černá ekonomika, když ne do bílé, v nejhorším se jeho čin přesune do šedé ekonomiky. Šedá ekonomika je přece to, z čeho tu a tam přece jen někdo něco má. Kdyby byly mafie ochotny platit daně, asi by černá ekonomika vůbec neexistovala. Zákony proti šíření toxikomanie také nepostihují výrobce cigaret a alkoholu. Postihují výrobce pervitinu či extáze, protože tyto drogy se objevily až v době, kdy začaly státy považovat za nemravné zisky z neštěstí bližních. Kdyby pervitin a extáze byly vynalezeny někdy v devatenáctém století, státy by na jejich výrobu vyhlásily státní monopol, stejně jako kdysi byl státní monopol na výrobu cigaret a lihovin, a pokud by to dnes nebyl přímo státní monopol, byla by na jejich výrobu uvalena spotřební daň. Byly by stejně nebezpečné a stejně škodlivé, ale nebyly by předmětem černé ekonomiky, vesele by se prodávaly v každé trafice, mohl by si je koupit každý školák a stát by měl zase co utrácet. Zkusme se našeho Sergěje Bezimenného zeptat, proč vlastně tu banku vyloupil. Dozvíme se, že je povoláním učitel dějepisu, že se svým povoláním v Kyjevě neuživí, že přišel do Česka na turistické vizum, ale teď je tu na černo a živí se jako pomocný stavební dělník, že bere poloviční mzdu proti českým stavebním dělníkům, a že mu nezbývá na to, aby uživil svou manželku Irinu v Kyjevě, kterou navíc již půl roku neviděl, protože nemůže do Kyjeva. Mohl by. Ale na hranicích by prasklo, že byl v Česku na černo, dostal by poznámku do pasu a nemohl by se tedy do Česka vrátit, protože si nevydělal tolik, aby si mohl zaplatit českého převaděče, který by ho přetáhl přes hranice znovu do republiky. Divíte se, že se pokusil vylepšit svou ekonomickou situaci lupem v bance? Přežeňme případ Sergěje Bezimenného až do absurdity: Doma nedokázal uživit sebe a svou ženu. Nalákán marnými iluzemi se pokusil uživit sebe a svou ženu v Česku. Dopustil se trestného činu, protože se u nás zdržoval na černo. Pracoval bez řádného pracovního povolení za poloviční mzdu. Ať již sám nebo prostřednictvím svého zaměstnavatele z ní neodváděl daň z příjmu, neodváděl ani příspěvky na sociální a zdravotní zabezpečení. Pokud mu vůbec nějaké peníze zbyly, posílal je své ženě Irině na Ukrajinu. Působil v šedé ekonomice tak dlouho, až se zoufale pokusil pokročit o stupínek výš do ekonomiky černé, k přerozdělování bankovního kapitálu. Nemůže tomu být jinak a Sergěj Bezimenoj nemohl dopadnout jinak, protože co je české, to je hezké a malé ale naše. Představme si, že bychom měli malinko jiný charakter. O něco lepší než Rakušané a Němci, o něco širší rozhled než Rakušané a Němci, že bychom řekli: „Ale, sakra, vždyť to není problém se u nás uživit. Hele, Sergeji, klidně k nám pojď pracovat, ale vezmi sem i svou ženu Irinu.“ Možná, že by se u nás uchytil jen Sergěj. Možná, že by se uchytila i jeho žena Irina. A Sergěj by u nás pracoval, platil by daně a příspěvky na sociální a zdravotní zabezpečení,
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195503
