6
HLASOVÁ NÁMAHA – PROFESNÍ PORUCHY HLASU Z PŘETÍŽENÍ
6.1 Těžké formy hyperkinetické dysfonie, uzlíků hlasivek a nedomykavosti hlasivek, těžká fonastenie Podle seznamu nemocí z povolání jde o onemocnění hlasivek způsobené ostatními faktory a činiteli (kapitola VI). Patří sem: a) těžká hyperkinetická dysfonie, b) uzlíky na hlasivkách (noduli cantatorum), c) těžká nedomykavost hlasivek d) těžká fonastenie, pokud jsou trvalá a znemožňují výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas. Diagnostický souhrn: – chrapot, zastřený, hrubý, nezvučný hlas, – mluvení vyžaduje značné úsilí, – hyperkinetická dysfonie, uzlíky a insuficience hlasivek, – těžká fonastenie, – vysoká profesionálně podmíněná hlasová námaha. Charakteristika noxy: Zvýšené hlasové úsilí, zejména v nepříznivých mikroklimatických podmínkách a při vysoké hladině hluku, vyvolá funkční hlasovou poruchu – hyperkinetickou dysfonii, která je typická spastickou tvorbou hlasu. Těžká fonastenie je funkční hlasová porucha obvykle neurotického původu. Kromě ní se na ochablosti hlasu podílí i špatná hlasová technika při nadměrném užívání hlasu. Onemocnění se projevuje chrapotem, neschopností zpívat. Profesionální expozice: Učitelé, školitelé, zpěváci, řečníci, herci, hlasatelé, tlumočníci, dispečeři záchranné služby, telefonisté. Etiopatogeneze: Opakovaná zvýšená zátěž hlasivek s jejich přetížením způsobí mikro traumatizaci, organizovaný hematom a traumatické zmnožení pojiva – vznik uzlíků na hlasivce (noduli cantatorum). Těžká nedomykavost hlasivek je častým důsledkem snahy o překonání uzlíku jako mechanické překážky spastickou tvorbou hlasu. Vnitřní hlasivkové svaly ochabují a postupně jsou nahrazovány vazivem. Patologická anatomie: Hematom, lokalizované nebo difúzní patologické zmnožení vaziva v hlasivkách. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195560
Klinický obraz onemocnění: Akutní: Chrapot, řeč vyžaduje značné hlasové úsilí. Po přerušení expozice obtíže odeznívají. Chronický: Stejné obtíže, při ireverzibilních změnách na hlasivkách jsou však již trvalé. Diagnózu stanoví foniatr na základě laryngoskopického vyšetření. Diferenciální diagnostika: Je třeba odlišit infekční a nádorová onemocnění. Léčení: Menší hlasivkové uzlíky lze léčit konzervativně, větší vyžadují chirurgický zákrok. Někdy pomůže i léčba protialergickými a protizánětlivými léky. Posouzení profesionality: Nemoc z povolání lze uznat při vysoké profesionální zátěži hlasivek. Preventivní opatření: Správné mikroklimatické podmínky, nízká hladina hluku ve třídách, hlasová edukace u hlasových profesionálů. 52letá učitelka biologie a zeměpisu se léčila na foniatrii již 8 let pro úporné často recidivující poruchy hlasu a bakteriální záněty laryngu, prodělala inhalace, instilace, diatermii, cíleně vedenou hlasovou rehabilitaci i lázeňskou léčbu. Přesto u ní docházelo k hlasové únavě během dne s vystupňováním obtíží koncem pracovního týdne. Opakovaně byla v pracovní neschopnosti. Před 2 lety jí byl odstraněn drobný uzlík v mediální třetině pravé hlasivky, přesto potíže trvaly dále, stejně jako štěrbinová insuficience fonačního uzávěru hlasivek. Hygienický posudek potvrdil profesionálně podmíněnou zvýšenou hlasovou námahu ve výukových předmětech, kde stěžejní je výklad látky, dále řadu konzultačních a třídnických hodin. Byla ohlášena nemoc z povolání.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195560
7
NEMOCI RESPIRAČNÍHO SYSTÉMU
7.1 Pneumokoniózy 7.1.1 Silikóza plic Diagnostický souhrn: a) Akutní účinky: – extrémně vzácné onemocnění po masivní inhalační expozici respirabilnímu prachu s vysokým podílem volného krystalického oxidu křemičitého b) Chronické účinky: – řadu let trvající inhalační expozice respirabilnímu prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, – silikóza plic prostá: na rtg plic drobná okrouhlá zastínění do 10 mm u obvykle asymptomatického jedince, – u silikózy plic prosté: normální ventilační parametry, – silikóza plic komplikovaná: rozvinuté onemocnění s rentgenovým obrazem zastínění větších než 10 mm (odpovídají uzlům kompaktní fibrózy), námahová, později i klidová dušnost, produktivní kašel, – u silikózy plic komplikované: většinou kombinovaná nebo restrikční ventilační porucha, někdy porucha transfer faktoru plic, – v těžkých případech respirační insuficience, cor pulmonale chronicum, – u silikotuberkulózy: navíc BK pozitivita, – karcinom plic u osob se silikózou lze uznat jako nemoc z povolání, – častý výskyt komplikující chronické obstrukční plicní nemoci. Charakteristika noxy: Onemocnění je vyvoláno inhalací prachu s obsahem krystalického oxidu křemičitého (SiO2), který je hlavní složkou zemských minerálů. Vyskytuje se buď volný (není chemicky vázaný), nebo ve formě křemičitanů ve vazbě s různými kationty. Volný SiO2 se nachází ve třech hlavních formách – krystalický, kryptokrystalický a amorfní (který není fibrogenní). Existují tři hlavní modifikace krystalické formy – křemen, tridymit a krystobalit, přičemž tridymit a krystobalit jsou více fibrogenní než křemen. Při inhalaci prachu se do alveolu dostávají jen částice menší než 10 (spíše 5) μm, tzv. „respirabilní částice“ a zůstávají tam částice větší než 0,6 μm (menší částice jsou s proudem vzduchu opět vydechovány). V plicích je 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195560