8.4 Hodnotové aspekty v komunikaci člověka a technických artefaktů Vstup člověka do kontaktu a tím i do možné komunikace s prvky technického světa je obvykle výsledkem jistých rozhodnutí orientovaných na dosažení určitých cílů, splnění vlastních nebo jinými osobami zadaných přání nebo potřeb. Rozhodovací proces je vždy spojen s uplatněním hodnot určujících přijatelné nebo preferovatelné řešení zjištěné, přičemž i neřešení takové situace je jednou z možných alternativ. Také různé podoby motivace činností využívajících technické artefakty, zajišťující kvalitnější nebo dokonalejší realizaci dané činnosti či rozšíření prostoru uplatnění dané činnosti mají většinou charakter hodnotové motivace. Člověk usiluje o lepší a vhodnější alternativy toho, co již zná, i když jen v dosavadní nebo dříve aplikované formě. V různých oblastech lidských činností, v nichž manipulujeme a také zčásti komunikujeme s prvky světa techniky, rozhodujeme nejen o cílech, ale volíme, vybíráme vhodné, dosažitelné a pro nás disponibilní prostředky včetně různých technických zařízení. V obou uvedených případech angažujeme dostupné znalosti, usilujeme o získání dalších znalostí, vždy se však také orientujeme na základě uznávaných hodnot, našich hodnotových a preferenčních postojů. Zatímco znalosti jsme obvykle s to charakterizovat, určit jejich povahu, zdroje, způsoby získání a osvojení, analogicky racionálně postupovat při specifikaci hodnotové orientace však často nejsme schopni. O mnoha hodnotách ovlivňujících volbu a způsoby řešení, volbu cílů, volbu prostředků a dalších stránek někdy předpokládáme, že jsou jakousi samozřejmostí, že jsou všeobecně uznávané apod. Mnohé hodnoty uplatnění v dané pospolitosti, podmíněné svým dlouholetým působením, jsou vázané na etnické, náboženské a kulturní tradice. Zdůraznění úlohy rozhodování o startu a využití zvoleného technického zařízení a komunikaci s tímto zařízením, na němž se vždy podílejí jisté znalosti a vždy také hodnoty, otevírá otázku o tom, které hodnoty nebo skupiny hodnot se podílejí na daném rozhodování. I když spektrum hodnot v těchto kontextech je obvykle velice různorodé, některé soubory hodnot participují na specifikaci cílů, na volbě řešení dané problémové situace nebo řešené úlohy, jiné na volbě postupu řešení a využitého technického zařízení, jiné na dalších podmínkách a okol(98)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193860
nostech řešení, pro vlastní komunikaci jsou však v centru pozornosti ty hodnoty, které lze charakterizovat jako informační hodnoty. Informační hodnota vyslané a přijaté zprávy nebo přijatého sdělení, vyjadřuje schopnost zprávy snížit míru nejistoty nebo neurčitosti, kterou měl až do přijetí (a také interpretace) převzaté a pochopené zprávy příjemce. Toto pojetí pojmu „informace“ zavedené v původní podobě matematické teorie informace spojovalo pojetí pojmu informace se snížením míry nejistoty nebo neurčitosti a tudíž s negací pojmu „entropie“. Protože pak sdělovaná zpráva není „zprávou o čemkoli a pro kohokoli“, ale zprávou pro určitého příjemce, který disponuje jistou kompetencí a který řeší určitý úkol nebo vymezenou problémovou situaci, je nezbytné pojem „informace“, respektive pojem „informační míry“ relativizovat. To znamená, že pojem „informační míry dané zprávy“ je specifikován vzhledem k dosavadnímu informačnímu vybavení příjemce a jím řešené problémové situace nebo úlohy. Jinak řečeno, informační míra převzaté a interpretované zprávy určitým příjemcem je tím vyšší, čím více obsah této zprávy adekvátně interpretovaný nebo pochopený příjemcem snižuje úroveň nejistot nebo neurčitostí příjemce vzhledem k jeho dosavadnímu informačnímu vybavení