Nemínila Bugra, největšího sígra ze školy potopit, nemínila ho nechat propadnout, chtěla se ho co nejdříve zbavit, dostat pryč ze školy, však život už ho naučí. Ještě dva dny vydržet. Jen co rozdají vysvědčení bude Ňura doufat, že už se napříště takový nezkrotný živel ve škole neobjeví. „Samozřejmě sledujeme i volnočasové aktivity dětí. Je třeba poznamenat, že rodina v tomto ohledu značně zaostává za dobou, za jejím rychlým technickým pokrokem a rozvojem společnosti. Ale pokud jde o školu…“ „Takže určitě víte, čím se Antonín Pašek, žák posledního ročníku vaší základní školy ve svém volném čase zabývá,“ přerušil její chvalozpěv jeden z civilů. „Sport, počítač, určitě nějaká nepovinná četba…“ „Jen za tento měsíc má na kontě čtyři odcizené automobily,“ přerušil ji další detektiv v civilu. „Poslední včera, Mercedes, stříbrná metalíza. Na pokyn dopravní policie nezastavil, při následném pronásledování způsobil havárii a poškodil několik dalších vozů. Hned pak se pokusil o útěk. Při zadržení udeřil a slovně urážel službukonajícího strážníka, což je kvalifikováno jako napadení veřejného činitele. Bylo zjištěno, že nevlastní řidičský průkaz. Navíc mu bylo naměřeno v krvi jedna celá sedm promile alkoholu a také zjištěna návyková látka.“ „To ale není možné!“ vyjukla ředitelka Ňura. „Protože jsou jeho rodiče v zaměstnání, přivedli jsme chlapce do školy.“ Co se ještě dělo za zavřenými dveřmi ředitelny? Nikdo neví. Ale když oba detektivové v civilu v doprovodu uniformovaného strážníka školu opustili, bylo i přes zavřené dveře až na chodbu slyšet Ňuřino povzdechnutí: „Ty blbče! 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196017
Ty jsi stejný grázl, jako ten tvůj fotr. Dám si práci přepsat tvé vysvědčení, ale dostaneš sníženou známku z chování. Pozítří si vyzvedneš propouštěcí glejt a už tě nikdy nechci v této škole vidět!“ Bugr vyšel na chodbu a byl vítěz. „Ještě mi není patnáct, volové, takže mi jako mladistvému můžou všichni akorát políbit šos!“ Když míjel kluka, poklepal mu na rameno. „Po nikom jiném ze školy se mi nebude stýskat, ale s tebou se vždycky rád potkám.“ Neudeřil, ale jen proto, že v otevřených dveřích ředitelny stála Ňura a sledovala cvrkot. „Těš se, smrade!“ Jen co Bugr poodešel, přitočila se ke klukovi Jessica. „Vůbec nechápu, proč tě nemá rád, takového sympatického a chytrého chlapce!“ Ach ta Jessica! S tou se tak hezky vysedává za letních večerů u řeky. Jen kdyby to nebyla taková proradná bestie. Zahrčel školní zvonek. „Tak panstvo,“ pokřikoval školník Vajda. „Mazejte domů, škola se zavírá!“ Dvounohé rosničky v televizi předpovídaly, že jen co skončí škola, skončí také pěkné počasí, vystřídá je déšť, vichřice, tornáda, bouřky, přívalové deště a jiné přírodní katastrofy. To pak skutečně raději zabalit kufry a vyrazit někam na Bahamy. Prázdniny byly tak blízko, že jejich vůni bylo cítit v po větří.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196017
Lehkost míjení dnů připomíná mávnutí motýlích křídel. Každý další je jiný, i když na prvé pohlédnutí vypadají stejně. Neuhlídáš jejich proměny. Jen s obtížemi vzpomínáš, co bylo včera, co předevčírem, co před rokem, co před deseti lety. A už vůbec netušíš, co bude za rok, za měsíc, co příští den, co se odehraje v příští vteřině.
Jestliže se po dlouhé dny v průběhu školního roku stále nic nedělo, v posledních hodinách jako by si to chtěl zlomyslný čas vynahradit. Ňuřinu ředitelnu zase okupovali detektivové. Proslýchalo se, že kvůli nějakým chlápkům, kteří v osamělé vile za městem natáčeli porno s nezletilými. Údajně tam našli stovky videokazet a cédéček. „Samé hnusačiny,“ nechala se slyšet třídní Zemánková. „Jedna horší, než druhá.“ Napětí se dalo krájet. A do toho pořád bulila Bětka. Ta kudy kráčela, tam se za ní táhl slzavý potok. „Umřel jí táta, nebo snad máma?“ „Copak nic nevíš, troubo?“ Nic. Kluk netušil, co je příčinou Bětčina slzavého údolí. Potom se ke klukovi přitočila Jessica, ta kráska první velikosti, kterou jednou v budoucnosti budou po celém světě obdivovat co by STAR stříbrného plátna. Bylo znát, že má chuť na čouda, ale pokud se ve škole zdržují policajti, tak neměla odvahu zapálit si. „Můžeš být v pěkném průšvihu, hnusný šprte, víš to?“ sykla. 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196017