used standard deviation from average of simple reaction time to express stability of choice reaction time of particular student. Our sample of students did not have a normal distribution. Hence, we used non parametrical Kolmogorov-Smirnov test for comparing levels of reaction times between particular groups. We assumed that students of the second class have higher stability of choice reaction time than students of the first class. The hypothesis was conformed. Key words: Choice reaction time, stability of choice reaction time, movement abilities. Feč Rastislav, Feč Karol & Buková Alena UPJŠ v Košiciach Ústav telesnej výchovy a športu Slovenská republika rastislav.fec@upjs.sk
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196815
Pohybové aktivity ve vědě a praxi
Pag. 99–108
Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu
MOŽNOSTI A OMEZENÍ KOMPARATIVNÍ ANALÝZY VÝVOJE SPORTU V ČESKOSLOVENSKU A NĚMECKÉ DEMOKRATICKÉ REPUBLICE PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE DO PÁDU KOMUNISMU Markéta Dobešová
Abstrakt Po 2. světové válce bylo Československo, stejně jako jeho sousední státy Polsko, Maďarsko a tzv. Německá demokratická republika (NDR), součástí tzv. „východního bloku“. Všechny tyto státy byly pod sovětskou nadvládou a pod vedením jednotlivých komunistických stran. Československo a NDR patřily z těchto vyjmenovaných států mezi ty ekonomicky vyspělejší a komunistický režim zde zůstal až do druhé poloviny 80. let relativně stabilní. Historický politický vývoj si je u těchto dvou států velmi podobný a zatím nezodpovězenou otázkou zůstává, zda byl podobný vývoj i v oblasti sportovní, ať už se jedná o samotnou organizaci sportu, financování sportu, olympijské hnutí, podporu vrcholového sportu či dříve tabuizovaný doping. Klíčová slova: Německá demokratická republika, Československo, komunismus, sport, tělesná výchova, olympijské hnutí, doping. Úvod V polovině roku 1945, po skončení druhé světové války, převzaly 4 vítězné mocnosti v Německu svrchovanou moc. Krátce poté, v říjnu 1949, byla vyhlášena tzv. Německá demokratická republika, pod kterou patřila sovětská východní okupační zóna Německa a východní sektor Berlína. Ke sjednocení NDR se Spolkovou republikou Německa (SRN) dochází v říjnu 1990. Po celou dobu existence NDR se u vlády drží komunistická strana. Československá republika (ČSR) spadala po válce na základě Postupimské konference (konané 17. 7. – 2. 8. 1945) pod mocenský vliv Sovětského svazu. Zásadní rok pro ČSR byl 1948, kdy veškerou moc převzala Komunistická strana Československa (KSČ), která se u moci držela až do roku 1989.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196815
Ze zemí komunistického bloku byly NDR a ČSR ekonomicky nejvyspělejší a do konce 80. let politicky relativně nejstabilnější. Vytvářející se systém vrcholového sportu v NDR se v 70. letech stal inspirací pro uspořádání špičkového sportu také v Československu. Mimo jiné z těchto důvodů je zvolena komparace společenské úlohy sportu v těchto státech v období komunistické totality. Pro českého badatele je také výhodou, že německá historiografie sportu se uvedeným obdobím již s relevantními publikačními výstupy zabývala. V příspěvku jsou představeny možnosti, v jakých oblastech a jakým způsobem by se dalo ve zkoumání jednotlivých směrů v oblasti sportu pokračovat. Jednotlivé tematické oblasti byly zvoleny na základě dostupnosti pramenů. I když si byl v obou zmíněných státech podobný politický vývoj, nemusí tak tomu ale být i na poli sportovním. Cíl Cílem je ucelená představa o dostupných pramenech týkajících se vývoje v oblasti sportu v Československu a Německé demokratické republice po 2. světové válce do pádu komunismu a vymezení metodologických přístupů a časové posloupnosti bádání a interpretace historického vývoje. Metody Analýza archivních pramenů, odborné literatury a periodik probíhá na základě heuristického výzkumu, prostřednictvím něhož zjistíme, v které oblasti týkající se sportu je možné, ba dokonce žádoucí, dále pokračovat komparativní analýzou. V rámci tohoto příspěvku bylo čerpáno jak z dobové, tak současné literatury, u níž je třeba rozlišovat dobový přístup k dané problematice jak z osobního, tak z politického úhlu pohledu. Olympismus, Olympijské hnutí, Olympijský výbor O olympijském hnutí jako takovém, o šíření olympijských myšlenek, o vytváření struktur a organizace v rámci olympijského výboru se dočteme hned v několika publikacích na obou stranách států. Co se Československa týče, byla sepsána diplomová práce na téma Československý olympismus v letech 1948–1989 (Bublák, 2008). Tato práce se snaží svým obsahem rozšířit jinou publikaci od Havránkové a Erbena (1999), která stručně zaznamenává ucelený vývoj českého olympismu včetně jeho špatných období až po výsledky z jednotlivých olympiád a výčet jednotlivých členů olympijských výborů. Jde zde o kompletní vývoj a transformaci olympijského výboru a olympismu vůbec. Uceleným a podrobnějším vývojem olympijského hnutí v Československu v letech 1945–1990 se zabývá ve své disertační práci také Stloukalová (2004), která se snaží navázat na dílo 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196815