ale především: svůj výdělek by neposílal do Kyjeva, svůj výdělek by utrácel u nás. Sergěj je skromnější než my. Asi by dokázal ze své mzdy i něco ušetřit. To my ve valné většině neumíme. Asi by si to, co u nás ušetřil, vzal domů do Kyjeva, až se jednou rozhodne, že se vrátí domů. Ale stále ještě toho, co u nás ušetří, by bylo méně, než to, co posílá domů dnes. A kdyby zde měl svou ženu Irinu, ani by ho nenapadlo jít vyloupit banku. Horník v Mostě nakope uhlí. Mostecká uhelná to uhlí prodá elektrárně. Dejme tomu elektrárně Počerady. Elektrárna z toho uhlí vyrobí elektrický proud a prodá ho Nové huti do Ostravy. Nová huť tím proudem vyrobí karosářské plechy, které prodá Škodovce v Mladé Boleslavi. Škoda z těch plechů vyrobí Octavii. Zní to nepravděpodobně, ale budiž: Tu Octavii si koupil mostecký horník. Třeba se chystá mezi nezaměstnanými horníky taxikařit. Přesně jako v pohádce o slepičce a kohoutkovi horník zaplatí za svou Octavii. Jeho penězi Škodovka zaplatí Nové huti a Nová huť elektrárně. Týmiž penězi elektrárna zaplatí Mostecké uhelné a Mostecká uhelná jimi zaplatí horníkovi jeho mzdu, z níž si ušetřil na tu Octavii. Kdyby ten horník byl učitelem dějepisu z Ukrajiny, poslal by svou výplatu manželce Irině a nekoupil by si Octavii. Koloběh by se zastavil, Škodovka by šla do konkurzu, Nová huť by šla do konsolidačního programu, elektrárna Počerady by šla na buben, Mostecká uhelná by šla německým majitelům, Sergej by šel na ubytovnu, aby se nezamíchal mezi ostatní horníky, kteří šli do stávky. Také by to šlo obráceně. Horník Sergěj k nám přišel i se svou ženou Irinou. Jsou skromní, potřebují pro sebe jen pokoj s kuchyňkou. Načež má práci stavební pomocník Sergěj. Do toho bytečku potřebují nábytek. Načež má práci truhlář Sergěj. Sergěj s Irinou jsou skromní, v neděli jim stačí k obědu kuře velikosti holoubátka. Proto má práci Sergěj, krmič v drůbežárně. Šlo by to. O tom není pochyby. Ale nesměli bychom fandit skinům. Napadlo někdy někoho, jak strašně důležité jsou pro nás ty Sergějovy ručičky, ochotné ohánět se lopatou za pár haléřů jako pomocný dělník ve stavebnictví? Jak strašně důležité jsou Polky v tkalcovnách? Ochotní a ochotné pracovat i tam, kde by Čech nehnul ani prstem? Němci a Rakušané si kladou podmínku. Žádné Česko v Evropské unii, pokud nebude Čechům zakázáno pracovat v Německu a v Rakousku. Není to k smíchu? Zakažme Čechům pracovat v Německu a v Rakousku. A vy, Češi, přečtěte si inzeráty ve vašich novinách: Wir suchen Arbeiter für Arbeit in Deutschland und Oesterreich. Arbeitserlaubnis ist versichert. Přeloženo: Čecháčci, hledáme dělníky na práci v Německu a Rakousku, pracovní povolení je zajištěno. Američané si žárlivě střeží příliv přistěhovalců. To na jedné straně. Na druhé straně, každé dítě, které se narodí na území Ameriky, je automaticky občanem Spojených států. My jednáme úplně obráceně. Tu a tam si někoho do země pustíme. Zato dítě, které se u nás cizinci narodí, je bezprávný jedinec bez sebemenších práv a nároků. Ještě se divíte, že vraždící skini odchází od soudů s podmínkou? Samozřejmě s výjimkou těch hochů od Natalky. Ale neodešli by i oni jen s podmínkou, kdyby se z Natalky nestal symbol? Ne my. Celá Evropa. Víte, kolik těch Sergějů potřebujeme? Šedesát milionů. Ví to Italové. Ví to Francouzi. Ví to Němci. Ví to Rakušané. Víme to my. Ale pokud k nám chce Sergěj přijít pracovat, musí nějak přelstít naše celníky, naši policii, všechny naše úřady, a zatím co hází lopatou písek do míchačky, musí trnout hrůzou, jestli na něho přijdeme či
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195503
