vyziva_1-248_Sestava 1 8.7.13 11:10 Stránka 98
Civilní část
1991 tak, že počínaje dnem 1. 10. 1992 zvýšil povinnost žalovaného platit výživné žalobkyni na částku 1 200 Kč měsíčně a výživné dále v jím konkretizovaných obdobích diferencovaně zvyšoval až na částku 2 100 Kč, kterou by měl žalovaný platit žalobkyni měsíčně od 1. 7. 1995 do budoucna, vždy do každého pátého dne v měsíci předem do jejích rukou. Pokud se žalobkyně domáhala (podle závěrů okresního soudu nedůvodně) po žalovaném v jednotlivých obdobích placení vyššího výživného, než které bylo rozsudkem soudu přiznáno, byla její žaloba částečně zamítnuta. Okresní soud dále rozhodl o dlužném výživném a podmínkách jeho splatnosti, o nákladech řízení i o soudním poplatku. Při aplikaci ust. § 91 odst. 1 a 2 zák. o rodině a § 163 o. s. ř. okresní soud k odůvodnění svého rozhodnutí mj. uvedl, že skutečně již ke dni 1. 10. 1992 se změnily poměry účastníků, a je proto třeba už od tohoto dne přistoupit ke změně předchozího rozhodnutí o výživném.
Proti rozsudku okresního soudu podali odvolání oba účastníci. Žalobkyně brojila především proti jeho zamítavému výroku, žalovaný zejména proti výroku o změně (zvýšení) jeho povinnosti platit žalobkyni výživné. Přitom žalovaný poukazoval na to, že výživné by mohlo být změněno (nikoliv však v takovém rozsahu, jak žádala žalobkyně) teprve ode dne zahájení řízení.
Krajský soud svým rozsudkem podle § 220 odst. 2 o. s. ř. změnil rozsudek okresního soudu tak, že uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobkyni výživné manželky 42 181 Kč za dobu od 5. 8. 1994 do 30. 4. 1996 a ve zbývajícím rozsahu (konkrétně vymezeném) žalobu zamítl.
Ke kapitalizaci výživného částkou 42 181 Kč přistoupil krajský soud poté, co
98
v průběhu odvolacího řízení vyšlo najevo, že manželství účastníků bylo v mezidobí ke dni 30. 4. 1996 pravomocně rozvedeno. Při úvahách o dni, ke kterému je nejdříve možné změnit předchozí soudní rozhodnutí o výživném pro žalobkyni, dospěl krajský soud k právnímu názoru odlišnému od závěrů okresního soudu. Uvedl, že si je vědom znění ust. § 163 odst. l o. s. ř., jakož i dosavadní judikatury a literatury, z nichž vyplývá preference § 163 odst. 1 o. s. ř. před ustanovením § 99 odst. 1 a potažmo i ust. § 98 odst. 1 zák. o rodině. Dovozovalo se, že změna předchozího rozsudku o výživném je přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů, i v případech sporů o výživném mezi manžely podle § 91 zák. o rodině. Tento názor však krajský soud nepovažoval za správný. K zásadě vyjádřené v ust. § 163 odst. 1 o. s. ř. mohou být ustanovení hmotného práva, konkrétně zákona o rodině, jde-li o opětující se plnění ve formě výživného, v poměru speciality. Speciálním ustanovením je § 99 zák. o rodině, který je obdobou § 163 odst. 1 o. s. ř. Ani toto ustanovení neřeší samo otázku doby, k níž lze změnu rozhodnutí o výživném mezi zletilými osobami vztáhnout. Je proto třeba vykládat je v kontextu s ust. § 98 odst. l věty druhé zák. o rodině. Z něho se podává, že nejde-li o výživné pro nezletilé děti, nelze výživné přiznat za dobu před zahájením řízení, nýbrž pouze ode dne zahájení soudního řízení. Pojem „přiznání“ výživného v sobě zahrnuje nejen jeho prvé určení, ale i jakékoliv další určení v rozsahu převyšujícím určení první. K