činí, a hospodář mu odpověděl, že to bylo poslední přání jeho otce, když umíral. Buddha mu na to pravil, že to není ten správný způsob, jak uctívat šestero světových směrů. A hned mu vysvětlil, že jako šestero směrů má uctívat své rodiče, učitele, manželku a děti, přátele, služebníky (otroky a námezdníky) a světce (šramany a bráhmany); to mu přinese prospěch v obou světech, to jest v tomto i v příštím životě. Avšak musí se vyvarovat čtvera společenských nepřístojností, čtvera mravních poklesků a šestera rozpustilých zlozvyků vedoucích k újmě, což dohromady představuje čtrnáctero zlo. Šestero rozpustilých zlozvyků vedoucích k újmě je rozvedeno podrobněji; každý z těchto zlozvyků má šest nevýhod. Jako první rozpustilý zlozvyk je uvedena náklonnost k opojným nápojům, jejímiž nevýhodami jsou ztráta peněz, hádky a spory, zdravotní potíže, špatná pověst, neslušný projev a blbnutí. Druhý rozpustilý zlozvyk je vycházení do ulic v nevhodnou dobu; nevýhody jsou možnost úrazu, manželka a děti bez ochrany, majetek bez dozoru, podezření z nekalého činu, pomluvy, nepředvídaná nehoda. Třetím rozpustilým zlozvykem je náruživé vyhledávání šesti druhů zábav: tance, zpěvu, hudby, divadla, rytmického tleskání a bubnování. Za čtvrté pak jsou to hazardní hry, jejichž nevýhodami jsou vzbuzení nelibosti spoluhráčů při výhře, lítost při prohře, ztráta peněz, nevážnost ve společnosti, opovržení u přátel a nesnáze se sháněním nevěsty. Pátý rozpustilý zlozvyk představují špatní přátelé, a to hazardní hráči, zpustlíci, opilci, bezectní jedinci, podvodníci a násilníci. V tomto bodě se Buddha pouští do ještě podrobnějšího rozboru a špatné přátele, tedy vlastně nepřátele tvářící se jako přátelé, třídí na čtyři skupiny: hamižník, mluvka, pochlebník a příživník. Hamižník má stále nataženou ruku, za málo žádá hodně, pomůže jen ze strachu nebo z přinucení a sleduje jen vlastní zisk. Mluvka jen mluví o své štědrosti a pohostinnosti, co už pro přítele udělal a co pro něj ještě udělá, stále mele naprázdno, a když
102 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196106
má něco udělat, vymlouvá se, že zrovna nemůže, jsa v úzkých. Pochlebník schvaluje, co je špatné, a haní, co je dobré; v přítomnosti chválí, v nepřítomnosti pomlouvá. Příživník je společník při pitkách, při toulkách ulicemi v nevhodnou dobu, při zábavách a při hazardních hrách. Posledním rozpustilým zlozvykem vedoucím k újmě je lenivost. Jejích šest nevýhod jsou hloupé výmluvy, proč nemohla být vykonána nějaká povinnost nebo splněn úkol, čímž dochází k újmě, kterou lze napravit jen stěží. Tyto výmluvy jsou: je příliš chladno, je příliš teplo, je příliš pozdě, je příliš brzy, jsem příliš hladov, jsem příliš syt. Potud Buddhovo poučení hospodáři, jenž uctíval šest světových směrů. Je to jakási tresQ základních pravidel chování pro buddhistické bratry laiky podle Buddhových představ. Poměrná pozornost je tu věnována jmění jako nepominutelné základně nejen hospodářského prospěchu, nýbrž i dobročinnosti. Výtky činěné někdy buddhistické nauce, jako by byla zcela nesvětská, asketická, nedbalá společenských a ekonomických souvislostí, se ukazují co nesprávné. Uctívání šesti světových směrů tu Buddha převedl do oblasti mezilidských vztahů. Bratr laik, tedy člověk světský, vykonávající své povolání ve skupině ostatních světských lidí, musí pro udržení řádného chodu, prospěchu a zdárného vývoje společnosti dbát jistých způsobů chování a jednání, nebo by jich aspoň měl dbát, jinak nastanou poruchy a v soukolí začne drhnout a skřípat. Jedinec si má uvědomovat, že ho rodiče vychovali, starali se o něj a podporovali ho, když to potřeboval, a proto se sluší, aby se v jejich stáří o ně také staral a podporoval je, aby jim projevoval vděčnost, úctu a lásku. Má řádně pracovat, založit rodinu a udržovat rodinnou tradici, tak jak to dělali jeho rodiče, a po jejich smrti za ně konat příslušné obřady. Své učitele má ctít, zdravit je zdvořile, naslouchat jejich naučením a jednat podle toho a sloužit jim. Manželky si má vážit nejen proto, že je to jeho žena, nýbrž i proto, že je matkou jeho dětí; má k ní být milý, zachovávat jí
103 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196106
věrnost, chovat se k ní jako k hospodyni (S grhapatní, P gahapatání) a udržovatelce rodu a obdarovávat ji pěknými šperky. Také přátelům má dávat dárky, má k nim být laskav, hovořit s nimi vlídně, pomáhat jim, chovat se k nim jako k sobě rovným, sdílet s nimi dobré i zlé a dodržovat dané sliby. Služebníkům má ukládat práci podle jejich sil a schopností, poskytovat jim dostatek jídla a sjednanou mzdu, poskytnout jim ošetření v nemoci, nebránit jim v zábavě a občas je uvolnit z práce. Vůči šramanům a bráhmanům má projevovat úctu a dobročinnost, myslet si a mluvit o nich jen dobré, mít pro ně vždy otevřeny dveře svého domu a poskytovat jim, co potřebují. A rodiče, učitelé, manželka a děti, přátelé, služebnictvo a šramani a bráhmani se k němu mají chovat s patřičnou dobrou vůlí, chápat ho a dbát o vzájemné porozumění. Rodiče mají svého syna chránit všeho zlého, vést ho k dobru, zajistit mu dostatečnou průpravu k povolání, oženit ho s vhodnou dívkou a svým časem mu zanechat dědictví. Učitelé mají svého žáka ukáznit, řádně ho vzdělat, naučit ho správně myslet a pracovat, doporučit ho svým přátelům a vůbec ho připravit do života. Manželka má správně vést domácnost, patřičně zacházet se služebnictvem, být věrná, dbát o peněžní příjmy a vést si pilně a šikovně. Přátelé mají svého druha nabádat k dbalosti, a je-li nedbalý, chránit jeho majetek, nezanechávat ho samotného v obavách, neopouštět ho v neštěstí a mít v lásce jeho děti. Služebníci mají před svým pánem povstat, večer uléhat až po něm, brát si jen to, co jim sám dá, dobře konat svou práci a mluvit o svém pánu pochvalně. Šramani a bráhmani ho mají ochraňovat před zlem a pomáhat mu k dobru, v dobré vůli s ním laskavě soucítit, dávat mu vědět, co sám neví, vysvětlit mu, co sám ví, a ukazovat mu cestu ke spáse. Všechny tyto Buddhovy rady a poučení, jakási to umně spletená síQ ideálních mezilidských vztahů, představují poměrně
104 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196106