za drátěným plotem byla liduprázdná náves s chátrajícím kostelem, hřbitov, který se za ním rozprostíral, dodával kostelu ráz definitivy, brzkého a neodvratného konce. Nonstop! To bude má rána z milosti! Z plastového přebalu na dveřích jsem vytáhl lístek s provozní dobou, zmuchlal ho a pak ještě roztrhal na malé kousky. Pomalu, jako sadista, který si 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197055