102
THOMAS MORE
okamžitý úspěch „Utopie“, tak neutuchající zájem o toto dílo v dobách pozdějších. Tomáš More zažil rychlou porážku tehdejší chudiny při revoltě „Zlého májového dne“ v r. 1517, kdy se přesvědčil o její naprosté bezmocnosti. A nedovedl si pochopitelně ani představit sílu, ve kterou by mohla jednou vyrůst. Utopie jako stát dosáhla svého uspořádání v dávných dobách moudrými zákony krále Utopa, tedy prostřednictvím moudrého vladaře humanismu, ale to jenom proto, že More nevěděl, jak jinak by takové, byť jen vymyšlené, moudré zřízení mohlo vzniknout. Pro středověk je typický sklon hledat ideální stav v minulosti. V této souvislosti bývá More jmenován i mezi takzvanými monarchomachy, kteří chtěli dosazením osvíceného vladaře dosáhnout zlepšení postavení širokých mas. Všichni utopisté byli stejného názoru především v nedůvěře v jejich sílu a schopnosti, a proto kladli tak neobyčejný důraz na vzdělání. Brzy si však všimneme, jak obrovský rozdíl je v tomto důraze například mezi Platónem a Morem. Ostatně názor, že lid je třeba nejdříve vychovat a teprve potom že je možno reorganizovat společnost, trvá dodnes a je zřejmě správný a vlastně jedině možný. Mnoho z těchto myšlenek najdeme třeba i u našeho T. G. Masaryka. Kromě těchto objektivních společenských podmínek bylo ještě několik, jež na Mora zapůsobily inspirativně svou konkrétní existencí.
b) Flandry a Anglie První z nich byla jeho cesta do Flander v r. 1515, o které jsme se zmínili v jeho životopise. More navštívil Flandry ještě nejméně jednou v životě, a to v roce 1517. Na kontinentě byl několikrát, a to zejména na území dnešní Francie. Avšak jeho první návštěva Flander má pro naše zkoumání mimořádný význam už proto, že jeho první pohled na ně musel v jeho duši zanechat v kontrastu k zamlžené, ponuřejší Anglii hluboký, trvalý dojem. Svěží, čistá, běloučká flanderská města a vesnice v krajině prosluněné a zářivé měl More jistě v mysli před sebou, když popisoval utopijskou krajinu: městečka s širokými ulicemi a domy uspořádanými podle jediného vzoru. Proniká tu už tehdy tendence k zestejňování. Kromě toho byly Flandry té doby hospodářsky a průmyslově nejvyspělejší zemí světa dík rozsáhlým obchodním stykům, sílícímu námořnictvu a rozvinutému
thomas more.indd 102
28/02/2014 11:33:09 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194467
ZDROJE MYŠLENEK
103
chovu ovcí, zemí s nejvyvinutějšími manufakturami své doby. Byly markantním dokladem přesunu váhy hospodářského i politického dění ze Středozemí na pobřeží Atlantického oceánu. Zde mohl More poprvé pozorovat kolektivizaci pracovního procesu, jak ji zachytil v „Utopii“. Tam ji ovšem zachytil pouze v zemědělství. Proč vynechal existenci manufaktur, kterou musel znát z doby svého flanderského pobytu, když současně věnoval tolik námahy, aby kolektivní charakter utopijského společenství ukázal na společném stolování? Důvod je nasnadě: More popisuje v „Utopii“ nerozvinutou společnost v ideálním stavu, jeho představa byla spojením „zlatého věku“ Ovidiova s poměrně nedávným obdobím rozkvětu anglického selského stavu a idylickým obrazem mnišského života, jak jej More znal z řehole. Do tohoto obrazu, idylického a selankovitého, mu ovšem manufaktury nezapadaly. Chybělo mu pochopení pro dynamiku vývoje hospodářství. Také Anglie sama dosáhla v „Utopii“ v přetvořené formě svého zvěčnění. Utopie, tak jako Anglie, je stát ostrovní, ležící nedaleko kontinentu. Počet padesáti čtyř utopijských měst se shoduje s počtem anglických hrabství. Když More popisuje hlavní utopijské město Amaurotum (amauros – řec. tmavý – zřejmě naráží na londýnské mlhy), má před očima