4
Kvalita života seniorů v kontextu ošetřovatelství Průzkumnou sondu absolvovalo 150 starých lidí žijících v domově pro seniory. Průměrný věk žen byl 84 let, u mužů 71 let a průměrná délka pobytu v zařízení byla 4 roky. Zjištěné výsledky potvrdily, že vztahy s příbuznými považovali probandi až ve 30 % za negativní. Pomoc příbuzným poskytují obyvatelé domovů důchodců v 11 %. Rozhod nutí odejít do domova pro seniory nikdy nelitovalo až 80 % seniorů. Přátelské vztahy (se spolubydlícími atd.) nebylo schopno navázat až 36 % respondentů. Zajímavá je skutečnost, že všichni dotázaní po tvrdili ochotu pomáhat jiným, samozřejmě v rámci svých možností. Reakce zkoumaných jsou přímo nabízeným impulzem pro sociální pracovníky v rámci možnosti zapojení této věkové skupiny do dobrovolnických aktivit (přiměřené jejich věku a zdravotnímu stavu). Právě tyto aktivity dávají starým lidem pocity užitečnosti a smyslu plnosti života i v případě, kdy chybí podpora okolí. Umožnění kon taktu starých lidí s jinými (seniory, závislými osobami) by přineslo do jejich života nové podněty a poskytlo jim pocit užitečnosti. Naše výzkumná zjištění nepotvrdila takovou absenci podpory blízkých u se niorů jako ve výzkumu Radkové a Bielové (2004). Evidentní je rozdíl ve výsledcích z hlediska lokality seniorů. Stejně tak časový rozsah jednotlivých výzkumů potvrzuje, že senioři vnímají podporu svých příbuzných pozitivněji než v minulých letech. V našem výzkumu za znamenávali geriatričtí pacienti menší podporu blízkých (M = 3,47) než senioři v sociálních zařízeních (M = 3,69). V nemocnicích senioři hledají u nejbližších pocity jistoty, v sociálních zařízeních se adaptují a vyžadují určitou stabilitu okolí. Z těchto důvodů je potřebné zajistit starším osobám příjemné a důvěrné prostředí v nemocnici a primární societu v sociálních zařízeních v kooperaci se sociální složkou. Nepřijatelná je sociální izolace seniorů. Hawton et al. (2010) upo zorňuje na negativní dopad sociální izolace na zdraví a well-being starších jedinců. Nedávný výzkum v Británii potvrdil, že 11–17 % osob ve věku nad 65 let se nachází ve společenské izolaci. U lidí ve věku nad 50 let a samostatně žijících existuje největší pravděpodobnost, že je ve 13 % postihne odloučení od společnosti. Efektivita intervencí sociálních a zdravotnických institucí by znamenala přínos pro tuto zranitelnou skupinu společnosti. Bylo by vhodné zajistit dobrovol nické aktivity (společné aktivity s dětmi, jinými seniory apod.) pro seniory v sociálních zařízeních. Přínosným řešením se v budoucnosti jeví vytvoření denních stacionářů pro seniory, jakási replika škol ky pro staré lidi, které by suplovaly absenci příbuzných během dne 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195759
Komparace kvality života u seniorů v ústavním a sociálním zařízení
4
a současně by zajišťovaly osobní kontakt seniorů se svou rodinou (během ranních, večerních hodin a víkendů). Potřeba inkorporace starších osob v jejich nejbližší komunitě je součástí sociálního aspektu kvality života. Analýza údajů ze studie Health and Retirement Study of Elderly Americans (Zdraví a důchodová studie starších Američa nů) ukázala, že sociální integrace seniorů zabránila zhoršování je jich paměti a jiných kognitivních funkcí. Výkonnost paměti u málo integrovaných osob se zhoršovala dvakrát rychleji než u standardně integrovaných osob (Ertel et al., 2008). Podpora aktivního stárnutí, zlepšení zdraví a zdravotní péče ve stáří a podpora rodiny a peču jících jsou strategickými prioritami Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 v České republice. Podle de mografické prognózy, zpracované Českým statistickým úřadem, bude v roce 2050 v České republice přibližně půl milionu občanů ve věku 85 a více let (v porovnání s počtem 101 718 v roce 2006) a téměř tři miliony osob starších 65 let (Kvalita života ve stáří, 2008). V budouc nosti je evidentní, že budeme větší část dospělosti prožívat ve stáří, a proto je žádáno posilování mezigenerační solidarity a soudržnosti. V rámci ošetřovatelství v geriatrii je nevyhnutelné podporovat sebe realizaci a autonomii starších osob.
4.8
Hodnocení vztahu fyzické závislosti a délky hospitalizace u geriatrických pacientů
V péči o nesoběstačné a fyzicky závislé osoby podle Francové a Novot ného (2008) směřují trendy v evropských státech k realizaci principu subsidiarity a principu deinstitucionalizace. O seniora ve věku 75 let ve III. nebo IV. stupni závislosti se mnohokrát stará blízký rodinný příslušník. Zmiňovaný potencionální pečující bude mít podle demo grafických statistik v průměru 50 až 55 let. Z důvodu celodenní péče o seniora je pečující osoba nucená ukončit pracovní poměr a věnovat se pouze péči. Pro ošetřovaného seniora je nevyhnutelná dlouhodobá hospitalizace, mnohokrát přesahující délku jednoho měsíce. Autoři Francová a Novotný (2008) dále doporučují významnou podporu situ ace rodinných pečujících ve smyslu posílení jejich ekonomické stability při péči o osoby s vysokou mírou fyzické závislosti. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195759
4
Kvalita života seniorů v kontextu ošetřovatelství Stupeň fyzické závislosti geriatrických pacientů ovlivňuje délku jejich hospitalizace. V tabulce 15 uvádíme hodnoty Spearmanova ne parametrického korelačního koeficientu mezi položkami dotazníku ADL a hospitalizací geriatrických pacientů. Tab. 15 Statistické výsledky zjišťování Spearmanových korelací mezi položkami dotazníku ADL a délkou hospitalizace geriatrických pacientů NsP Bardějov a FNsP Prešov Proměnná
Délka hospitalizace geriatričtí pacienti NsP Bardějov
Délka hospitalizace geriatričtí pacienti FNsP Prešov
ADL toaleta
0,433***
0,190*
ADL jídlo
0,440***
0,124
ADL oblékání
0,358***
0,217*
ADL zevnějšek
0,368***
0,174
ADL pohyblivost
0,421***
0,117
ADL koupel
0,446***
0,173
ADL hrubé skóre
0,424***
0,181
Hladina významnosti: * p < 0,05; *** p < 0,001
Předpokládali jsme, že fyzická závislost geriatrických pacientů statisticky významně pozitivně koreluje s délkou jejich hospitaliza ce. Z uvedených zjištění vyplývá, že u geriatrických pacientů v NsP Bardějov se prokázala pozitivní korelace mezi položkami dotazníku ADL a délkou hospitalizace. U geriatrických pacientů ve FNsP Prešov se pozitivní korelace prokázala jen mezi položkou toaleta (dotazníku ADL) a délkou hospitalizace. Na základě výše uvedených zjištění mů žeme konstatovat, že u geriatrických pacientů v NsP Bardějov se doba hospitalizace prodlužuje přímo úměrně se stoupající mírou závislosti v sebeobslužných činnostech. U geriatrických pacientů ve FNsP Prešov se prokázal vztah prodloužené hospitalizace pouze výlučně při stou pající závislosti při toaletě.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195759