98
Již během vyjednávání o podpoře primátorovi se utvářely vazby pro koalice na obsazení postů náměstků. KSČ coby druhá nejsilnější strana doufala v obsazení postu č. 2 na radnici. Pražské stranické vedení se společně se zastupiteli 15. června usneslo, že strana uplatní nárok na prvního náměstka, na kterýžto post jednomyslně schválili Bohuslava Vrbenského, s nímž spolupracovali již v dobách neúspěšného projektu Socialistického sjednocení. KSČ se ale stále nedařilo vyjednat si podporu od jiné strany: „Komunisté jsou druhou nejsilnější skupinou v Praze a podle skutečně demokratického postupu by měli samozřejmě nárok na prvého náměstka. Ale reakce dělala vše, co bylo v jejích silách, aby to zmařila, a snažila se dokonce různými zákulisími kombinacemi vyloučiti komunisty z radničního praesidia vůbec“ (Rudé právo, 13. 7. 1938, s. 1). Manévrovací prostor antikomunistických stran byl ovšem limitovaný, bez ČSNS, KSČ a SDP zbývalo 54 zastupitelů. Vytvořit z nich tři koalice po 18 zastupitelích by bylo téměř nemožné, navíc by se mezi nimi pořadí náměstků losovalo. Za této politické konstelace se dne 12. července 1938 konala volební schůze ústředního zastupitelstva; pro volby náměstků uzavřeli koalice: 1. Národní sjednocení, živnostníci, republikáni a Domov – 24 zastupitelů, 2. sociální demokracie, strana lidová a Židovská strana v ČSR – 23 zastupitelů. (Věstník HMP, 1938, s. 615–618) Sdružování volebních skupin bylo vedeno jako obvykle pragmaticky; nicméně sdružení sociálních demokratů s „klerikály“ by bylo v 20. letech asi stěží představitelné a umožnily ho jak faktory celospolečenské (upozadnění konfliktu stát–církev), tak několik let spolupráce na radnici. Komunisté ovšem s odsunutím B. Vrbenského až za dvě početnější volební koalice nesouhlasili. J. Krosnář za KSČ prohlásil, že coby největší a nejsilnější strana by měla mít nárok na I. náměstka primátora a vznesl protest proti pomocí sdružování volebních stran provedené volbě náměstků. S touto výhradou alespoň uplatnil nárok na post III. náměstka pro KSČ. Volby uvnitř volebních stran už proběhly hladce a posty náměstků obdrželi Štůla, Jeřábek a Vrbenský. KSČ nespokojená s pouhým III. náměstkem rozhořčeně informovala veřejnost, že socialisté „obnovili staré koaliční souručenství, uzavřeli novou nemravnou úmluvu s reakcionáři, učinili vše, aby vůle pražského dělnictva a lidu nepřišla k významu“ (Rudé právo, 14. 7. 1938, s. 1). Pro volby městské rady bylo ohlášeno pouze sdružení republikánů, československého Domova a Národní obce fašistické, které čítalo celkem 6 členů. Podle výpočtu (17 děleno čtyřmi, minus post náměstka) příslušely komunistům tři křesla radních, s čímž však nesouhlasili a odevzdali
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194807
99
lístky se jmény čtyř kandidátů. Pro volby se 12 členů stavebního sboru sdružilo: 1. ČSDSD s Židy – 16 členů, 2. čtyři občanské strany (ČŽOSS, RSZML, SČD, NOF) – 13 členů. Dne 28. července 1938 při dalších volbách čtrnácti komisí, sociálního sboru, správních a dozorčích rad byla uzavřena sdružení: 1. národních socialistů s Národním sjednocením – 38 členů, 2. živnostníků, agrárníků a majitelů domů a NOF – 13 členů, 3. sociálních demokratů, lidovců a Židů – 21 členů. (Věstník HMP, 1938, s. 642–652) Uvedená volební sdružení fungovala při volbě dalších komisí a sborů (Věstník HMP, 1938, s. 664–666). Při volbě předsednictva Ústředního sociálního sboru 5. září se podařilo opět eliminovat komunisty – v jeho čele stanula národní socialistka Božena Kubíčková, místopředsedy se stali sociální demokrat a živnostník (Věstník HMP, 1938, s. 700). Redukce stranického systému za druhé republiky se promítla na pražské radnici tak, že 15. prosince 1938 vznikl klub Národní strany práce a 9. února 1939 klub Strany národní jednoty. Již 9. ledna 1939 byli zbaveni členství a funkcí v ústředním zastupitelstvu a dalších orgánech města zástupci KSČ. Ještě pár týdnů před okupací Prahy Němci, 24. února 1939, bylo výnosem ústřední zastupitelstvo rozpuštěno, a stejně tak všechny místní výbory. Jak konstatuje J. Pešek, „skutečná komunální politika v Praze skončila se vstupem německých okupačních vojsk do města v březnu 1939. Od té doby komunální politika až do revoluce roku 1989 nikdy neožila – alespoň rozhodně ne v plném smyslu toho pojmu“ (Pešek, 1997, s. 26).