libovolné době minulé v závislosti na existenci změny rozhodných poměrů je vždy možné snížení výživného, ne tak ale jeho zvýšení. To je limitováno třemi roky před zahájením řízení, jde-li o výživné pro nezletilé děti, a okamžikem zahájení řízení v ostatních případech. Ve vztahu ke zvýšení výživného je dán speciální zákaz přiznání (v rozsahu zvýšení), který vyplývá z ust. § 98 odst. 1 věta druhá zák. o rodině. Není-li pochyb-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196957
vyziva_1-248_Sestava 1 8.7.13 11:10 Stránka 99
ností o úzkém vzájemném vztahu mezi ust. § 99 odst. 1 a ust. § 98 odst. 1 části druhé věty za středníkem, zák. o rodině v řízení o zvýšení výživného pro nezletilé děti, co se tříletého limitu od zahájení soudního řízení týká, není ani důvodu, aby i přes existenci procesního ustanovení § 163 odst. 1 o. s. ř. tomu bylo jinak v řízení o změnu (zvýšení) výživného ve sporu mezi zletilými osobami. Opačný výklad by vedl k neodůvodněnému zvýhodnění oprávněných a k popření ochrany povinných, jak je vyjádřena právě v ust. § 98 odst. 1 část druhé věty před středníkem zák. o rodině. Krajský soud proto uzavřel, že v rozhodovaném případě bylo možné změnit předcházející soudní rozhodnutí o výživném (za předpokladu, že to odůvodňovala změna poměrů) na podkladě návrhu žalobkyně (§ 99 odst. 2 zák. o rodině) jen s účinností ode dne, kdy bylo řízení podáním žaloby zahájeno, tj. počínaje dnem 5. 8. 1994.
42. Snížení výživného
§ 41, 66 zák. č. 265/1949 Sb.
Důvodem snížení výživného není krátkodobý pobyt dítěte u rodiče, jemuž dítě nebylo svěřeno do výživy a výchovy.
Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 12 1961, sp. zn. 4 P 504/1960 R 31/1962 Z odůvodnění:
Určené výživné slouží k úhradě všech potřeb dítěte, jež musí být plynule uhrazovány v celém roce. Výživné není tedy určeno jen pro opatřování potravin pro dítě, ale také pro jeho ošacování, pro nákup školních potřeb (pokud nejsou hrazeny státem), ke krytí jeho potřeb kulturních, sportovních a vůbec k úhradě všech osobních potřeb dítěte.
Procesní úprava – výše výživného
Příspěvek na výživné se platí měsíčně předem (§ 307 o. s. ř.) a jeho snížení vyžaduje podle § 41 zák. o právu rod. splnění určitých zákonných předpokladů, tj. změnou poměrů oproti stavu, kdy došlo k poslední úpravě. Takovou změnou je zejména změna v potřebách dítěte, nastalá věkem, zdravotním stavem nebo jinými okolnostmi, změna v rodinných poměrech dítěte nebo rodičů, změna v hospodářském postavení rodičů anebo dítěte apod. Důvodem snížení výživného však není krátkodobý pobyt dítěte u rodiče, jemuž dítě nebylo svěřeno do výživy a výchovy. Dovolená v trvání 3 týdnů nemůže totiž pro svou krátkodobost být změnou poměrů ve smyslu ustanovení § 41 zák. o právu rod., která by odůvodňovala snížení výživného.
V doplňujícím návrhu uvádí otec dítěte, že chlapci za jeho pobytu koupil šaty a prádlo v celkové hodnotě 470 Kčs.
V tomto směru zjistil soud z vyšetřování orgánu OPM, které bylo provedeno přímým dotazováním nezletilého a odděleným výslechem matky, že chlapec byl ke svému otci poslán normálně vybaven, zejména, že měl všechny potřebné svršky, které mohl během pobytu potřebovat. Nezletilý sám naopak uvedl, že otec, když mu koupil šaty a prádlo, prohlásil, že mu je dává darem.
