4
Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu
genetickým růstovým potenciálem. S nástupem komponenty růstu C se začíná uplatňovat vlastní růstový potenciál dítěte a dítě zaujme svoji výšku v percentilové síti. Ve stejném percentilovém pásmu potom dítě roste během celého dětství s možným výkyvem v pubertě. Odchylky dvou a více percentilových hladin od dosavadního růstového vzorce vyžadují vždy zhodnocení. Ke zpomalení růstu, popřípadě poklesu v percentilové síti, tzv. „lag-down růst“, může docházet při onemocnění dítěte. Odstranění příčiny vede k akceleraci růstu a dítě se vrací na svou původní pozici v percentilové síti (do svého růstového kanálu), tento jev je označován jako „catch-up růst“. Oba tyto jevy mohou být fyziologické v prvních dvou letech života. Později bývají signálem poruchy růstu. V 1. roce života vyroste dítě 25–30 cm, za druhý rok kolem 12 cm. Ve dvou letech (chlapci) nebo v roce a půl (dívky) dosáhnou zdravé děti poloviny své budoucí tělesné výšky v dospělosti. Po 2. roce života růs tová rychlost dále klesá a činí přibližně 5 cm za rok. Nejmenší růstová rychlost je v období před nástupem puberty. Následně v pubertě do chází naopak k růstovému výšvihu a dalšímu fyzickému zrání. Puberta končí, když je jedinec schopen reprodukce (u dívek ovulací, u chlapců spermatogenezí). V adolescenci dochází též k vývoji druhotných po hlavních znaků, kompletní maturaci a plné funkčnosti nadledvin, ova rií a testes, dospělému stavu vývoje skeletu, svaloviny a tukové tkáně a ukončení růstu dalších tělesných orgánů a tkání. Pubertální vývoj chlapců: již před 10. rokem věku dochází k aktivaci a zvětšování testes, zz s počátkem zvětšování testes dochází ke tmavnutí a ztenčování sk rotálního vaku, zz v roce, kdy se začne zvětšovat testes, se začne zvětšovat penis a ob jeví se pubické ochlupení, zz s postupující pubertou narůstá skrotum, zvětšuje se penis, může se objevit gynekomastie, zz nástup mutace, zvýšení činnosti mazových a potních žláz, zz během celé puberty dochází k nárůstu svaloviny, zz v 12,5 letech začíná růstový výšvih s vrcholem ve 14 letech. zz
Pubertální vývoj dívek: v průměru v 10 letech bývá zaznamenán růstový výšvih s maxi mem ve 12 letech, zz průměrně v 11 letech začíná výraznější růst prsů, zz
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193438
Fyziologické potřeby dětí
zz zz zz
4
po 11. roce se rozvíjí pubické ochlupení (někdy předchází růstu prsů), průměrně ve 13 letech nastává menarche, po menarche následuje růst pánve a zvětšování podkožního tuku.
