100 /
úkolu. Tehdy se ještě nic nevědělo o hipokampu a kortexu, amygdale a dopaminu, pracovní paměti a pozornosti, o procesech bottom up a top down apod. Ovšem už tenkrát uměli dobře experimentovat! A tak zjistili, že nevyřízený úkol se uchovává v paměti v průměru dvakrát lépe než vyřízený. Kdo tedy po vykonané práci stiskne na počítači tlačítko save, nemůže se divit, že na druhý den si toho už tolik nepamatuje. Tento efekt se přirozeně netýká jen médií. I údaje, které si napíšu na lísteček, si už nemusím ukládat do paměti! Novější experimenty ovšem ukazují, jak výrazně se tento efekt projevuje právě při používání digitálních médií. Vedou nás k bezstarostnosti vůči vštěpování si vědomostí, protože přece můžeme vše (znovu) najít na síti. Tím se v dlouhodobém horizontu vytrácejí odborné znalosti, které ovšem nutně potřebuji, pokud chci s internetem smysluplně pracovat. Dále tím redukuji své budoucí možnosti samostatné duševní práce (na síti i jinde) a využití své vlastní paměti, neboť dospělí se učí především tím, že připojují nové informace k těm stávajícím. A konečně tímto běžným jednáním, eventuálně návykem při práci na síti ztrácím kontrolu, kterou mám sám nad sebou a nad svou vědomou duševní činností. Z dlouhodobého hlediska lze následky jen stěží přeceňovat; blíže se jim budeme věnovat v jedenácté a dvanácté kapitole.
Spitzer-Manfred-Digitalni-demence-DOTISK-2014.indd 100
5.11.2014 11:20:04 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195525
5. Sociální sítě: Facebook namísto face to face
Svět bez sociálních sítí jako Facebook nebo Google+ si mnoho lidí dnes už nedokáže pro svůj život přestavit. Na schůzce sedí v kavárně proti sobě, ale nehledí si navzájem do očí, nýbrž každý do svého smartphonu — zřejmě proto, aby mohli přátelům rychle tweetovat, jak je rande skvělé. Ještě před pár lety byly sociální online sítě o několika desítkách až stovkách tisíc členů poměrně malé a nesly jména jako TeamUlm, Lokalisten nebo Studi vz. Poslední z nich koupila za osmdesát milionů eur jistá německá nakladatelská společnost, která nedlouho poté zjistila, že své peníze mohla rovnou vyhodit z okna, neboť se stalo to, co se na internetu stává často: velcí spolkli malé. Tak byly také malé sociální online sítě nahrazeny výše zmíněnými celosvětovými sítěmi, jejichž počet členů jde do stamilionů. Skoro by se to dalo označit za umělecký výkon: už od Aristotela jsou lidé označováni za bytosti společenské (řecky zoon politikon), a proto se nelze divit, že se mladá generace chápe techniky, která jí umožňuje tuto všeobecně lidskou vlastnost konečně plně rozvinout. V tomto smyslu nás přinejmenším denně informuje obrovský zástup domnělých expertů. Nebo bych měl raději říct, že nám to sugeruje? Neboť se stále znovu opakují stejná tvrzení, aniž jsou podložena daty a fakty. Proto budiž otázka položena takto: Co je na tom pravdy? Co říká věda, speciálně výzkum mozku?
Anonymita Především lze konstatovat, že počítač a internet představují neuvěřitelně mocný nástroj anonymity. Nikde jinde se nevyskytuje více avatarů, nicků, krycích adres, falešných identit a jiných
Spitzer-Manfred-Digitalni-demence-DOTISK-2014.indd 101
5.11.2014 11:20:04 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195525
102 /
předstíraných uzlů v sociální síti. A když nikdo neví, kdo je kdo, pak se také můžeme špatně chovat a nenést za to zodpovědnost. To láká nejen houfy lidí se zločinnými úmysly, aby v síti prováděli své rejdy. Škody způsobené internetovou kriminalitou jsou vysoké: v Německu už postihují několik milionů občanů.1 A dokonce ani obyčejní lidé už si s morálkou nedělají velké starosti; jak dokazuje studie srovnávající reálnou osobní konverzaci a komunikaci přes e-mail nebo sms, jakmile jsou lidé online, více lžou.2 Ostatně nejvíce se lže v e-mailech. Anonymita internetu působí zvlášť velké problémy v akademické oblasti, protože zde se požadují duševní výkony v podobě napsané práce. Na stránkách jako Cheathouse (Dům klamu), Essaytown (Město článků) nebo AcaDemon mají studenti možnost stáhnout si písemné práce, kupovat je, a dokonce si práci na konkrétní téma objednat.3 Podle jedné studie z března 2012 jsou tyto stránky přinejmenším v usa velmi často využívány: poněvadž 95 procent zdejších dospělých mezi 18 a 29 lety používá internet a poněvadž pro 65,5 procent všech internetových hledání se používá vyhledávač Google, zkoumaly se mezi lety 2003 až 2011 v usa na Googlu dotazy na hesla, která nasvědčují pokusům o podvod, jako například „free term paper“, „buy term paper“, „free college papers“ nebo „free research papers“. Potom se zkoumal časový průběh těchto internetových hledání a objevila se jasná souvislost s rozvržením akademického roku: během semestru byla tato hledání četná a ke konci jejich počet narůstal; oproti tomu během prázdnin se tyto dotazy takřka nevyskytovaly.4 Internet tedy umožňuje předstírat duševní výkony v akademické oblasti, což se také zjevně ve velkém stylu děje. Jak rozsáhlá je skutečná míra lži a podvodu v akademické oblasti v Německu, nedokáže podle mého názoru nikdo odhadnout. Software pro potírání plagiátů je jistě úspěšný pouze částečně; jak dokazují empirické studie, lepším opatřením je pravděpodobně potírání nedůvěry a nastolování důvěry. Je jen
Spitzer-Manfred-Digitalni-demence-DOTISK-2014.indd 102
5.11.2014 11:20:04 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195525