proti nepřátelům Evropy, kteří jsou zastoupeni sochou Turka umírajícího pod kopyty Karlova koně.40 Mezi sochami je dokonale vyvážen mužský a ženský prvek, a zatímco se Bůžkovi podařilo zasadit sochy Diany i Evropy do vlastní interpretace sálu, Jan Royt v nich vidí jen krásné protějšky dominantních mužských figur. Ladnost jejich postav, bohaté zdobení, oděv i šperky potom dává do souvislosti spíše se Šemberovou zálibou v něžném pohlaví a považuje je za jeho vyjádření obdivu k ženské kráse.41 Šemberovo vlastní zapojení do symboliky celého sálu je dáno umístěním rodového erbu, a to nad dveře mezi sochy Evropy a Karla V. Podle Bůžka šlo o vědomé přihlášení se k programu křesťanského rytíře, tedy k určitému kodexu hodnot, který se v praktické rovině prolínal s povinností obrany říše, potažmo celé Evropy. Otázka tureckého nebezpečí se zejména kvůli své naléhavosti a aktuálnosti stala předmětem mnoha uměleckých zachycení.42 V Šemberově konkrétním případě mohlo jít i o připomenutí vlastního zapojení do vojenských akcí proti Turkům. Specifickou atmosféru má Zaječí sál, který se od ostatních pokojů viditelně odlišuje. Pro vyobrazené motivy, v nichž hrají hlavní roli zvířata, byl také někdy nesprávně nazýván Lovecký, ačkoli při bližším pohledu takové označení snese jen stěží.43 Jeho klenbu vyplňují výjevy z převráceného světa, kde zajíci v šatech a se zbraněmi bojují proti svým největším nepřátelům, tedy psům a lidem. Význam těchto maleb souvisí s moralistními a didaktickými tendencemi manýrismu. Vzor k těmto konkrétním výjevům lze nalézt například na saském zámku Augustusburgu, kde šlo o zjevnou paralelu k německé selské válce. Zvířata, která měla být podřízena člověku, se protivila bohem nastolenému řádu, když se emancipovala a vytvořila si vlastní říši. Jejich msta na lidech ovšem skončila tragicky a vlastně ani jinak skončit nemohla. Na Bučovicích se nicméně nacházejí pouze první dvě části z původní trilogie, tedy počátek a rozkvět zaječí říše. Moralistní motiv je tím potlačen a vlastně tím zaniká i celá původně zamýšlená pointa. Proč tomu tak 40 41 42
43
V. BŮŽEK, Sebeprezentace křesťanského rytíře, s. 315 – 319. Jan Royt také poukazuje na mnohé paralely a možné inspirace, pro výzdobu zámku v Bučovicích. J. ROYT, Der „Kaisersaal“ im Schloß Bučovice, s. 362. Bůžek hledá paralely i v dalších podobných konceptech mezi českou šlechtou, například ve známé Sarmacii Jana Zajíce z Hazmburka. V. BŮŽEK, Sebeprezentace křesťanského rytíře, s. 319. Milada LEJSKOVÁ-MATYÁŠOVÁ, K tématice nástropních maleb Zaječího sálu státního zámku v Bučovicích, Umění 7, 1959, s. 271–275.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196517
Zámek Bučovice – veduta, 1757
bylo, se patrně už nedozvíme. Je možné, že záměrem stavitele byla právě oslava revolty proti stávajícímu řádu, nikoli její popření, mohlo jít však také jednoduše o nadšení motivem a příležitost předvést scény z reálného života v netradičním rozvržení postav.44 Bez závěrečné scény tak zůstává ze zaječí říše pouze to hravé a rozverné a zanechává zaječí sál vhodným místem pro zábavy a slavnosti, což by i lépe odpovídalo Šemberově povaze. Výzdoba ostatních místností nebyla za Jana Šembery dokončena a nelze ani žádným způsobem rekonstruovat, které pokoje již byly obyvatelné a které bučovický pán využíval. Umístění reprezentačních sálů do samotného přízemí zámku je samo o sobě netradiční. V těchto místech by bylo běžnější nalézt skladovací prostory, komory, kuchyně, čelední světnice nebo zbrojnice, panské místnosti jen zřídka. Ty se nacházely většinou v prvním poschodí spolu s pokoji zámeckého pána a prostory pro ubytovávání vznešenějších hostů. Do druhého patra se potom umisťovaly 44
J. KRČÁLOVÁ, Zámek v Bučovicích, s. 4.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196517
Zámek Bučovice, situační plán s vyznačením rozparcelování zámecké zahrady, M. Rothmayer, 1800
místnosti pro paní domu a její společnice.45 Příliš světla do uspořádání místností nepřináší dochovaný inventář z roku 1637. Ten byl vypracován v souvislosti se smrtí následné majitelky Bučovic, dcery Jana Šembery, Kateřiny. Nejenže popisuje stav zámku již se značným časovým odstupem od smrti jeho stavitele, ale především zámek nebyl už nějakou dobu obýván a jeho noví majitelé sem zajížděli jen občas. Tím by se snad dalo vysvětlit někdy i překvapivé rozmístění nábytku v pokojích, když se například uvádí přítomnost postelí a dalších spíše praktických kusů ve zdobených sálech v přízemí.46 Součástí komplexu zámku v Bučovicích byla i zahrada přiléhající k západnímu průčelí zámku, jejíž rozloha přesahovala 1,5 hektaru. Renesanční zahrada byla místem určeným k zábavě i odpočinku, často byla propojena s budovou zámku a kromě její okrasné části nazývané také 45 46
J. PETRÁŇ a kol, Dějiny hmotné kultury. II/1., s. 228. L. ŠABATOVÁ, Zámek Bučovice, s. 76, Archivní příloha č. XXIV.
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196517