Fáze II
2.1 Nácvik dynamické střelby z dlouhých zbraní
2.1.11 Závady u dlouhých zbraní Hlavní rozdíl mezi věcí, která by se mohla porouchat, a věcí, u které není možné, že by se mohla porouchat, je, že u věci, u které není možné, že by se mohla porouchat, se často ukáže, že nejde rozdělat a tedy ani opravit. Douglas Adams I u dlouhé zbraně může čas od času nastat situace, kdy bude z nějakých důvodů neprovozuschopná – ať již je to vinou střelce, vadou systému či je to zapříčiněno náboji. I v případě těch nekvalitnějších zbraňových systémů jde vždy pouze jen o mechanická zařízení, jejichž funkce je závislá na mnoha faktorech. A tak čas od času mohou z mnoha důvodů selhat. My si zde rozhodně nechceme vykládat o raritních historkách, nad kterými někdy kroutí hlavou i ti z nejerudovanějších expertů v oblasti zbraní či zkušení zbrojíři. Spíše se zde chceme opět, jako u zbraní krátkých, zaměřit na momenty, kdy rychlým a efektivním postupem, vedoucím k opětovnému zprovoznění zbraně, si v přestřelce můžeme zachránit i život. Následující techniky, které se snaží pokrýt ty z nejčetnějších příčin, proč nedojde k očekávanému výstřelu, je proto nezbytné adekvátně „nasucho“ nacvičit. A následně potom na střelnici intenzivně drilovat do formy, kdy dojde k potřebné automatizaci. Hned na úvod bychom si měli zmínit některé klíčové zásady: ~~ Jakmile zjistím, že moje dlouhá zbraň nefunguje (tedy nenastal očekávaný výstřel), snažím se co nejvíce omezit možnost vlastního zásahu – užitím krytu nebo alespoň změnou polohy či stranovým pohybem. ~~ VŽDY nejprve pohledem zkontroluji zbraň (tedy dívám se především přes výhozní okno na závěr) – CO SE VLASTNĚ STALO, abych vždy zjistil, zda se jedná o závadu, nebo o prázdnou zbraň (viz obr. 181 a 182). ~~ Při zjištění závady diagnostikuji její druh (ne vždy je třeba u pušek hned vyjmout zásobník, ne vždy je vhodné tahat za závěr) a po zjištění konkrétního druhu závady teprve provádím adekvátní akci. ~~ Je dobré vždy pracovat pokud možno v souvislosti s nějakým reálným scénářem, vždy je totiž potřebné určité samostatné adekvátní rozhodování (např. pokud střílíme na 50 m, tak ihned bezmyšlenkovitě nepřecházíme na záložní zbraň, ale raději odstraňujeme závadu/přebíjíme).
Obr. 181 98
Obr. 182
Manuál obranné střelby II
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193133
2.1 Nácvik dynamické střelby z dlouhých zbraní
Fáze II
~~ Do přípravy je vhodné zařadit i specializované cvičení na závady (simulace závad), střelec pak cvičí nejen to, čeho se týkají techniky „znovuzprovoznění“ zbraně, ale také postupně zapracovává i nadstavbové návyky – tzn. nesoustředí se jen na jednu činnost. Odstraňuje-li střelec závady, musí se také krýt (viz výše), popř. monitorovat cíl a dělat taktická rozhodnutí, ne jen jedno, nebo druhé. Prostě jako v reklamách: „Dva v jednom…“ Konkrétní způsoby odstraňování závad jsou, z hlediska odlišných postupů daných specifiky konstrukcí, detailněji rozpracovány zvlášť pro pušky/karabiny i pro brokovnice (viz kapitoly 2.2.6 a 2.3.9).
SA 58
AK 47
Obr. 183 Zbraně armádních konstrukcí se vyrábějí pokud možno „vojákuvzdorně“, ale každá má své jisté hranice a dá se i naprosto znefunkčnit. Například jednou z nejzranitelnějších částí Sa58, která je jinak velmi odolnou a spolehlivou zbraní, je horní kryt pouzdra závěru. Pokud Sa58 uchopíte za hlaveň a silně uhodíte na ostrou kovovou hranu tak, aby úder směřoval do právě této části, příznačně nazývané „rakvička“, plech se může destruovat a průhyb tak zablokovat pohyb pružin a závěru.