nikoliv, jestli ho pošleme šupem zpátky na Ukrajinu či nikoliv. Není potom lepší vyloupit banku a vrátit se na Ukrajinu dobrovolně? Připadá vám to povídání o Sergějovi Bezimenném hloupé? Nepochybně máte pocit, že patřím k těm praštěným humanistům, kteří v lítosti nad Sergějem jsou ochotni vzít práci Františkovi. Pustili jsme si do země Sergěje, Sergěj hází lopatou, a František je nezaměstnaný. Tak to však není. Vůbec nejde o Sergěje. Jde o tu naprostou, totální neschopnost odhalovat problémy a řešit je. Sergěj je pouze náhodou vybraný příklad. A pokud tomu nevěříte, prosím, jiný: Pan Stejskal je advokát. Dá se říci, že úspěšný advokát. Když se ho zeptáte, jak se mu daří, rozzáří se mu tvář blaženým úsměvem, a odpoví: „Dobře, ale už to není ono.“ Správně by měl spisovně říci již. Ale spisovně se češtinou nemluví, takže to řekl tak, jak to řekl: Už. Už to není ono. Pan JUDr. Stejskal má manželku a pejska. Žádného bulteriéra. Jenom takového obyčejného stájového pinče s kudrnatou srstí, která se musí denně česat. Samozřejmě ho nečeše ani pan JUDr. Stejskal ani paní Stejskalová. Se svým pejskem chodí do psího kosmetického salonu, tam jim ho učešou. Proč by se svým psiskem nechodili do kosmetického salonu? Vždyť se mají dobře i když to již není ono. Pan JUDr. Stejskal s paní Stejskalovou si řekli, že si po dlouhé době zas jednou dopřejí dovolenou. A protože jsou kulturní lidé, dohodli se, že chtějí na vlastní oči vidět Stonehenge a Westminsterské opatství a...a sedli do letadla a přistáli v Heathrow. Samozřejmě si svého pejska vezli s sebou. Neměli to dělat. Svého Alíka, či jak se jmenoval, již nemají. Bylo jim houby platné, že Alík měl svou letenku, bylo jim houby platné, že Alíka nechali očkovat proti všemu od psinky po choleru. Alík skončil v karanténě a zůstal v karanténě i když se z Anglie vraceli. Psi do Anglie bez karantény nesmějí. A jak jsou jednou v karanténě, musí v karanténě zůstat do posledního zákonem a vyhláškami stanoveného dne. Pan JUDr. Stejskal s paní Stejskalovou se z dovolené vrátili. Ale svého pejska již nemají. Je v Anglii, je v karanténě, učí se štěkat anglicky. Zákon je zákon, vyhláška je vyhláška, předpis je předpis. Alík je v karanténě. Ale zákon nemluví o kravách, vyhláška nemluví o ovcích, předpis nemluví o prasatech. Angličanům je vlastní vzorné dodržování zákonů, vyhlášek a předpisů. Alík je v karanténě. Ale do země si z Asie propašovali slintavku. Když jsme již u toho. Slintavka je něco podobného jako chřipka. Šíří se takřka nezadržitelně vzduchem, její viry jsou všudypřítomné, a mimochodem, stejně mutující jako ty viry chřipkové. Co chřipkové viry dovedou, se ví. Od dob španělské chřipky s jejími dvaceti miliony mrtvými, se podařilo objevit očkování proti chřipce. Neúčinné. Neúčinné, protože dokud chřipková epidemie nevypukne, nemá nikdo ani tušení, jaký virus chřipky letos řádí. Ale máme serum na očkování proti chřipce. Pokud chřipku dostanete, žádné očkování vám nepomůže, vyléčí vás jedině citron a postel. Ale pokud se laboratoře trefily, bylo by možné kolem ložiska výskytu chřipky provést očkování, které by vytvořilo ochranný pás, za který se chřipka nedostane. To se ovšem nedělá, protože by to bylo drahé...a neúčinné. Serum proti slintavce existuje rovněž. Dalo by se předpokládat, že v případě výskytu slintavky by se mělo kolem jejího ložiska vytvořit ochranné pásmo, a v tom pásmu zvířata
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195503