98
2. meranie Herný tréning – herné cvičenie na streľbu v situácii 1 : 1, herné cvičenie na doskakovanie v situácii 3 : 3, prípravné cvičenie na streľbu trestných hodov, prípravná hra na rýchly protiútok a prechod do postupného útoku a prípravný zápas (BK Opava), v tabuľke uvádzame len hráčov, ktorí absolvovali tréning aj zápas (tab. 15). Tab. 15 P. č.
Meno
Vek
T1
T2
T3
T4
1
A. K.
19
58,31
38,66
4,89
2,11
2
M. R.
19
68,16
39,34
4,22
2,41
3
M. Ž.
20
58,45
37,36
3,72
1,88
4
J. R.
28
59,21
39,11
3,37
2,23
5
T. H.
23
64,27
38,16
4,79
2,92
6
D. Š.
27
69,37
36,21
4,29
2,66
7
J. M.
20
70,12
35,87
5,11
2,71
8
J. Š.
19
68,13
26,15
4,15
2,42
Vek
T1
T2
T3
T4
21,875
64,50
36,36
4,318
2,418
3,720
5,139
aritm. pr. smer. od.
0,594
0,341
median
20
66,20
37,76
4,317
4,26
2,42
min.
19
58,31
26,15
3,37
1,88
max.
28
70,12
39,34
5,11
2,92
var. rozp.
9
11,81
13,19
1,74
1,04
Diskusia Pri porovnávaní tréningového a zápasového zaťaženia sme zistili podstatné rozdiely. Môžeme konštatovať, že pri našom výskume tréningové zaťaženie nedosahovalo hodnoty zápasového zaťaženia – pomer priemerných hodnôt tréningového impulzu bol v prvom meraní 40,56 ku 65,94 a v druhom meraní 36,36 ku 64,50. Rovnaké hodnoty sme zistili pri porovnávaní 5 min úsekov aktívnej činnosti hráča – pomer priemerných hodnôt tréningového impulzu bol v prvom meraní 2,12 ku 4,20 a v druhom meraní 2,41 ku 4,31.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192827
99
Pri analyzovaní hodnôt tréningového impulzu sme sa zamerali aj na metodicko–organizačné formy. Najvyššie hodnoty tréningového impulzu sme namerali v prípravných hrách (priemerná hodnota tréningového impulzu 3,92) a najnižšie pri prípravných cvičeniach (priemerná hodnota tréningového impulzu 2,11). Pri vyhodnocovaní zápasového zaťaženia sme zistili pomerne veľké rozdiely medzi hráčmi, ktorí odohrali rozdielny počet min – v prvom meraní 75,27 a 56,21 a v druhom meraní 70,12 a 58,31. Metóda hodnotenia tréningového a zápasového zaťaženia umožňuje presnejšie posudzovanie intenzity zaťaženia – zohľadňuje dĺžku trvania podnetu (tréning, zápas), individuálne hodnoty maximálnej a pokojovej pulzovej frekvencie hráčov, intenzitu podnetu a na základe týchto hodnôt aj celkové určenie veľkosti tréningového a zápasového podnetu. Je podľa nášho názoru výhodnejšia ako doteraz používané porovnávanie počtu (%) nameraných hodnôt v jednotlivých záťažových pásmach.
Závery Pre prax odporúčame využívať hodnoty tréningového a zápasového impulzu s cieľom vytvárať podklady pre tvorbu športovo a metabolicko špecifického tréningu. Na základe našich výsledkov sú v tejto súvislosti najvhodnejšie prípravné hry a herné cvičenia. Je však potrebné vybrať väčšie množstvo metodicko–organizačných foriem, realizovať väčší počet meraní a analyzovať ich tak, aby sa dali použiť pre potreby manipulácie so zaťažením v športovom tréningu basketbalistov. Rovnako odporúčame porovnávať aj zápasový impulz jednotlivých hráčov vzhľadom na počet odohraných min, čo umožňuje individualizáciu obsahu tréningu. Pre oblasť teórie odporúčame metódu hodnotenia tréningového impulzu aj pre iné športové hry, keďže umožňuje presnejšie posudzovať veľkosť zaťaženia.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192827
Analýza intenzity zatížení extraligového rozehrávače basketbalu v mistrovském utkání kategorie U-16 Roman Vala Úvod Mezi klíčové problémy tréninku ve sportovních hrách je oprávněně považován vztah mezi zápasovým zatížením (výkonem) a zatížením v tréninku (Argaj, 2005; Dobrý & Semiginovský, 1988; Lehnert, et al., 2008). Tréninkový proces v basketbalu musí vyplývat z typických požadavků zápasového zatížení hráče v mistrovském basketbalovém utkání. Výsledná intenzita zatížení v utkání je ovlivněna pozicí hráče (rozehrávač – křídlo – pivot), individuálními specifiky hráče a také herním systémem družstva. Diagnostika herního zatížení v basketbalu patří mezi důležité součásti sportovního tréninku, kterou se zabývá řada trenérů. Její vhodná realizace – především ve vrcholovém basketbalu – přináší informace, jež poté mohou výrazně ovlivnit výsledek utkání. Většina basketbalových trenérů předává odpovědnost za budování kondice jednotlivých hráčů týmu kondičním trenérům pocházejících z jiných sportů, popř. převezmou tréninky na zlepšování kondice od atletických kolegů. Úkolem však není uběhnout několik metrů co možná nejrychleji. Dobře kondičně připravený hráč basketbalu je ten, který po celé utkání prokazuje odolnost vůči zvyšující se námaze s žádanou přesností (např. střelba), včetně správného taktického rozhodování, to se však žádný hráč nenaučí na atletické dráze. Herní výkonnost a funkční zdatnost hráčů by se tedy měla zvyšovat především činnostmi, které splňují časově-prostorové charakteristiky i fyziologické charakteristiky (Šafaříková, 2008). Těmto podmínkám se nejvíce přibližují herní cvičení. Výkon hráče se může zlepšovat jen při pečlivém plánování a periodizaci metodicko-organizačních forem, které jsou součástí herního tréninku basketbalu. Monitorování srdeční frekvence nám umožňuje zaznamenat a nashromáždit údaje o zatížení jednotlivých hráčů v průběhu utkání (mistrovského či
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192827