Obr. 184 Jiné závady mohou být zaviněny například chybným složením zbraně, bez následující nezbytné kontroly funkčnosti. Na obrázku vidíme raritní, ale reálný případ – střelec dostává při prvním výstřelu ze zbraně konstrukce AK prudký úder do své tváře. Nedokonale docvaknutý horní kryt pouzdra závěru ho málem knockautoval…
Obr. 185 Stát se může vše – a to jak na střelnici, tak i v reálné situaci. Zde se sice z hlediska dlouhých zbraní nejedná o pušku ani brokovnici, ale lze tu názorně ilustrovat, jak se zbraň dá naprosto znefunkčnit i neodborným zacházením. Zásobník, zasazený do samopalu HK MP5 obráceně (nadprůměrně silným policistou), způsobil neodstranitelnou závadu.
Manuál obranné střelby II
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193133
Fáze II
2.2 Specifika užití pušek/karabin
I u nejspolehlivějších zbraní mohou při použití nekvalitních nábojů vznikat problémy. Je proto dobré si dokonale odzkoušet, jaká munice vyhovuje právě vaší zbrani. To může být ale nezřídka velký problém, musíme-li někdy nouzově v zahraničí využívat prostředky z místních zdrojů – tedy nafasujeme lokální zbraň či náboje (v horším případě pak zpravidla oboje…). Zvláště náboje bývají v zemích, jako je Irák, Afghánistán a některé africké destinace, totiž často sesbíranou „všehochutí“ rozličných Obr. 186 typů a výrobců. Některé jsou pak velmi obtížně použitelné právě v Sa58. Tato zbraň funguje prakticky bezchybně s naší municí vz. 43 s lakovanou nábojnicí, určité závady však vznikají s hrubě vyrobenými produkty s povrchem z přírodního kovu, zvláště po oxidaci svrchní vrstvy. Zde je podle zkušeností nejlépe u samopalu dokonale vyleštit náběh do komory a provést další drobné úpravy. Pak prý i s takovou municí funguje naše Sa58 bezvadně. Je ale pravdou, že podobnou péči a dodělávky vykloktané a omlácené Kalašnikovy většinou nepotřebují. Střílí prakticky se vším, co do nich dáte, a s lehkou nadsázkou, co má „jen trochu přibližně“ rozměry 7,62×39. Ale i on má své limity – na fotografii je možné vidět následky exploze vadného náboje v AK47, která se stala jednomu z kontraktorů v Iráku.
2.2 Specifika užití pušek/karabin Plukovníku! Plukovníku! Střílejí na nás! No tak střílejte zpátky! z filmu Černý jestřáb sestřelen
2.2.1 Střelba na delší vzdálenosti Bůh mi dal zvláštní nadání, učinil ze mě bojový nástroj. Kdyby mě s touto puškou postavili kamkoliv v okruhu jedné míle od Hitlera s volným výhledem, můžete balit, je po válce. Amen. vojín Daniel Jackson ve filmu Zachraňte vojína Ryana Při použití pušek na delší vzdálenost71 může výsledek střelby, co se týče přesnosti, ovlivnit mnoho faktorů. Jedním z těch nejzásadnějších bývá lidská chyba – to znamená nedostatečné technické dovednosti samotného střelce. Nedávný případ je pro to naprosto výstižný: puška od renomovaného výrobce byla reklamována, že má na 100 metrů „moc velký rozptyl“ – během následujícího testování s ní zkušený střelec dokázal udělat za stejných podmínek prakticky rekordní soustřel.
71
V souvislostech s užitím dlouhých zbraní se často zmiňují vzdálenosti, které je asi dobré si pro upřesnění představ alespoň hrubě definovat. KRÁTKOU se míní distanc od kontaktních střetů do cca 30 metrů, STŘEDNÍ pak něco kolem 30–70 metrů. Kolem sta (a více) metrů se už z našich hledisek bude jednat o vzdálenost DLOUHOU. 100
Manuál obranné střelby II
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193133