obraz Londýna – do té míry se popis shoduje, včetně londýnského, amaurotského, kamenného mostu s oblouky, včetně řeky, jejíž hladina při přílivu na moři stoupá, a slaná voda pak dosahuje až téměř k samému městu. Nájemní vojáci, žoldnéři, Zapoletové, odpovídají zřejmě švýcarským kondotiérům, kteří se v té době stávali metlou Evropy. Pocházejí podle Mora z lesů a hor a vzdálenost těchto krajů – 500 mil od Utopie – odpovídá vzdálenosti Švýcarska od Anglie. Také vliv a vzor existujících společenských zřízení, která More poznal a prostudoval a jejichž praxi odpozoroval, se mu změnila v zřízení utopijská. Na začátku 16. stol. byla v Anglii ve městech typická rodina řemeslného malovýrobce, sdružující členy nejen pokrevně příbuzné, nýbrž i čeleď, jež se stravovala u jednoho stolu a bydlela povětšině v témže domě. Podobně na venkově rodina selská. Toto uspořádání zachycuje v podstatě „Utopie“, ba lze tu snad mluvit i o jistém kroku zpět až k rodině římské. Život utopijských a obraz rodiny je zároveň obrazem života rodiny Morovy v Chelsea a ty opět mají své kořeny ještě jinde, a to v kartuziánském klášteře, jak ještě uvidíme. Utopie je stát národní a dalekosáhle federalizovaný, se
thomas more.indd 103
28/02/2014 11:33:09 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194467
104
THOMAS MORE
značnou městskou samosprávou – to odpovídá tehdejšímu stavu rozvoje měst. Myšlenka národní je převzata z rodícího se nacionalismu, vznikajícího do jisté míry vlivem vývoje tržního způsobu výroby a směny. U nás je obdobné údobí a společenská situace zachycena například u Dalimila v jeho Kronice. Volební práva se všemi pravidly měl More možnost pozorovat mimo jiné také v cechovním zřízení. Ostatně je to jeho doba, v níž se v Anglii začínají vytvářet definitivní, v Anglii zachované formy parlamentu a parlamentarismu. Jistě také odtud čerpal More inspiraci pro svou radu celého ostrova, případně městský senát. Podobně přenáší funkci monarchy, voleného monarchy, jak jej viděl v podstatě v klášteře (v souladu se svým humanistickým názorem na věci politické), i potlačení vší politické propagandy, princip autority (v podstatě feudálně katolický, rovněž viděný a zažitý mezi kartuziány). Hlavní surovinou utopijského hospodářství je vlna. Vlna, produkt, který byl v tu chvíli prokletím Anglie, avšak i jedním ze stupňů k dovršení její hospodářské moci. A ještě jedna souvislost s viděnou a zažitou realitou je tu. Je to charakter, ráz utopijských bohoslužeb. Slavnostní atmosféra, mystické příšeří, bohatství ozdob, světlo svíček i vůně kadidla, barevnost liturgických oděvů se symbolickým významem, hudba a zpěv a navíc zpověď – to všechno jsou katolické náboženské formy, které vešly do Utopie (Ostrowski).
c) Zeměpisné objevy Už sama skutečnost, že More dal „Utopii“ formu vyprávění o zážitcích z cesty, svědčí o tom, že „Utopie“ je do značné míry inspirována objevnými cestami své doby, ba že tyto cesty daly přímo podnět k vytvoření tohoto díla, že daly vznik nápadu aplikovat jisté myšlenky, vzaté z větší části odjinud, na společnost a stát. Kromě toho, že jednotlivé myšlenky se v Morovi rodily a krystalizovaly poznenáhlu již dlouhou dobu předtím, byly jistě Antverpy místem zrodu nápadu napsat „Utopii“. Měl tam mezi diplomatickým jednáním možnost naslouchat v hospůdkách kolem přístaviště nejrozmanitějším námořnickým zkazkám a vyprávěním, zvláště mořeplavců španělských a portugalských. Právě skutečnost, že v jejich vyprávění bylo jistě mnoho vymyšleného, zhola neuvěřitelného – námořníci jsou přece
thomas more.indd 104
28/02/2014 11:33:09 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194467