Dvojnásobku porodní váhy dosáhne dítě po pěti až šesti měsících života, trojnásobku v jednom roce. Průměrná hmotnost dvouletého dítěte je 14,5 kg. Batole přibírá 2–3 kg za rok. Ve dvou a půl letech dítě svou porodní hmotnost zčtyřnásobí. Hlavička dítěte v souvislosti s růstem mozku zvětšuje svůj obvod. Normální obvod hlavy novorozence je 33–37 cm. Během 1. roku života se obvod hlavy zvětší o 10 cm, následně se rychlost zpomaluje a v 2. roce života zvětší svůj obvod o 2,5 cm. Obvod hrudníku novorozence činí 30–37 cm a bývá o 1–2 cm menší než obvod hlavy. K posouzení růstu a vývoje dítěte v určitém věku jsou nenahra ditelné růstové (percentilové) grafy a další referenční údaje někte rých tělesných parametrů. Zavedenými normami v České republice jsou referenční růstové grafy, které vznikly na podkladě dat získaných měřením dětí v celostátních antropologických výzkumech. Jak uvádí Pařízková a Lisá et al. (2007), tyto výzkumy nerozlišovaly mezi dětmi kojenými a nekojenými. Analýza dat na světové úrovni, které se týkají růstu dětí výlučně a dominantně kojených do čtyř měsíců a dále koje ných nejméně do 12 měsíců však potvrdila, že tyto děti jsou drobnější a jejich růstový vzor pravděpodobně lépe odráží „fyziologický růst“ než dosavadní normy. Reprezentativní měření se uskutečňují i v dalších zemích světa. WHO vytvořila doporučené referenční údaje NCHS/WHO (National Center for Health Statistics). Vzhledem k vědecky podloženým zna lostem širokého dopadu kojení na růst a vývoj kojených dětí, začala v roce 1994 WHO plánovat vytvoření nových mezinárodních standar dů, které by byly postaveny na vzorku zdravých kojených dětí z něko lika zemí světa. Projekt probíhal v letech 1997–2003, byl zaměřen na růst a vývoj dětí různých etnických a kulturních skupin (Pařízková, Lisá et al., 2007). Projekt vycházel z předpokladu, že za příznivých so cioekonomických podmínek, při nekuřáctví matky a při doporučeném způsobu výživy kojenců, děti rostou a vyvíjejí se stejně, bez ohledu na jejich etnický původ (WHO, 2006). Byly vytvořeny i nové normy pro kožní řasu nad tricepsem a kožní subskapulární řasu, pro obvod hlavy a paže a pro BMI (Pařízková, Lisá et al., 2007). 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193438
4
Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu
Percentilové grafy jsou účinným, avšak orientačním nástrojem pro posouzení tělesného růstu a vývoje, které by měly iniciovat proces na lézání příčin odlišností od norem. Pozornost si vyžadují děti, jejichž tělesná délka/výška se nachází pod 10. a zvláště pod 3. percentilem, které mohou mít poruchu růstu, ale i fyziologickou variantu velmi malé postavy. Nad 75. percentilem se nacházejí jedinci s výškou velkou, nad 90. percentilem s výškou velmi velkou. Při posuzování hmotnosti se vychází z hmotnostně výškových poměrů, tedy pomocí BMI. Po zorně je třeba monitorovat děti nacházející se mezi 75. a 90. percenti lem, což jsou jedinci se zvýšenou hmotností, jedince nad 90. percenti lem, což jsou děti s nadměrnou hmotností hraničící s obezitou, a děti nad 97. percentilem, které jsou obézní. Hodnoty pod 25. percentilem znamenají sníženou hmotnost, pod 10. percentilem nízkou hmotnost a pod 3. percentilem jsou již hodnoty alarmující. Při posuzování těles ného růstu dítěte je nutné brát v úvahu další okolnosti, které mohou mít na růst a vývoj vliv. Pro měření délky/výšky dítěte v období, kdy dítě neumí samostatně stát, se používá termín tělesná délka. Měří se vleže pomocí bodymetru, od dvou let se dítě měří stadiometrem upevněným na stěně. Obvod hlavy se měří kraniometrem nebo páskovým metrem v nej delším, tzv. okcipitofrontálním obvodu (přes čelo nad očima a přes prominující část záhlaví vzadu). Páskovým metrem se měří také další obvodové parametry (hrudníku, paže). Vývoj dítěte zahrnuje také vývoj zubů, vývoj traktu zažívacího, kardiovaskulárního, respiračního, neurologického, vývoj motorický, kognitivní, rozvoj řeči a další, které svým rozsahem přesahují rámec této publikace. Některé oblasti jsou popsány samostatně, např. kogni tivní rozvoj u potřeby učení a stimulů, rozvoj grafomotoriky a moto riky u potřeby pohybové aktivity apod.
4.8.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě růstu a vývoje Posouzení Základní soubor otázek monitorující růst a vývoj dítěte je rámcem, který může být dle potřeb tazatele obohacen o další položky.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193438