torita, kde neplatí, co se smí myslet a co se nesmí myslet, svobodu, kde platí svobodná soutěž teorií, poznatků, idejí, kde je zjednán prostor, v němž jedinou legitimní silou je převaha přesvědčivého a racionálně sdílného argumentu. Racionalita zakládá schopnost rozlišovat, kriticky odlišit a posoudit. Racionalita a kritičnost, to jsou přední hodnoty evropanství. Čím více od Evropy, respektive od západní Evropy k východu, tím méně racionality v myšlení, v komunikaci, v argumentaci, v rozhodování i v práci. Je předností racionality, že si nenárokuje, abychom jí věřili, nýbrž vybízí nás k nedůvěře a k pochybnosti. Přesvědčuje nás toliko vahou racionálně sdělitelných a kriticky ověřitelných argumentů. To neznamená, že by v lidském životě nebyly situace a že by k lidství nepatřily dimenze, kde nevystačíme s pouhou racionalitou, kde se neobejdeme např. bez lásky či bez důvěry. Konkrétně v lidských vztazích. Abychom však správně rozpoznali, či to, že rozpoznáme, které dimenze lidského života přesahují meze racionality, je ovšem možné opět a právě jen dík racionalitě. Dimenze důvěry či dimenze lásky jako dimenze lidství sice nestojí na racionálním zdůvodnění, ale jejich racionální nezdůvodnitelnost lze racionálně pochopit. Nevzdat evropskou identitu znamená nevzdat racionalitu. Právě proto je Evropa znavená, protože znevážila racionalitu. Osobně mám za to, že zdrojem obnovy Evropy nemůže být metafysika – ve smyslu platonském či náboženském – ani iracionalita, ani mystika, nýbrž věcně střízlivá, systematicky dělná a kriticky sebekritická racionalita. Nic však nenasvědčuje tomu, že by k této racionální sebereflexi a obnově měla ještě Evropa zevnitř sílu a zvnějšku čas. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193856
5. EXAKTNOST NEJEN JAKO OBJEKTIVNÍ EVIDENCE Nevstupuji zde vědomě do referenčního rámce filosofického diskursu, který zejména ve fenomenologii usiluje o diferenci mezi exaktností, objektivitou a přesností. Pracuji s pojem exaktnost ve smyslu jeho populárního užití. Mluvíme-li o exaktních vědách máme na mysli vědy, které provádějí experiment, docházejí k určitým poznatkům a umožňují jejich ověření, ověření jejich platnosti, které není závislé na subjektivním východisku, předporozumění či stanovisku pozorovatele. Užívám pojmu exaktnost ve smyslu ex-ago – odvozuji, tj. vyvozuji ze zkoumání na subjektu pozorovatele nezávislý poznatek. Na kritiku exaktnosti jako pozitivistického zploštění skutečnosti na pouze měřitelné a vážitelné pak odpovídám výměrem vědeckosti jako přiměřenosti. Přiměřenost není opositem vůči exaktnosti, ale je to exaktnost exaktně sebe refletující. Je to exaktnost která neulpívá jen na objektivní evidenci vnějších jevů, nýbrž pokročila k exaktnímu rozlišení odlišných řádů skutečnosti a odlišných, odlišnosti skutečnosti samé přiměřených, tj. odpovídajích řádů řeči. Exaktnost provádějící exaktní sebekritickou sebereflexi dospívá k rozlišení řádu řeči tvrzení a řádu řeči vyznání. a) Objektivita není fikcí Evropská racionalita, tak jak jsme o ní již výše pojednali, založila v evropské kultuře smysl pro přesnost, věcnost, pro shodu faktu se skutečností, smysl pro objektivitu poznání. Exaktnost je pilíř evropanství. Exaktnost 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193856
vytvořila evropskou vědu a techniku a uvedla do pohybu jev, který Evropa nazvala pokrokem. A šlo skutečně o pokrok – ve smyslu zlepšení oproti předchozímu stavu – v mnohém směru. Zlepšila se sociální úroveň života lidí, skrze pokrok exaktní vědy a techniky byla odstraněna bída, zvýšila se míra hygieny, byla odstraněna nesmírná dřina, podstatně se zlepšila zdravotní péče, snížila se úmrtnost, prodloužil se průměrný lidský věk, zlepšila se úroveň bydlení, zkrátila se pracovní doba, širokým vrstvám bylo umožněno cestovat, a širokým vrstvám se otevřel přístup ke vzdělání. Ty, kteří ustavičně obviňují evropskou vědeckou a technickou revoluci a dávají do klatby evropskou ideu pokroku, by bylo vhodné – žel to nejde – poslat alespoň na rok zpět nejméně tak do sedmnáctého století, a ovšem nikoli na zámek. A přec jsem dalek každé nekritické euforie opěvující vědeckotechnický pokrok. Otázka, zda člověk, který má život usnadněn všemi vymoženostmi vědecko – technického pokroku, je šťastnější, než člověk, který žil v sedmnáctém století, a nikoli na zámku, zůstává nerozhodnuta. Exaktnost znamená zvěcnění argumentace. Argumentovat nelze pocity, ale fakty. Exaktně je třeba prověřit možnosti zjistitelnosti dat a faktů. Exaktně je třeba odlišit prověřená fakta od subjektivních názorů a mínění. Exaktnost směřuje k objektivitě a tak dává Evropě pevnou půdu pod nohama. Exaktnost jako pilíř evropanství však vyvolává řadu otázek. Jsme skutečně schopni exaktně poznat skutečnost? Neklamou nás naše smysly, či neklame nás naším apriori určená naše dedukce? A nevytváří exaktnost umělá schémata a nevtěsnává do nich násilně skutečnost? 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193856