rozkvetlé louce kolem nich. „A co se bude dít teď?“ „Teď si budeš muset vybrat.“ Chytil ji za ruku. „Buď zůstaneš se mnou, nebo se vrátíš a odžiješ si svých zbývajících šest životů.“ Šťouchla do něj ramenem. „To se přece jen tak říká.“ Darius se zazubil. „Myslíš?“ usmál se a po chvíli vstal. I Victoria se postavila a podívala se na něj. „Jsi šťastný?“ „Samozřejmě.“ Ve tvářích se mu znovu objevily cha rakteristické dolíčky. „Jsem pořád s tebou a po ničem jiném netoužím.“ „Chtěl bys, abych zůstala?“ „Chtěl bych, abys byla šťastná,“ řekl tiše a vřele. „A na tom, jestli to bude se mnou nebo s Westinem, už nesejde. Miluje tě. Skoro tolik, jako jsem tě miloval já. Právě teď se tě snaží přivolat zpátky.“ „Miluju ho.“ Řekla Victoria a Dariovi vytryskly z očí slzy. „To jsem rád, Vicky.“ „Ale tebe budu milovat stejně i nadále.“ „Já vím.“ Sklonil svou zlatavou hlavu, aby ji políbil. Jeho rty se k ní blížily povědomě a bolestně pomalu. Dotyk jeho rtů během okamžiku utišil bolest, kterou tak dlouho nosila v srdci. Přišla o něj tenkrát příliš rychle a nečekaně, ne měla čas se s ním ani rozloučit. Po celá staletí ji trápilo, že jejich lásce chyběla nějaká tečka. Pevně ho chytila za lem řízy a dlouze ho políbi la. V tom polibku chyběla vášeň, kterou nyní cítila
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195963
k Maxovi, byl ale plný lásky, kterou k sobě kdysi cítili. V jejich loučení Victoria pocítila i jistou hořkost, věděla ale, že se rozhodla správně. Její život teď patří Maxovi. A s ním i její srdce. „Děkuju,“ zašeptala. „Bez tebe bych ho zachránit nemohla.“ „Uvidíme se na druhé straně, lásko,“ řekl měkce Da rius. „Do té doby se vyhýbej všem průšvihům.“ Pokusila se otevřít oči, místo toho se však propadla do temnoty. Když se opět probrala, cítila, jak jí na obličej dopadají studené sněhové vločky. Na pravém boku ucítila teplo. Otočila se a zasténala omračující bolestí v hrudi. „Kotě?“ Maxův hlas k ní doléhal z obrovské dálky. I tak v něm ale zachytila jasné známky údivu. „Ahoj.“ Přitiskla mu tvář k promočené košili. „Chybě la jsem ti?“ „Radši moc nevtipkuj. Za to, čím jsem si kvůli tobě musel projít, bych tě mohl zabít.“ Tiskl si ji k tělu, kte ré se otřásalo pod náporem emocí. „Taková hrůza… A zrovna o Vánocích.“ „Omlouvám se, miláčku.“ Objala ho kolem pasu. Postarej se o ni hezky, Westine, ozval se náhle Dariův hlas a zazněl jako hřejivé pohlazení. „Postarám,“ slíbil zadýchaným hlasem Max. Když Victoria otočila hlavu, uviděla Dariovu
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195963
průsvitnou a slabě zářící postavu, jak stojí sotva metr od nich. Teď žij sama pro sebe, řekl vlídně. Pro mě jsi žila už dost dlouho. Přitakala. Darius kývl hlavou a zmizel. Nato se ozvalo lusknutí prstů a zmizeli i Max s Vic torií.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195963