vìka? Nìco takového zakazují naše Tradice a urèitì i tvoje pravidla. Jen se poøádnì podívej.“ „Jedno pravidlo øíká, že do sínì Poznání mohu pustit pouze jednoho èlovìka s jedinou otázkou, a druhé, že cesta odtud zpìt do sínì Tradic je zakázaná a všichni, kdo se nedostanou dál, musí zemøít. To je cena za poznání.“ „Nesmyslná pravidla.“ ‚Mám strach, Ore!’ „Jestliže Ira nezemøe, nemùžu tì, Ore, pustit dál. Vezmi si pistoli a zastøel ji!“ „Nikdy!“ ‚Neboj, Iro, nìjak ho musíme zneškodnit.’ „Iro, úkol pro tebe – vezmi pistoli a zastøel Ora. Když to udìláš, mùžeš vstoupit do sínì Poznání a položit otázku.“ Ira vzala Ora za ruku: „Pochop koneènì, že Or nezabije mì a já nezabiju jeho.“ „Dobøe, ale jeden z vás zemøít musí. Udìlám to tedy já. Koho mám zastøelit?“ Android natáhl uzávìr pistole. Odpovìdí mu bylo ticho. „Protože Or má položit otázku a tøetí úkol neUkázka elektronické knihy, UID: KOS195548
splnil nikdo z vás, rozhodl jsem se, že zastøelím Iru.“ Pistole míøila na hruï dívky. „Poèkej! Nechci, aby Ira zemøela. Pøenechávám právo položit otázku jí. Zastøel mì!“ ‚Ore, neblázni. Byla to moje chyba, to já jsem tì sem zatáhla,’ vyslala k nìmu a stiskla mu ruku. „Souhlasím, otázku položí Ira, zemøe Or.“ Hlaveò pistole v ruce androida nepatrnì zmìnila smìr. ‚Víš, Iro, asi jsem pochopil, k èemu jsou ty pøíbìhy, pøipravují nás na podobné situace, jako je tahle. Ukazují, co je správné. Pøedstavil jsem si, že tu se mnou nebudeš, a – nechci se toho dožít.’ ‚Lásko!’ Ira se vrhla pøed Ora pøesnì v okamžiku, kdy zaznìlo prásknutí výstøelu, a pøitiskla se k nìmu. ‚Cos to udìlala?!’ sevøel ji v náruèí a políbil. *** Stál jsem v astronavigaèní místnosti vedle Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195548
své ženy Riany a sledoval ji pøi práci. Tedy, vedle své ženy. Nikdy jsme svatbu nemìli, ale vydrželi jsme spolu už pøes ètyøicet let a narodilo se nám pìt dìtí. Tøi bohužel nejsou s námi. Pier zahynul v kluzáku pøi prùzkumu planetárního systému hvìzdy HD114762. Když jsme totiž tenkrát opustili znièenou Zemi a vydali se hledat jinou planetu, nemìli jsme žádný tryskoplán, nic, èím bychom mohli zkoumat jednotlivé planety. Naše laboratoø byla sice vybavena tak dokonale, jak to pozemská vìda dokázala, a nebyl problém v ní vyrobit jakoukoliv látku, v podstatì cokoliv jste si vzpomnìli – pokud vám staèilo tak pùl kila. Deset kilo už byl problém a postavit tryskoplán bylo nemožné. Nicménì našim vìdcùm se pøesto v prùbìhu dvou let podaøilo z náhradních dílù ke hvìzdoletu vytvoøit primitivní letoun. Šlo vlastnì o tøi válcové nádrže doplnìné upraveným dílem pláštì hvìzdoletu jako køídlem. V jedné nádrži vodík, v druhé kyslík a ve tøetí mezi nimi prùzkumník. Pro letoun se vžil název kluzák, i když to samozøejmì žádný kluzák Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195548