6.1.6 Zhodnocení spolupráce stran při volbách orgánů obce Primátor hlavního města byl zvolen již v prvním kole, s jedinou výjimkou volby v roce 1932. Úspěch spočíval v přijatelnosti Karla Baxy a ještě více Petra Zenkla pro státotvorné strany zastoupené na radnici. Z nich pouze v roce 1923 nedali sociální demokraté hlasy K. Baxovi. Národní demokraté, živnostníci a republikáni jen v roce 1932 nominovali svého kandidáta A. Štůlu, lidovci však společně se sociálními demokraty podpořili K. Baxu, tudíž rychle došlo k dohodě a systém mohl pokračovat v zavedeném fungování. Své kandidáty ve volbách primátora v letech 1923, 1927 a 1932 vždy demonstrativně nominovali komunisté, ačkoliv si byli dobře vědomi nulové šance na jejich zvolení. Teprve při poslední volbě dokázali podpořit P. Zenkla.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194807
100
Němečtí zastupitelé pouze v prvních volbách hlasovali pro komunistického kandidáta, v následujících volbách odevzdávali prázdné lístky. Nepříliš konstruktivní uskupení Národní ligy hlasovalo jednotně jen v roce 1932, v následujících dvou volbách bylo zřejmě rozděleno. Volební koalice pro volbu náměstků byly uzavírány na základě širších dohod. Společným cílem téměř všech stran bylo eliminovat nároky komunistů. Pokud by se proti nim ostatní strany nespojily, měli by v roce 1927 komunisté nárok na post druhého náměstka, v roce 1932 na třetího a v roce 1938 dokonce na prvního. Tabulka č. 18: Přehled náměstků primátora v letech 1923–1938 1923
Náměstek
Strana
Odchod
I. náměstek
Ludvík Vaněk
ČND
11. 11. 1926†
Alois Štůla
ČND
II. náměstek
Jan Skála
KSČ
III. náměstek
František Pštros
ČŽOSS
28. 4. 1926 →
Otakar Hadrbolec
ČŽOSS
1927 I. náměstek
Náměstek Alois Štůla
Strana
Odchod
ČND
II. náměstek
Otakar Hadrbolec
ČŽOSS
18. 12. 1928 →
Karel Svoboda
ČSL
27. 1. 1930 →
Otakar Hadrbolec
ČŽOSS
III. náměstek
Ferd. Kellner
ČSDSD
1932
Náměstek
Strana
Odchod
I. náměstek
Alois Štůla
ČND
II. náměstek
Ferd. Kellner
ČSDSD
III. náměstek
Karel Svoboda
ČSL
1. 4. 1932 →
Otakar Hadrbolec
ČŽOSS
30. 4. 1934†
Karel Svoboda
ČSL
3. 10. 1934†
Alois Tylínek
ČSL
7. 1. 1938 →
Josef Pražský
ČŽOSS
1938
Náměstek
Strana
I. náměstek
Alois Štůla
NS
II. náměstek
Josef Jeřábek
ČSDSD
III. náměstek
Boh. Vrbenský
KSČ
Odchod
Zdroj: Almanach HMP, 1935, s. 24–25, Věstník HMP, 1938, s. 39, 616 Vysvětlení: † úmrtí ve funkci, → rezignace
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194807