jemu se někdy nechtělo čekat, až ji použiju, a tak se občas stávalo, že jsme spolu byli bez ní a on si jen „dával pozor“. Vadilo mi to, bála jsem se těhotenství, ale neměla jsem odvahu domáhat se toho, aby počkal. A nedokázala jsem odmítat ani jeho návrhy na sex. Měla jsem strach z jeho špatné nálady. S rozvíjející se intimitou mezi mnou a Michalem jsem sex s manželem už neprožívala s vědomím, že je to dar z lásky, už to v sobě neslo určité zúžení. Věděla jsem, že když se s ním vyspím, bude mít dobrou náladu. A tak se stále častěji stávalo, že když jsem viděla houstnoucí atmosféru, nabídla jsem mu sex. Většinou to fungovalo. Jinak jsem o sex zájem nejevila. I manželův zájem o sex přecházel v podstatě v mlčení. Ale často jej dával znát jinak. Dotýkal se mě, zkoušel mě líbat, ale já mu uhýbala. Bylo mi to nepříjemné. Strašně mě to dusilo. Čas od času se stalo, že když jsme spolu usínali, snažil se mě dotýkat, dát mi najevo, že se chce milovat. Už jsem napolo spala, a tak jsem jen zabručela, že až ráno, anebo jsem nereagovala vůbec. Ale on se pokoušel znovu. Někdy mi začal nevybíravě sahat mezi stehna. Občas, abych měla klid a vyspala se, jsem mu vyhověla. Jenže později začal dorážet intenzivněji a hlavně ho naprosto přestalo zajímat, že už spím. Dlouho jsem sbírala odvahu si s ním o tom promluvit. Občas jsem se ho odlehčeným tónem zkusila zeptat, co to bylo v noci — nechtěla jsem vyvolat konflikt. A taky jsem si byla vědoma toho, že jsem mu to někdy nakonec i dovolila. Nicméně se vše stupňovalo a na sex docházelo i přes mé odmítnutí a nesouhlas. Někdy jsem se ze spaní snažila bránit, kopala jsem nohama, ale manžel mě stejně ovládl a uspokojil se. Už ho vůbec nezajímalo, že nepo užívám antikoncepci. V těch nocích mi došlo, že bránit se nemá cenu. Že nejschůdnější je nechat ho, ať rychle udělá, co chce. Naučila jsem se to zaspat. Zaspat tak, že jsem to často poznala až ráno po probuzení, když jsem neměla kalhotky. Po každém takovém „sblížení“ jsem se nenáviděla. Chtěla jsem se svého těla zbavit, a tím víc jsem je odmítala živit. Měla jsem noční můry. Zdávalo se mi, jak na mně manžel leží a já se nemůžu pohnout, nebo jak utíkám a přitom nemám vůbec žádnou sílu 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196035
jít dál, nebo zase že chci na telefonu vyťukat číslo záchranky, pořád se přehmatávám a nejsem schopna to zvládnout. Až po dlouhém čase jsem se to odvážila říct Michalovi. Ale on nerozuměl. Rozhodně to neviděl jako nestandardní chování. S lehkostí to smetl vysvětlením, že mezi manželi to zkrátka někdy takhle chodí. A pokud to takto pojal Michal, začala jsem sama sebe přesvědčovat, že to nebude tak nenormální, jak se mi to jeví, a že bych to měla tolerovat. Byl pro mě nezpochybnitelnou autoritou. Přijala jsem to jako fakt a řekla si, že jsem příliš přecitlivělá. A už jsem s ním o tom nikdy nemluvila.
věk 29 let | výška 168 cm | váha 47 kg
Čím víc jsem se vzdalovala manželovi, tím víc jsem lnula k Michalovi. Náš vztah s Michalem probíhal ve vlnách porozumění, pocitů štěstí a současně mých propadů do zoufalství, že stále ještě nevyloučil ze svého života ženu, která se ho nechtěla vzdát. Dařilo se mu udržovat mě v přesvědčení, že jejich vztah se odehrává jen na platonické úrovni. A právě tenkrát jsem překročila hranici, kterou jsem stále ještě vnímala jako nepřekročitelnou, a poprvé jsem se s Michalem milovala. Nebylo to plánované, možná bychom se k tomu ani nikdy nebyli schopni rozhodnout. Vždyť on byl katolický kněz a já vdaná žena. Věděli jsme, že toto je poslední schod před propastí. Že se tím něco definitivně změní. Dodnes si dokážu vybavit ten pocit. Byla jsem v jeho blízkosti. Tiskla se k němu nahá. Byl blízko a tak pomalu se mě dotkl. A potom vtlačil sebe do mě. A nechal mě najíst sebe samého. Dýchala jsem svou existenci jako nikdy předtím. Jenom jsem dýchala a mlčela. A tiskla se k němu. Tiskla se do něho. Potom jsme o tom spolu vůbec nemohli promluvit. Odjela jsem. Byla jsem nasycená tělem. Bála jsem se dotknout toho, co se mezi námi stalo. Bála jsem 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196035
se, že řekne, že se to už nikdy nesmí stát. A bála jsem se, že řekne, že to chce znovu. Myslela jsem i na to, že můžu být těhotná. Nevýslovně jsem po tom toužila. Měla bych jeho dítě. Nosila bych je ve svém těle, se štěstím bych je v bolestech rodila, dávala bych mu mléko ze svých prsou. S Michalem jsem si dítě celou svou bytostí přála, s manželem jsem těhotenství odmítala. Strachovala jsem se přijít domů před manžela. Byla jsem přesvědčená, že když se na mě jedinkrát podívá, pozná a pochopí úplně všechno. A byla jsem ohromená úžasem, že nic nevidí. A taky jsem se bála pohlédnout na děti. Cítila jsem, že jsem zradila něco posvátného. Že jsem provedla něco proti nim, i když jsem se tyto výčitky snažila chladným uvažováním potlačit. Od té doby jsem také to, co manžel dělal po nocích, začala brát jako nutnou daň, kterou je potřeba zaplatit za štěstí s Michalem.
S tělesným sblížením dostal náš vztah nový rozměr. A já si pomalu začala užívat svého těla. Začala jsem je milovat, protože jsem zakoušela, že je milované. A Michal je miloval intenzivně i něžně. Bylo to plné milování. Byla v něm dravost vyhladovělého srdce, které skrze tělo hltalo všechno, co tolik postrádalo. Teprve tenkrát jsem se před Michalem absolutně odkryla. Patřila jsem mu celá ve své nahotě a tak jsem se mu i dávala. Se vším, co jsem uměla dát. S celou svou něhou i silou orgasmu. Každé milování s ním mě naplnilo, každé milování jsem si přála. Všechno tělesné zároveň sytilo i duši. Postupně jsem si uvědomovala, že Michalovo tělo znám daleko víc než tělo vlastního manžela. Milování s ním pro mě znamenalo absolutní vydanost. Absolutní vpití se do druhého člověka, natolik, že nebylo možné rozeznat, kde končí já a začíná ty. Začala jsem být krásná a milování hodná. Sama před sebou. Začala jsem se skutečně uzdravovat. Otázky „výkonu“ a váhy pro mě najednou nebyly důležité. Žila jsem z Michalovy lásky.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196035