Skip to main content

Dokumentární akreditiv v praxi (Ukázka, strana 99)

Page 1

98

Dokumentární akreditiv v praxi

Příloha 6: Vzor průvodního dopisu k prezentovaným dokumentům

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193390


Nesrovnalosti v dokumentech – možnosti řešení

99

14. Nesrovnalosti v dokumentech – možnosti řešení V následujících pasážích se budeme zabývat situací, kdy jsou bankou beneficienta v předložených dokumentech nalezeny nesrovnalosti. Samozřejmě, jak jsme si již vysvětlili, prezentace dokumentů nemusí splňovat podmínky akreditivu i z jiných důvodů, tedy pokud dokumenty nebyly předloženy včas a/nebo v místě platnosti v určené bance, resp. přímo vystavující bance. Pokud jsou v prezentovaných dokumentech obsaženy nesrovnalosti, které příslušná banka oznámí beneficientovi, mohou nastat dvě základní situace: a) jedná se o nesrovnalosti, které jsou opravitelné; b) jedná se o nesrovnalosti, které již nelze prakticky opravit.

14.1 Opravitelné nesrovnalosti V případě, že se jedná o opravitelné nesrovnalosti a k opravě je dostatek času (tj. prezentace opravených dokumentů bude včasná), banka na základě požadavku beneficienta mu tyto dokumenty vrátí. Může se jednat o chyby v dokumentech, které vystavuje beneficient sám (např. obchodní faktura, balicí list, certifikát beneficienta apod.), v tomto případě buď dokumenty opraví (doporučuje se změnu či korekci potvrdit svým podpisem či iniciálou) nebo vystaví nové příslušné dokumenty. Jsou-li opravy obsaženy v dokumentech vystavených třetí stranou (dopravcem, inspekční společností, pojišťovnou apod.), tuto korekci může provést pouze oprávněná osoba výstavce dokumentu, popř. tímto výstavcem (příslušným dopravcem, společností apod.) zmocněná a korekce či změna jí musí být ověřená. Ověření (autentizace) musí vykazovat, kým bylo učiněno a zahrnovat podpis nebo iniciálu této strany. Pokud se ověření jeví být učiněno jinou stranou než výstavcem dokumentu, toto ověření musí jasně uvádět v jakém postavení tato strana ověřila příslušnou změnu či korekci. Samozřejmě výstavce dokumentu může být ochoten vystavit i nový dokument proti vrácení původního, „chybného“ dokumentu. Korekce či změny v dokumentech, které byly legalizovány, vidovány apod., musí být zjevně ověřeny stranou, která dokument legalizovala, vidovala apod. podle případu (týká se i dokumentů vystavených samotným beneficientem akreditivu).

14.2 Neopravitelné nesrovnalosti Jedná-li se o nesrovnalosti prakticky neopravitelné (ať už z důvodů časových nebo jiných), nebo popř. beneficient nemá v úmyslu dokumenty zpětně odebrat a provést novou prezentaci, existují následující možnosti (podotýkáme, že vždy bude záležet na konkrétní situaci a na rozhodnutí příslušných bank!). Upozornění! Níže uvedené možnosti jsou relevantní pouze v případech, že dokumenty byly předloženy potvrzující nebo jmenované bance, tedy tato banka je buď z akreditivu přímo zavázána, nebo je alespoň vystavující bankou zmocněna dokumenty kontrolovat, a v případě, že prezentace odpovídá podmínkám akreditivu (akreditiv je u ní použitelný) je proplatit! Vystavující banka bude postupovat jinak, v případě nesrovnalostí dokumenty odmítne, popř. kontaktuje příkazce a umožní mu přijmout dokumenty navzdory nesrovnalostem. Vystavující banka může přijmout dokumenty obsahující nesrovnalosti na základě zmocnění od příkazce. To však učinit nemusí, záleží pouze na rozhodnutí vystavující banky!

14.2.1 Možnosti řešení – avizující banka v roli potvrzující či jmenované banky 14.2.1.1 Žádost o zmocnění přijmout dokumenty obsahující uvedené nesrovnalosti Avizující banka (jednající v roli „potvrzující nebo jmenované banky“) žádá vystavující banku o zmocnění proplatit prezentaci dokumentů i přes uvedené nesrovnalosti. Vystavující banka v tomto případě může kontaktovat příkazce a v případě, že on souhlasí a dá jí zmocnění k proplacení prezentace dokumentů i přes uvedené nesrovnalosti ve formě přijatelné pro vystavující banku, vystavující banka následně může zmocnit jmenovanou nebo potvrzující banku k proplacení dokumentů. Záleží pouze na rozhodnutí vystavující banky, jestli bude příkazce v této věci kontaktovat a zda se bude jeho případným kladným stanoviskem řídit, neboť vystavující banka má svůj samostatný a oddělený

