100
±²³´µ¶ ´·
®¯°
ONODÁRCE
O DEBBIE)
MARGOLIT SOLOVEIOVÁ Ahoj Debbie, d kuju za Potrhlý palác. Nejspíš to zhltnu za dva večery, stejn jako Zmatený zámeček. Vpisky v t ch Tvých knihách (které brzy vrátím) jsou sžíravé a zábavné. Nechápu, jak jsme mohli na Barnardu Thomase Peacocka vynechat. Nejspíš tam na anglistice panuje všeobecná krátkozrakost. Máš pravdu, jeho romány jsou klenoty vysokého britského humoru, ale o možnosti natočit podle nich film pochybuju. Ta statická brilantnost by nudila i náročn jší diváctvo. Wilde vždycky vypráv l p íb h, nezapomeň. M la bys o Peacockovi napsat disertaci. Umím si p edstavit, jak jsou návšt vy u Cye ve vojenské nemocnici náročné. Klinika Water Reed není tak daleko od místa, kde bydlí Joshua, a on se tam za ním občas zastaví. Pod obvazy a dlahami je to prý po ád ten samý divoký chlap, co se nemůže dočkat, až se uzdraví a bude zase létat. Samoz ejm je trochu zaražený, jak tam tak sám leží. Dostane se z toho. Je skv lé, že p íští týden začne s fyzioterapeutem chodit. Je zázrak, že to vůbec p ežil! Buď za to vd čná. A za tu skv lou prognózu taky. Tohle naše dopisování mi teď trochu projasňuje život. Papaláši filmového průmyslu by nerozeznali Thomase Peacocka od Thomase Jeffersona, jestli vůbec o n kterém z nich slyšeli. Ten scéná se vleče, ale čím míň toho eknu, tím líp. Mám na krku smyčku. M j se krásn , Mashie
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196705
¸ š º  š Ÿ ½ž
101
ÂżĂ€Ă Ă‚ĂƒĂ„Ă…
Weizmannův vědecký institut Rehovot, Izrael 76100
Ăšstav genetiky VĂĄĹženĂ˝ pan Joshua Lewin Lewin, Rubenstein & Curtis K Street, NW Washington, DC VĂĄĹženĂ˝ pane Lewine, VaĹĄe spoleÄ?nost zatemĹˆuje prostou podstatu vÄ›ci. Rada Institutu schvĂĄlila veĹĄkerĂŠ vĂ˝lohy na moji cestu do AustrĂĄlie, kde hodlĂĄm dr. Williama Gillespieho konfrontovat. Napsali jsme spoleÄ?nÄ› dvÄ› studie a Ä?lĂĄnek do Ä?asopisu Nature, neĹž jsem se vydal na aliju. To poslednĂ, co bych chtÄ›l, je samozĹ™ejmÄ› pĹ™eruĹĄovat svou prĂĄci kvĹŻli ĂşnavnĂŠ cestÄ› do AustrĂĄlie. Ale jestli nebude zbytĂ, pojedu. S upĹ™ĂmnĂ˝m pozdravem Marvin E. Zivoni profesor genetiky
UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS196705
102
ÆÇÈ
ONODÁRCE
ÉÊËÌÍÎ ËÊ ÊÏÐÐÍÏÑ
NEW YORK UNIVERSITY
Milá Mashie, Cy už celý týden chodí! Začínal s chodítkem a teď se opírá o fyzioterapeutku z nemocnice. Pokusím se v neděli na otočku přiletět. Viděla jsem v kulturní rubrice Timesů ten článeček o obsazení role Mojžíše, evidentně to pořád visí ve vzduchu. Nepřečkala bych v tom prostředí ani týden. Posílám pozitivní energii. Chci se zeptat, jak dobře znáš Shirley Scharfovou? Tvrdí, že jste od beis jákovu nejlepší kamarádky, že jsi ji s dětmi nedávno provedla po studiích Universal a tak dále. Byl tu Josh, šel s ní a Avramem na večeři do jednoho košer steak housu na Sedmapadesáté a chtěli, abych šla taky. Šla jsem ráda. Ty obrovské grilované steaky! Josh mi potom řekl, že podle Tebe je Shirley – promiň, budu citovat – „odporná osina v zadku“. Každopádně to byla skvělá večeře. Josh mi připadal skleslý a unavený, zvlášť když pořád dokola mluvil o Tobě. Co se Peacocka týče, doktorát už mám v plánu dlouho. Divný člověk, divné knihy, blízký přítel Shelleyho, tchán Mereditha, úředníka Východoindické společnosti – ale radši o Peacockovi ani nebudu začínat. Nejspíš bych uměla na faktech a jménech (viz jeho žalostnou báseň „Láska a věk“) dokázat, že klíčem k té jeho „statické brilantnosti“ je nešťastná první láska. Chce to ještě zkoumat. Měj se dobře, Debbie
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196705