nebo znalostní kompetenci a současně také vzhledem k informačním nárokům a potřebám úlohy řešené příjemcem zprávy nebo jím řešené problémové situace. Informační hodnota zprávy nebo sdělení relativizovaná v uvedeném smyslu je vlastně jiným vyjádřením míry relevance zprávy. Již jsme poukázali na vedlejší a v zásadě negativní dopad těch procesů, které bývají také charakterizovány jako informační exploze. Pro mnoho účastníků komunikačních procesů, zejména účastníků kontaktů s hromadnými komunikačními prostředky a s prostředky soudobých informačních technologií se stává stále obtížnějším rozlišit důležitá a méně důležitá sdělení, rozlišit informační zdroje a procesy, které je zaplavují množstvím sdělení, která jsou pro ně zcela nadbytečná a v jejich situacích, životních osudech i v jejich vlastních činnostech zcela irelevantní. Některá média se nevyhýbají, a to ve snaze získat co nejvíce příjemců nebo sympatizantů, podbízet svým příjemcům i bulvárními rysy své produkce, zdůrazněním, že jen ona je „baví“, že to, co jim předkládají, je právě to podstatné a důležité. Takto je fabrikována zvláštní iluze jistých společenských vzorů činnosti, určitých ideálních vztahů a s nimi (99)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193860
spojených hodnot spravedlnosti, radosti, krásy i schopnosti vše si vyřešit vlastní akcí. Iluze o tom, že pro společnost jsou důležité znalosti o osobním i intimním životě tzv. „celebrit“, „hvězd“ nebo „legend“, vytváří pokřivený obraz společnosti a všeho toho, co je pro ni důležité. V těchto souvislostech je jen obtížné nevzpomenout na obraz mas římských občanů, kteří vykřikovali požadavek „chléb a hry“, pro které bylo důležitější vítězství jejich favorizovaných gladiátorů než další osudy starého Říma. To také znamená, že takto naplňovaná média mohou poskytovat nejen informace, ale také dezinformace. Je ostatně dobře známo, že někteří tzv. mediální magnáti si podobnými cestami a orientací jimi ovládanými sdělovacími prostředky zajišťovali svoje směřování k moci, která snadno může přerůst v monopolní moc. Uvedené poznámky zřetelně naznačují, jakou důležitou úlohu v soudobých komunikačních procesech mají dva typy lidských subjektů: – subjekt odpovědný za náplň, úroveň a také hodnotovou orientaci toho, co je předkládáno v médiích a prostředcích informačních technologií vůbec, – subjekt reprezentující kvalifikovaného příjemce vybavený dvěma důležitými schopnostmi, tj. schopností volit, vybírat a současně také schopností odmítat a zavrhovat. První z uvedených typů, tj. specialista obvykle označovaný jako „mediální odborník“, představuje interdisciplinární specializaci, která mohla navázat na tradice dobrých a kvalifikovaných novinářů, byl ustaven jako jedna z důležitých vysokoškolských specializací. Pokud tato specializace poskytuje dostatečný obzor vzdělání a znalostí a navíc také to, co by bylo možno charakterizovat jako „vzdělání o vzdělání“ nebo „znalosti o znalostech“ a navíc je spojována s respektováním základních lidských hodnot spojených s dostatečnou úrovní osobní a společenské odpovědnosti, mohou nositelé této specializace pozitivně ovlivnit tendence i trendy vývoje dané společnosti. Je přirozené, že ve své činnosti nejsou vždy oproštěni od představ o potřebách nebo preferencích průměru nebo lépe podprůměru existující populace a tím i potenciálních příjemců, posluchačů nebo čtenářů, i když takové představy mohou být také uměle vytvářeny jejich méně odpovědnými kolegy nebo konkurenty. Mnohem složitější a v zásadě nesrovnatelně náročnější problémy jsou spojeny s druhým z uvedených typů. Úvodem k této tematice je (100)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193860