Otec by si mohl na výživné započíst jen takové náklady, které byly učiněny na vybavení dítěte tehdy, kdyby dítě nebylo k pobytu řádně vybaveno. Jestliže však dítě k pobytu vybaveno bylo (otec ani opak netvrdí), pak je nutno takové plnění podkládat za plnění mimo rámec vyživovací povinnosti, tedy za dar. Že ostatně o dar šlo, bylo zjištěno výslechem samotného nezletilce. Návrh otce byl proto zamítnut.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196957
vyziva_1-248_Sestava 1 8.7.13 11:10 Stránka 100
Civilní část
III. Rozsah vyživovací povinnosti
43. Dosažení zletilosti a výživné § 176 o. s. ř.
V předmětné věci je nutno rozlišovat období do dosažení zletilosti dítěte a období po dosažení jeho zletilosti. Dosažením zletilosti se dítě stává plně způsobilým vystupovat v řízení před soudem a výživné pro tuto dobu je vždy spojeno s jeho procesním návrhem. Pro období do dosažení zletilosti dítěte je však možné řízení o určení výživného konat i bez návrhu, jak již bylo řečeno výše. Navíc je zapotřebí přihlédnout i k té skutečnosti, že výživné na syna v době nezletilosti bylo jednoznačně vynakládáno výlučně matkou (stěžovatelkou), která v podstatě „zálohovala“ tu část výživného, jež měl poskytovat otec. Je proto nezbytné, aby obecný soud – bez ohledu na to, že zletilý syn již dále v řízení pokračovat nehodlá, protože se s otcem na výživném dohodl – rozhodl o výživném za dobu do nabytí zletilosti dítěte. Obdobný názor je vyjádřen i v uznávané odborné literatuře: „V řízení o výživném dítěte za dobu nezletilosti dítěte je druhý z rodičů účastníkem řízení i poté, když už dítě dosáhlo zletilosti. Dosažení zletilosti dítěte má ten důsledek, že v řízení podle ustanovení § 176 o. s. ř. se může jednat již jen o právech po dobu nezletilosti dítěte, že v řízení vystupuje zletilé dítě samo a že i plnění dávek výživného, jež byly splatné za dobu nezletilosti, je třeba stanovit přímo vůči dítěti. Dosažení zletilosti dítěte v průběhu řízení o výživném však nemá ten důsledek, že by matka dítěte přestala být účastnicí řízení, pokud jde o projednání výživného dítěte za dobu do jeho zletilosti, a má proto také právo se odvolat proti rozhodnutí o těchto částkách výživného.“
100
Nález Ústavního soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. I. ÚS 564/07 SbÚS 37/2008 Z odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 ve stručném vyjádření k ústavní stížnosti plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a sdělil, že souhlasí s upuštěním od ústního jednání před Ústavním soudem. Městský soud v Praze ve svém vyjádření uvedl, že výživné je osobním nárokem dítěte (a nikoliv majetkovým nárokem rodiče, který výživné pouze přijímá v době nezletilosti dítěte); jestliže v okamžiku zpětvzetí návrhu svědčila zletilému P. plná procesní způsobilost, mohl vzít návrh zpět i potud, pokud se týkal období, jež předcházelo jeho zletilosti. Jiný výklad by podle názoru odvolacího soudu znamenal omezení jednoho ze základních procesních práv účastníka řízení, jímž je právo volně disponovat s návrhem na zahájení řízení. Městský soud v Praze vyslovil rovněž souhlas s upuštěním od ústního jednání. Stěžovatelka se ve své replice k vyjádření městského soudu v podstatě odvolala na obsah své ústavní stížnosti; dodala, že syn P. nemohl vzít návrh zpět za dobu do své zletilosti, neboť ho jako navrhovatelka podávala matka. S upuštěním od ústního jednání stěžovatelka souhlasila.
Ústavní soud usuzuje, že právní výklad věci, o který se opřely obecné soudy – byť se jedná o právo podústavní – je natolik nepřijatelný, že dosahuje roviny ústavnosti, neboť základní práva stěžovatelky zřetelně porušuje. K tomu ho vedou zejména následující důvody. Ústavní soud především poukazuje na to, že řízení o určení výživného po dobu nezletilosti dítěte není říze-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196957