98
JESSICA SORENSEN
Vypnu vodu a vyjdu ze sprchy. Když se obleču, vycházím z koupelny s rukama založenýma přes prsa, protože jsem si zapomněla vzít čistou podprsenku. Michael se opírá o čelo postele, je bez bot a košile, a ovla dačem míří na televizi. Zadívá se na mě a usměje se. „Proč máš ty ruce takhle překřížený, krásko?“ zeptá se a oči se mu přitom rošťácky třpytí. Lehnu si na břicho vedle něj. „Kam zmizeli ti dva?“ „Šli vyrabovat prodejní automat.“ Sjede mi pohledem po těle, až se mi udělá husina a přestanu dýchat. „Takže jsme tu jen ty a já.“ Pevně sevřu rty, abych skryla třesoucí se dech. „Vypadá to tak.“ Sklouzne nohama z postele a na chvíli se na mě zadívá. „Asi bych měl jít do sprchy.“ Na tváři má pobavený úsměv. Bez dal šího slova vytáhne ze své cestovní tašky nějaké oblečení a vydá se do koupelny tou svou sexy chůzí, kterou nasazuje, když ví, že se za ním někdo dívá. Nakonec odpadnu, a když se probudím, v pokoji je tma a ticho. Jsem pod peřinou a někdo mi oddechuje do tváře. Měla jsem dojem, že budu spát v posteli s Lilou, ale teď dou fám, že to teplé tělo tak blízko mého není její. „Jsi vzhůru?“ zašeptá Michael a jeho dech mě polechtá na tváři. Nechám svoje oči, ať se trochu přizpůsobí tmě, až uvidím obrysy jeho hlavy. „Trochu.“ Slyším, jak si saje kroužek ve rtu. „Nemůžu spát. Mám ně jak moc energie.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192716
ELLA A MICHAEL NAVŽDY
99
„Proč?“ zeptám se tiše. „Kvůli tobě,“ odpoví hlubokým hlasem. „A kvůli tomu, že spíš jen pár centimetrů ode mě, nemáš podprsenku a jediný, co chci, je dotýkat se tě. Přivádí mě to k šílenství.“ „Jak se mě můžeš chtít dotýkat po tom, co jsem udělala?“ „Jak bych se tě někdy mohl nechtít dotýkat?“ Jeho slova mě zmatou, ale stejně tak moc toužím po jeho doteku, že mu přehodím nohu přes boky. Dech se mu zrychlí a pak cítím na své nahé noze jeho dlaň, jak míří stále výš a za nechává za sebou rozpálenou stezičku. Nemluví, jen mi přeje de rukou po šortkách, odhrne mi kalhotky na stranu a vteřinu nato už v sobě cítím jeho prsty. Kousnu se do rtu, když jimi začne pohybovat. Jako by chom dělali něco zakázaného, protože ve tmě a jen kousek od nás leží Ethan s Lilou. Pak mě políbí a jazykem mě přinu tí pootevřít rty. Pořád mi to dělá prsty, pak mě zatahá za ret a pak na prsou ucítím jeho druhou ruku. Palcem si pohrává s mojí bradavkou. Skoro šílím. „Michaeli…“ zasténám. „Šššš,“ zašeptá. Dál mě ničí svými polibky, až mě dožene na vrchol. Pevně ho obejmu, zvrátím hlavu a snažím se orgasmus co nejtišeji prodýchat. Když se vzpamatuju, políbí mě na čelo a pak ze mě jeho prsty vyklouznou. „Teď už můžu spát,“ zašeptá a do minuty už dýchá klidně a pravidelně. Zato já jsem naprosto vzhůru a mám pocit, že o to mu šlo.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192716
8. kapitola Michael Probudím se s dobrou náladou. Oknem dovnitř svítí slun ce a já mám mysl klidnou a uvolněnou. Vím, že to v noci ode mě asi nebylo zrovna fér, ale ne že by trpěla. Jenom jsem ji nechal vzhůru, vzrušenou a neklidnou. Ten pocit znám až příliš dobře. Posadím se, promnu si oči a uvědomím si, že v pokoji není ani Ella, ani Lila. „No, dobré ráno, princezno,“ ozve se od stolu Ethan. Jí koblihu a v ruce drží plechovku energeťáku. „Spals dobře?“ „Kde jsou?“ Vylezu z postele a navlíknu si černý triko. Strčí si do pusy zbytek koblihy a drobky a cukr si otře o dží ny. „Nefungoval budík, takže odtud zmizely asi před deseti minutama a jančily, že nemaj čas si udělat vlasy. Nebo takhle aspoň vyšilovala Lila. Zato Ella mi připadala trochu mimo.“ Zadívám se na něj, zatímco v tašce hledám hodinky. „Na značuješ snad něco? Protože máš v obličeji ten svůj hloupej výraz, co mi tak leze na nervy.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192716