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193390


100

Dokumentární akreditiv v praxi

závazek pod akreditivem, nezávislý (od okamžiku vystavení akreditivu) na vůli příkazce. Ve většině případů tak vystavující banka z pochopitelných důvodů učiní. 14.2.1.2  Změna akreditivu tak, aby akreditiv umožňoval přijetí dokumentů původně neodpovídajících akreditivu V podobném duchu lze řešit nesrovnalosti v dokumentech i provedením změny akreditivu. V tomto případě by beneficient požádal o zajištění změny akreditivu svého obchodního partnera – importéra. Jak jsme uvedli v části věnované změně akreditivu, beneficient by měl kontaktovat příkazce přímo, ten by následně měl žádat o změnu vystavující banku. Pokud vystavující banka s instrukcemi ke změně akreditivu souhlasí, provede ji a je pak na beneficientovi a popř. i na potvrzující bance, zda ji též přijmou. 14.2.1.3 Odeslání dokumentů ke schválení a proplacení vystavující bance Avizující banka odesílá (většinou po předchozí dohodě s beneficientem) dokumenty obsahující nesrovnalosti vystavující bance ke kontrole. Banka (jmenovaná, potvrzující i vystavující) má nejvýše pět bankovních dní (kdy je příslušná banka otevřena pro provádění těchto bankovních služeb) na jejich kontrolu a určení, zda odpovídají podmínkám akreditivu či nikoliv. Jsou-li v dokumentech nesrovnalosti, vystavující banka podle svého uvážení může kontaktovat příkazce akreditivu a na základě jeho zmocnění k proplacení dokumentů navzdory nesrovnalostem může tyto dokumenty proplatit podle použitelnosti akreditivu. V případě, že jsou dokumenty s nesrovnalostmi zaslány na základě instrukcí beneficienta vystavující bance k přijetí a beneficient by si přál, aby mu byly, pokud nebudou vystavující bankou přijaty, vráceny, resp. aby s nimi bylo jinak naloženo (např. by měly být předloženy k inkasu nebo vydány jiné osobě), potom by měl beneficient pro takový případ uvést v rámci své prezentace dokumentů jasné instrukce, jak má být s odmítnutými dokumenty naloženo. Jinak může např. dojít k tomu, že dokumenty jsou nejdříve řádně vystavující bankou v rámci lhůty pěti bankovních dní odmítnuty a jsou drženy k dispozici předkladatele (jeho banky) s tím, že vystavující banka kontaktovala příkazce ve smyslu získání jeho zmocnění k přijetí dokumentů i přes nesrovnalosti, a pokud jej obdrží a přijme, pak dokumenty proplatí. Může např. dojít k situaci, kdy beneficient předkládá dokumenty s nesrovnalostmi k přijetí v rámci příslušného akreditivu v relaci na svůj obchodní závazek z kupní smlouvy. Mezi dokumenty je dispoziční dokument – námořní konosament. Beneficient si chce zajistit možnost, že pokud nebudou dokumenty vystavující bankou v rámci lhůty pěti bankovních dní přijaty, opět nad nimi efektivně získá kontrolu a vystavující banka se bude řídit pouze jeho instrukcemi. Beneficient chce mít např. možnost příslušné dokumenty (a zboží, ke kterému se vztahují) vydat jiné osobě apod. V takovém případě beneficient uvede jasné instrukce vystavující bance, jak s dokumenty naložit, budou-li jí odmítnuty pro nesrovnalosti. Toto má z hlediska praxe význam v situacích, kdy příslušné dokumenty zajišťují beneficientovi kontrolu nad zbožím a cena zboží se může v krátkodobém horizontu výrazně zvýšit. Pro úplnost uvádíme níže i možnosti, které se u nás prakticky vyskytují velmi zřídka. 14.2.1.4 Platba s výhradou storna Ve výjimečných případech (pokud se jedná o „méně významné nesrovnalosti“ – opravdu v uvozovkách, neboť nesrovnalosti nejsou významné nebo nevýznamné; buď jsou, anebo ne!) a pro nejlepší klienty může být banka ochotna proplatit prezentované dokumenty „s výhradou storna“ (payment under reserve). Tento způsob úhrady znamená, že banka proplatí beneficientovi dokumenty obsahující nesrovnalosti s tím, že pokud vystavující banka dokumenty odmítne (neproplatí), banka má právo zpětně zatížit účet klienta o hodnotu dokumentů (a ušlý úrok). Záleží především na textu tohoto dopisu, kterým banka sděluje beneficientovi podmínky, za kterých proplatila dokumenty s nesrovnalostmi, a na dalších ujednáních mezi touto bankou a beneficientem. Banka proplacením dokumentů s nesrovnalostmi podstupuje úvěrové riziko beneficienta, tj. že nebude v případě storna schopen tuto pohledávku včas a řádně uhradit. 14.2.1.5 Platba oproti letter of indemnity Tento způsob se používá především v anglosaské oblasti, kde letter of indemnity má charakter záruky beneficienta dané bance, která proplatila dokumenty obsahující nesrovnalosti. Beneficient se tímto dokumentem bance zavazuje uhradit jí všechny částky a výlohy, které uhradila nebo utrpěla v souvislosti s touto prezentací dokumentů, pokud jí nebyly uhrazeny vystavující bankou91. (V našem právním řádu podobný účel plní „slib odškodnění“, který však neodpovídá přesně charakteru tohoto anglosaského instrumentu.) Banka opět tuto službu poskytuje jen nejlepším

91

Tento letter of indemnity pak může sloužit k tomu, aby banka exportéra mohla vystavit svou counter indemnity vystavující bance pro případ, že by jí proplacené dokumenty nesoucí nesrovnalosti byly následně odmítnuty příkazcem akreditivu – importérem. Ten samozřejmě má povinnost vystavující bance zaplatit pouze hodnotu dokumentů odpovídajících akreditivu.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193390


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Dokumentární akreditiv v praxi (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu