Sedm největších rodičovských omylů
a jejich kamarády. Pro některé lidi je to velmi nesnadný úkol vzhledem k nedostatkům jejich vlastního dětství‚ ale je to úkol‚ který lze úspěšně zvládnout‚ když na něj zaměříte svou pozornost. Nezapomínejte‚ že kdykoli si řeknete‚ že něco nedokážete nebo že se něco nemůže povést‚ pak to tak opravdu dopadne. Když se na úkol podíváte jako na výzvu‚ kterou lze s vynaložením úsilí zvládnout‚ pak se to podaří. Lidé‚ kteří mají těžkosti s navazováním vztahů s dospělými společníky‚ nám často říkají‚ že prostě nevědí‚ jak na to‚ nebo že nevědí‚ kde mají hledat. Ale když se kolem sebe rozhlédnete‚ uvidíte stovky a stovky lidí na každém kroku. Tím problémem většinou není nedostatek lidí‚ ale neznalost know-how spojená se strachem z rizika‚ které s sebou navazování vztahů přináší. Co kdybyste začali tím‚ že si řeknete: „Přestanu se na své děti spoléhat v podpoře‚ kterou potřebuji od dospělého člověka‚ i když už jsou mé děti dnes dospělé. Můj první krok povede k tomu‚ že se vydám do míst‚ kde mohu nejspíš potkat jiné dospělé‚ i když je to pro mě nepříjemné. Mým prvotním cílem je v tuto chvíli jen vydat se do míst‚ kde mohu potkat jiné dospělé lidi. Budu s tím budu pokračovat‚ dokud se alespoň trochu nezbavím nepříjemných pocitů‚ a pak si vytyčím další cíl‚ kterým bude vytvoření několika trvalých přátelství.“ Poznali jsme stovky lidí‚ kteří s tímto problémem úspěšně bojovali. Ze začátku to není jednoduché. Vždyť strach‚ že nás ostatní zraní‚ platí pro všechny. Sledovali jsme muže‚ který se poprvé od dětství rozhodl pro společenský život v rámci nedělních setkání‚ která navazovala na návštěvu kostela. Tiše držíme palce ženě‚ která dobrovolně pomáhá několika dalším pracujícím matkám s dětmi ve školní přípravě. Pociťujeme radost‚ když se manželský pár zapíše na pravidelné hodiny tance v pátek ve98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196609
Snažíte se stát nejlepším přítelem svého dítěte
čer‚ kde se budou muset stýkat s dalšími dospělými a možná poprvé po mnoha letech si budou vzájemně blízko. Dnes už existují podpůrné a zájmové skupiny skoro pro všechno. Jsou lyžařské kluby‚ kroužky fotografování‚ skupiny osamělých lidí‚ rodičů bez rodičů‚ rozvedených a separovaných katolíků a kluby pro lidi‚ které fascinuje keltská architektura desátého století. Jinými slovy‚ vezměte sám sebe za ruku‚ vyjděte ven a dejte se do toho. Pokud se tak bojíte bolesti‚ že nejste schopen nic z toho udělat‚ pak se přihlaste do terapeutické skupiny. Je-li dobrá terapeutická skupina vedená schopným terapeutem vhodná pro vaše potřeby a problémy‚ je to jedno z nejbezpečnějších prostředí‚ kde se můžete naučit dovednostem potřebným k navazování vztahů. Pokud nejste pro skupinovou terapii vhodným kandidátem vzhledem ke specifickým osobním problémům‚ práce v individuální terapii s dobrým terapeutem je také vynikající způsob‚ jak se postupně včlenit do společenského života dospělých. V našich mužských a ženských terapeutických skupinách pracujeme se skvělými‚ bystrými a schopnými lidmi. Byli byste překvapeni‚ kolik báječných lidí dokázalo účastí ve skupinách otočit svůj život lepším směrem.
Chudák táta Fred Thompson je s Helen ženatý už sedmnáct let. Mají tři děti ve věku šestnácti‚ čtrnácti a jedenácti let. Helen je z obou partnerů strukturovanější a energičtější a už několik let bojuje s občasnými depresemi. Podléhá návalům podrážděnosti‚ která poměrně pravidelně vede k výbuchům vzteku. Fred je z obou partnerů mírnější a snaží se vyrovnávat Heleniny negativní nálady tím‚ že je ke svým dětem velmi mírný a přátelský. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196609
Sedm největších rodičovských omylů
Nikdy Helen nepředhazuje její chování‚ protože ví‚ že by ji to jen víc rozčílilo. Někdy jsou ale Heleniny negativní nálady tak bolestivé‚ že se Fred obrací s problémem na svého šestnáctiletého syna Alexe. Jak spolu sedí u ohně při jednom z každoročních výletů do hor‚ říká Fred Alexovi: „Někdy jsem tak nešťastný z toho‚ jak se máma chová. Hrozně nerad to říkám‚ ale jsou i chvíle‚ že bych byl raději‚ kdybych se s ní vůbec neoženil.“ Alex ho poslouchá pozorně a s porozuměním‚ protože moc dobře ví‚ o čem táta mluví. Mísí se v něm spousta pocitů‚ ale ten nejvýraznější je pocit vřelosti a blízkosti a silného pouta‚ které ho k otci váže. Cítí úlevu‚ že někdo konečně překládá do slov to‚ co trápí také jeho. Dává mu to pocit síly a dospělosti‚ protože s ním táta sdílí osobní postřehy‚ v soukromí‚ jako muž s mužem. Zlobí se na mámu‚ že jim tak znepříjemňuje život‚ ale také se cítí provinile‚ když poslouchá‚ jak o ní táta mluví za jejími zády. A je mu líto táty‚ protože táta je takový hodný člověk a s mámou je opravdu někdy těžké vyjít. Všeho všudy je to pro Alexe velice silný citový zážitek a Fred je rád‚ že se konečně díky svému synovi zbavil toho břemene v prostředí‚ které je pro oba tak výjimečné.
V čem je problém? Asi už jste si sami udělali obrázek. V tomto případě je problém podobný ostatním již uvedeným příkladům. Fred k něčemu Alexe využívá. Protože je to z určitého úhlu příjemné‚ Alex se k tomu nechává svést. A protože chování matky se přímo dotýká i Alexe‚ je to další investice. Ale vžijte se na půl minuty do Alexovy pozice. Jak by vám bylo‚ kdyby vám otec řekl‚ že 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196609